.jpg)
Autor fotografie: By Ebert Georg - https://audiovis.nac.gov.pl/obraz/2548/, Public Domain|Popisek: Němečtí vojáci v hořícím Leningradu
Leningrad a jeho vůdci získali nesmírný respekt a podporu veřejnosti díky vítězství v hrdinském obležení Leningradu. Stalin i Malenkov nenáviděli každého, kdo se narodil a vzdělával v Leningradu, a proto zorganizovali a provedli útok na leningradskou elitu oslabenou smrtí ideologa Andreje Ždanova, který byl spolupracovníkem Stalina a mocným komunistou.
V srpnu 1948 tak začalo definitivní zúčtování s mocnými lidmi města, které vzdorovalo Hitlerovi, ale stalinské nenávisti podlehlo.
Malenkov, který měl nevyřízené účty s již mrtvým Ždanovem ve spolupráci s Berijou přesvědčili paranoidního Stalina, že lidé v Leningradu mu nejsou loajální. Zatýkání leningradských vůdců začalo v březnu 1949. Popkov a další leningradští vůdci byli obviněni ze snahy vytvořit Komunistickou stranu Ruska se sídlem v Leningradu podle vzoru jiných unijních republik a také převést vládu SSSR do města na Něvě.
Berija a Malenkov společně s Abakumovem zorganizovali masivní soudní přelíčení v Leningradu a Moskvě, které byly následovány popravami jejich soupeřů, kdy byli zabiti všichni vůdci leningradští vůdci a spojenci zemřelého Ždanova. Tisíce obyčejných lidí byly po Stalinově schválení zavřeny v pracovních táborech, tzv. gulazích.
Stalinův věrný spojenec Malenkov osobně nařídil zničení Muzea obléhání Leningradu a prohlásil 900denní obranu Leningradu za „mýtus navržený zrádci, který se snaží zmenšit velikost soudruha Stalina“. Malenkov současně nahradil veškeré komunistické stranické a správní vedení v Leningradu provinčními komunisty loajálními Stalinovi.
Po Stalinově smrti se Malenkov stal na dva roky předsedou rady ministrů SSSR a tento zločinec osobně odpovědný za mnoho zločinů spáchaných komunistickou stranou vůči vlastním národům se pokusil v roce 1957 spolu s dalšími pohrobky Stalina svrhnout Nikitu Chruščova, což se mu nepovedlo a odešel do vyhnanství v Kazachstánu. Umírá v roce 1988 v Moskvě.
Lidská zrůda Berija byl v roce 1953 odsouzen za 357 znásilnění a popraven. Abakumov byl za účast na likvidaci leningradských komunistů popraven v roce 1954.
Jednou ze zvláštností Leningradské aféry bylo, že nebyli pronásledováni pouze straničtí funkcionáři, ale také Sovět, Komsomol, vedoucí odborů a jejich rodinní příslušníci. Na městských univerzitách se konaly očisty, během nichž přišlo o práci mnoho slavných vědců. Stovky titulů knih a brožur byly zakázány a odstraněny z knihoven.
Zdroj: therussianreader.com, histrf.ru