,,Létající rakve" aneb nejhorší letouny v historii druhé světové války (IV.) - pomalý a zastaralý bombardovací letoun Fairey Battle se stal oblíbeným terčem německých stíhačů

,,Létající rakve&quote; aneb nejhorší letouny v historii druhé světové války (IV.) - pomalý a zastaralý bombardovací letoun Fairey Battle se stal oblíbeným terčem německých stíhačů
Autor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fairey_Battle_-_Royal_Air_Force_in_France,_1939-1940._C449.jpg|Popisek: Fairey Battle
05 / 05 / 2019, 10:00

Dnes se v našem seriálu o nejhorších letounech v historii druhé světové války zaměříme na britský jednomotorový bombardovací letoun Fairey Battle. V čem nesplnil očekávání konstruktérů a proč plnil jen druhořadé úkoly?

Letoun Fairey Battle patří k britskému leteckému arzenálu, který tak trochu zapadl ve stínu slavnějších bombardérů. O novém lehkém jednomotorovém bombardéru bylo uvažováno od začátku 30. let, kdy začala jeho konstrukce, do níž se pustila společnost Fairey Aviation Company.

První prototyp letounu vzlétl v březnu 1936, o rok později vstoupil Fairey Battle do služby. Letoun, jehož osádku tvořili 3 muži, byl 12,93 m dlouhý, 4,57 m vysoký, rozpětí křídel činilo 16,45 m. Maximální rychlost Fairey Battle byla 406 km/h, vzletová hmotnost 5 307 kg, dostup byl 7 925 m a dolet 1 931 km. Pohonnou jednotku zajišťoval jeden dvanáctiválcový motor Rolls-Royce Merlin II.

Bombardér byl vyzbrojen jedním kulometem Browning ráže 7,7 mm, jedním pohyblivým kulometem Vickers GO ráže 7,7 mm, dále měl stroj k dispozici 454 kg pum uložených v pumovnici a 227 kg pum na vnějších závěsnicích. Problematickou částí letounu byl zejména motor a malá rychlost. Když byl Fairey Battle nasazován v prvních letech druhé světové války, tak už byl navíc notně zastaralý a napřipravený na válečný konflikt.

Protože bombardéry při obraně Belgie a Francie v roce 1940 utrpěly vážné ztráty, jejich další nasazení se týkalo zejména průzkumných misí a bombardéry sloužily také k ochraně konvojů. Jak se v letech 1939 - 1940 ukázalo, byly bombardéry Fairey Battle velmi zranitelné, když na ně zaútočily německé stíhače. Důkazem budiž již první den nacistického útoku na Francii 10. května 1940, kdy bylo vysláno 32 bombardérů Fairey Battley na pomoc obráncům, ale 13 se jich už nevrátilo. Noční můrou pro britské stroje se stal hlavně Messerschmitt Bf 109, do jehož hledáčku se pravidelně dostávaly.

Fakt, že Fairey Battle utrpěly velké ztráty na začátku druhé světové války, vedlo Brity k tomu, že již v roce 1941 byla ukončena jeho výroba. Nicméně i přesto se vyrobilo přes 2 000 kusů. Kromě Velké Británie bombardér užívala i Austrálie, Belgie, Turecko či Kanada. Právě Kanada jich zakoupila ze všech států nejvíce - 739 kusů.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace