,,Létající rakve" aneb nejhorší letouny v historii druhé světové války (IX.) - polský střední bombardér LWS-6 Żubr si nikdy nezabojoval, sloužil nacistům jako cvičný stroj

,,Létající rakve&quote; aneb nejhorší letouny v historii druhé světové války (IX.) - polský střední bombardér LWS-6 Żubr si nikdy nezabojoval, sloužil nacistům jako cvičný stroj
Autor: screenshot Youtube|Popisek: LWS-6 Żubr
09 / 06 / 2019, 10:00

V devátém dílu našeho seriálu o nepovedených letounech druhé světové války se zaměříme tentokrát na polskou produkci, která stála za vývojem dvoumotorového bombardéru LWS-6 Żubr. Co bylo na tomto stroji špatného?

Ve 30. letech procházelo polské vojenské letectvo érou své modernizace a vznikl požadavek na vývoj nového bombardovacího letounu. Začátky však nebyly vůbec jednoduché, a problémy budoucího bombardéru souvisejícími s konstrukčními aspekty a designem začaly právě zde. Stroj byl vyvíjen souběžně s PZL.37 Łoś, čtyřmístným bombardérem, jenže v technickém ohledu za ním zaostával.

LWS-6 Żubr absolvoval první demonstrativní let v březnu 1936, ale ten dopadl katastrofou, protože stroj se ve vzduchu prakticky rozpadl a posádka zahynula. Oficiálně byl stroj představen v roce 1938 a projevilo o něj zájem například Rumunsko. Polské letecké síly pak dostaly mezi lety 1938 - 1939 patnáct těchto bombardérů.

Délka stroje činila 15,40 m, výška 4,00 m, rozpětí 18,50 m. Posádku tvořili 4 lidé. Maximální rychlost bombardéru činila 330 km/h, maximální vzletová hmotnost 6 800 kg, dostup 6 200 m a dolet 1 250 km. Żubr poháněly dva hvězdicové vzduchem chlazené přeplňované devítiválce Bristol Pegasus VIIIC o výkonu 2x 680 koní. Pokud hovoříme o výzbroji, stroj byl vybaven dvěma kulomety Vickers F ráže 7,92 mm v přední věži a jedním kulometem Vickers F ráže 7,92 mm, který byl umístěn v zadní věži.

Żubr trápil kromě chronických designových problémů a draku letounu i podvozek. Stroj byl také těžký, a proto mohl nést příliš malý náklad bomb, jen 660 kg. Żubr tak nebyl dostatečně připraven na válku, která měla zanedlouho přijít. Zastaralost polského bombardéru byla patrná a výše popsané technické potíže měly za následek, že se vyrobilo pouze 20 kusů tohoto letounu.

Smutný osud stroje pak dokumentuje fakt, že po vypuknutí válečného konfliktu, jehož obětí se stalo Polsko jako první, byly bombardovány letiště se Żubry německou Luftwaffe. Stroje, které nebyly přímo zničeny, pak sloužily nacistickým invazorům jako cvičné letouny, některé posloužily jako rekvizity v německých filmech. Několik bombardérů se dostalo i do rukou Sovětů, kteří je využily pro spojovací úkoly.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace