Autor: archiv Petra Blahuše|Popisek: Plukovník Augustin Charvát byl nejen vynikajícím pilotem, úspěšným stíhačem a pokořitelem německého Zeppelina, ale také velkým vlastencem a skromným člověkem
Zatímco o našich legionářích se ví už poměrně dost, fakt, že mezi nimi byli i letci, bojující jak proti bolševikům, tak na západní frontě proti Němcům, je v dnešní společnosti neprávem téměř neznámý. Augustin Charvát, jeden z těchto zapomenutých hrdinů, se přitom může pochlubit ojedinělým úspěchem- sestřelem německé bojové vzducholodě Zeppelin. To se za 1. světové války nepodařilo žádnému jinému Čechovi.
Během 1. světové války sloužilo u francouzského letectva celkem 13 Čechoslováků, z toho devět původně legionářů (zbytek byli čeští krajané z USA, resp. Francie). Celkem tito dnes bohužel už prakticky neznámí hrdinové sestřelili během bojů na nebi západní a jižní Evropy 11 německých letadel (jistě tři, pět nepotvrzeně a tři pravděpodobně). Například rodák z New Yorku Pavel Pavelka létal od srpna 1916 v řadách slavné první perutě amerických dobrovolníků (USA v té době ještě nebyly ve válce) Escadrille Lafayette N. 124 a sestřelil nad Francií a po svém převelení na řeckou frontu u Soluně nepotvrzeně nejméně tři „Huny“, než v prosinci 1917 tragicky zahynul při jízdě na koni.
Ale jen jeden z těchto hrdinů si mohl na své konto kromě německých letadel připsat i bombardovací vzducholoď. Tím byl Augustin Charvát, rodák z Ročova v pohoří Džbán. Budoucí úspěšný stíhač přitom původně vstoupil dobrovolně už na samém začátku 1. světové války do řad francouzské Cizinecké legie jako blátošlap a v řadách legendární první československé vojenské jednotky Roty Nazdar (která byla součástí praporu C, 2. pluku proslulé Marocké divize) se proslavil v hrdinském útoku 9. května 1915 u Arrasu.
Toto vítězství však bylo vykoupeno příšernými ztrátami: rota prakticky vykrvácela a jako celek zanikla, když ze skoro 200 mužů zbylo pouze 75 bojeschopných mužů. 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni. Mezi těmi, kdo bojovou premiéru se štěstím přežil, byl také Augustin Charvát. Několik měsíců se léčil ze svých těžkých zranění a po vyléčení využil spolu s dalšími osmi přeživšími legionáři nabídky Milana Rastislava Štefánika stát se bojovým pilotem a v únoru 1916 vstoupil do řad nové zbraně: francouzského letectva. Absolvoval slavnou Blériotovu leteckou školu v „Basses Pyreneés“ v Pau a 10. ledna 1917 byl přidělen ke stíhací eskadře No. 58, kde létal na jedné z nejlepších francouzských stíhaček té doby, Nieuportu XI - Bébe. Při přeletu na frontu ale v husté vánici u Bar le Duc havaroval a skončil znovu v nemocnici. Po vyléčení nastoupil bojovou polní službu. Při letu 9. března 1917 jeho stíhačku zasáhl protiletecký granát a Charvát se zřítil z výšky přes 200 metrů. Štěstěna při něm ale znovu stála: jako zázrakem přežil, ačkoliv měl přeražené obě ruce i nohy, zlámaná žebra a navíc utrpěl těžký otřes mozku. Jiný by to na jeho místě zabalil, ale nezdolný Augustin nikoliv, a po půl roce v nemocnici se v září 1917 hlásí ještě ne zcela nedoléčený ke stíhací letce N 315.
Právě zde se mu 19. září 1917 podařil největší úspěch jeho bohaté válečné kariéry, když v druhém bojovém letu tento den jako velitel tříčlenného roje sestřelil německou bombardovací vzducholoď, vracející se z náletu na Londýn. Během stoupání k ní v mracích ztratil své parťáky, ale nakonec Zeppelin objevil ve výšce 6000 metrů nad Luxenil ve Vogézách. Ačkoliv jeho stíhačka neměla přetlakovou kabinu ani kyslíkovou masku, podařilo se Charvátovi na ni dotáhnout a poslat do jejího tlustého břicha označeného velkými znaky L 50 - když jeho Nieuport s namalovanou tygří hlavou v červeném praporci doslova visel na vrtuli - dvě dávky fosforových nábojů po 15 nábojích. Pak kolos mizí v mracích a vysílený Čech, který na sobě pociťuje známky akutní výškové nemoci, při které se mu navíc vrátila stará válečná zranění, přistál u Lons le Sonnier v pohoří Jura u švýcarské hranice, asi 1540 kilometrů od místa boje. Ihned po přistání se dostal k telefonu a nahlásil velitelství nový kurz Zeppelina, který se ze záhadného důvodu obrátil čelem vzad k Německu a zamířil přes Lyon a Saint Etienne nad Středozemní moře. Pobřeží překonal během neustálého klesání, způsobeného Charvátovým kulometem, a nakonec se zřítil do moře. Než k ní stačil připlout zalarmovaný nedaleko plující britský křižník, potopila se vzducholoď L 50 i s celou svou posádkou do hlubin Lvího zálivu.
Augustin Charvát bojově létal až do samého konce války 11. listopadu 1918, a kromě vzducholodi Zeppelin sestřelil ještě jedno německé letadlo jistě a dvě pravděpodobně. Vystřídal několik typů stíhaček, např. Nieuporty 17, 21, 24, a byl povýšen do důstojnické hodnosti. V samé závěru bojů v roce 1918 byla jeho eskadra, přejmenovaná na SPA 315, přezbrojena na vynikající SPAD VII, SPAD XIII a Nieuport 27. Po skončení Velké války zůstal Augustin Charvát sloužit v novém československém letectvu.
Kvůli svým bojovým zkušenostem zastával postupně několik důležitých postů, například velitele pilotní pokračovací školy v Chebu, až se nakonec stal v hodnosti plukovníka velitelem 1. Leteckého pluku v Praze - Kbelích. Mezi svými podřízenými byl mimořádně oblíbený pro svůj klid, rozvahu a rovné, férové jednání vůči ostatním pilotům bez ohledu na hodnost. V roce 1922 také reprezentoval Československo na I. ročníku Mezinárodních leteckých závodů v Curychu a o pět let později, při jeho II. ročníku, už byl jedním z rozhodčích tohoto neoficiálního leteckého mistrovství světa.
Celoživotní láska k létání se Augustinu Charvátovi stala nakonec osudnou. 19. září 1931 ztratil v kokpitu letounu Letov Š 16 - ve kterém letěl i jeho pobočník poručík Brožek - během letu z Olomouce do Hradce Králové v mlze orientaci. Při pokusu o nouzové přistání narazil u Útěchova nedaleko Moravské Třebové do svahu a utrpěl smrtelné zranění, na jehož následky tento vynikající pilot, vlastenec a člověk druhý den zemřel. Bylo mu 38 let.
Zdroje: Václav Kubec: Odvaha jim nechyběla, Jan Šafařík: Czechoslovakia: World War I- French Air Service
Autor: Petr Blahuš