foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leopold_I_of_Habsburg.jpg/Leopold I.
Včera to bylo přesně 313 let, kdy zemřel habsburský císař Leopold I. Původně měl Leopold zasvětit svůj život Bohu. Rodinné katastrofy mu však přihrály místo kněžského roucha císařskou korunu.
Leopold byl vnukem v Čechách husitskou šlechtou nenáviděného Ferdinanda II. a synem Ferdinanda III., který zdařile vedl císařská vojska po vraždě Albrechta z Valdštejna. Leopoldova cesta k císařskému trůnu byla poznamenána mnoha neštěstími v rodině. Uherskou, českou, římskoněmeckou a císařskou korunu měl po otci původně získat Leopoldův nejstarší bratr Ferdinand IV. Mladý kralevic byl miláčkem Ferdinanda III. a již od velmi útlého věku se mu otec snažil co nejvíce ulehčit cestu životem. Ferdinand IV. byl proto již ve třinácti letech korunován českým a o rok později i uherským králem. Císařem se stal ve dvaceti letech. Dlouho se však z titulu netěšil, jelikož velmi brzy chytil pravé neštovice a skonal.
psali jsme: Umíral v bolesti a na postupné ochrnutí. Tak byl završen život vzdorokrále Matyáše Korvína
Ferdinanda III. synova smrt velmi zasáhla. Nejenže byl nejstarší syn jeho nejoblíbenějším dítětem, ale královi zemřel v pořadí už třetí syn. Filip August a Maxmilián Tomáš totiž skonali již v dětském věku. Ferdinand III., který si byl dobře vědom, že mu moc času na tomto světě nezbývá, začal svého posledního syna okamžitě připravovat na státnickou dráhu. V patnácti letech byl tak Leopold korunován uherským králem a o rok později získal i českou korunu. Mladému králi zbýval už jen jeden titul, kterého jako Habsburk potřeboval dosáhnout a to císařská koruna. I přes všechny snahy otce však francouzská strana bránila, aby Leopold korunu získal. Když se rok po smrti otce poměry víceméně uklidnily, 18letý Leopold usedl i na říšský trůn.
Leopold I. však nebyl jako jeho společenský a zábavný bratr. Naopak působil velmi stydlivě a ostýchavě, za což pravděpodobně mohl z části i jeho vzhled. Král nevynikal krásou. Měl nižší postavu a po Habsburcích zdědil jejich typický nateklý horní ret. Jeho ostýchavost a nespolečenskost však na druhé straně způsobily, že byl Leopold velmi sečtělý a zasazoval se o obnovu škol a univerzit po celé říši. Na druhou stranu ale věřil na alchymii a její schopnost získat zlato. Po otci zdědil Leopold lásku k hudbě a hudební nadání. Bylo o něm veřejně známo, že skládal hudbu, hrál na několik hudebních nástrojů a dokonce sám čas od času vedl svůj vlastní orchestr. Jeho nejzamilovanějším jazykem byla italština, a proto i jeho oblíbeným hudebním žánrem byla právě italská opera. Císař sám složil přes 79 církevních a 155 světských skladeb, mezi které patřily i žánry jako balet nebo zpěvohra.
psali jsme: Nadměrná tloušťka a stres – dva faktory, které zabily krále Jiřího z Poděbrad
Leopold I. byl počestným mužem, avšak zároveň byl poněkud zdatným svůdníkem žen. Z jeho manželských svazků s třemi ženami se narodilo dohromady šestnáct dětí. Nejvíce potomků Leopold zplodil se svou poslední chotí, zbožnou falckou princeznou Eleonorou Magdalenou, se kterou měl deset dětí. Eleonora Leopoldovi porodila mimo jiné dva syny – Josefa I. a Karla VI., kteří se oba stali stejně jako otec římskými císaři.
Třicetiletá válka za doby vlády Leopolda sice již skončila, ale přesto se panovník musel potýkat s nemalými zahraničními i domácími problémy. Zemi začali v roce 1683 ohrožovat z jihu Turci a Leopold byl nucen uprchnout s rodinou a celým dvorem do Linzu, kde shromažďoval spojence a připravoval se na odvetu. Turky se podařilo odrazit, ale definitivně vytyčená hranice byla až v roce 1699. Jak v Uhrách, tak následně pak i v Čechách se musel panovník mezitím vypořádat se sedláckým povstáním, jehož výsledkem bylo zmírnění robotních podmínek.
psali jsme: Holubičí povaha Vladislava Jagellonského
Nejvýznamnější Leopoldův krok byl zásah do dědického práva Francouzů ve Španělsku. Když na počátku 18. století umíral španělský král a Habsburk Karel II., odkázal zemi vnukovi „krále slunce“ Ludvíka XIV., Filipovi z Anjou. Leopold byl touto okolností velmi rozlícen a rozhodl se zabránit tomu, aby těžce získané habsburské území najednou tak lehce přešlo pod Bourbonskou dynastii. A tak byl rozpoután první velký konflikt 18. století, Válka o Španělské dědictví, jehož konce se bohužel již nedočkal. Leopold I. zemřel 5. května roku 1705 a byl pochován v habsburské kapucínské kryptě ve Vídni.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více
Tagy