Letecké boje 18. srpna 1942

Letecké boje 18. srpna 1942
Autor fotografie: USAAF, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Focke-Wulf Fw 190
16 / 09 / 2022, 16:00

Kdo se účastnil leteckých bojů 18. srpna 1942 a s jakým výsledkem?

Přesně v 09.00 byla 129. Squadrona povolána do pohotovosti a za 30 min. šla do vzduchu s cílem napadnou ohlášená nepřátelská letadla u Cherbourgu. Dvanáct kanónových Spitfirů Mark VB letělo z Thorney Island v nulové výšce po 16 min. v kurzu 200o a dalších 10 min. pod kurzem 295o. S/Ldr R. H. Thomas (červený 1) ohlásil kontrolorovi/návodčímu, že provede znovu reciproční průlet a po dalších 10 min. byl informován, že se jižně od něj nachází více než jeden nepřátelský letoun.

Okamžitě po otočce doleva spatřil dva plovákové letouny s 6 Fw 190 ve výšce 3000 stop. Rozkázal žluté sekci, která byla nyní v 1500 stopách, udeřit na stíhačky, zatímco vedl červenou a modrou čtyřku k útoku na dva Heinkely, z nichž jeden byl chybně identifikován jako pravděpodobně He 115. Ve skutečnosti šlo o He 59, W. Nr. 2871 a 1840 od Seenotdienst 2, tedy záchranné stroje. Jejich osud byl značně rozdílný.

Dva Focke-Wulfy útok spatřily a vydaly se dolů, na což zareagovala protiútokem žlutá sekce. Červený 3 byl viděn, jak zasažený rozbíjí svůj stroj o vodní hladinu. Novozélanďan F/Sgt A. J. Edwards se z letounu AD415 nedostal. Zbytek útočil na plovákové letouny, které se pokoušely otočit čelem. Jeden střelec He 59 byl viděn, jak se sesunul přes svůj kulomet. Ze stroje odpadl velký kus, letoun dopadl na hladinu a potopil se.

Další piloti zaútočili na druhý Heinkel poblíž Cherbourgu, ale nebyli schopni útok dokončit kvůli nepříjemné pozornosti ze strany Focke-Wulfů. Ty byly ve výšce 2000 stop posíleny dalšími 12-15 z Cherbourgu. Červenému 1 se nicméně podařilo pronásledovat Heinkel až k pobřeží, umlčet zadního střelce a vypadalo to, že i zlikvidovat levý motor. Nakonec byl viděn, jak zasahuje vodu poblíž přístavní hráze s kouřem z jeho zadní části. Thomas jej nárokoval jako pravděpodobně zničený, ale ve skutečnosti byl jen lehce poškozen (10 %).

Celkové lidské ztráty z těchto dvou strojů však nebyly zanedbatelné. Pilot Ofw. Wilhelm Heefohen zraněn, radista Ltn. Helmut Eckenfels a Ofw. Josef Bertels padli, pilot Pilot Ofw. Oswald Mai padl, zatímco palubní mechanik Uffz. Paul Slabon utrpěl zranění. Thomas následně musel uhýbat palbě pronásledujících Fw 190, kterého hnaly až do vzdálenosti 30 mil od britského pobřeží. Červený 4 Sgt H. J. M. McDonnell hlásil, že byl zraněn a z jeho AR339 se linul bílý kouř. Žlutý 1 mu řekl, aby letěl rovně a pokoušel se mu dát hlášení o poloze. Nedokázal to, protože byl napaden dvěma Fw 190. Pak se ozvalo zlověstné: „Jdu do moře“.

McDonnell padl asi 30 námořních mil jihojihozápadně od Saint-Catherines Point. Deset Spitfirů pak přistálo v 10.45, byť Sgt S. G. Jensen s těžce poškozeným stroje, včetně zvětší části ustřeleného levého křidélka. Jagdgeschwader 2 nárokovala 4 sestřelené Spitfiry. Zmizel jim nicméně Ltn. Hans Thalacker. Bohužel, jak je u německých ztrát obvyklé, není zřejmé, kdy u Cherbourgu v kvadrantu 0328 se svým Fw 190 A-2, W. Nr. 120328, žlutý 6 od 6./JG 2 a proč. Oblt. Bruno Stolle od 4./JG 2 nárokoval v 11.08 Wellington, patrně jeden z lovců ponorek.

Do ostrého boje se dostaly i 602. a 133. Squadrona, které s 222. Squadronou provedly Rodeo v oblasti Saint-Omer. Horní zajištění držela 133. Squadrona a F/Lt D. J. M. Blakeslee (EN951) zničil Fw 190, jehož pilot byl viděn vyskočit. S/Ldr P. M. Brothers (EN904), vedoucí 602. squadrony, pak ve 14.00 britského času nárokoval poškození Fw 190 ve výšce 21 000 stop. P/O P. D. Davey mu však potvrdil, že dopadl do vody. Jeho svědectví však bylo chybné. Možná i proto, že byl sám sestřelen. S těžce prostříleným Spitfirem Mk.VB AB370 havaroval v Lympne.

Německé ztráty představoval Fw 190A-3, W. Nr. 135421, černý 4 od 2./JG 26, Ltn. Heinz Rahardt padl, a Fw 190A-3, W. Nr. 135324 od I./JG 26, který po nepřátelské palbě s 20% poškozením přistál na břicho na letiště St. Omer-Arques. F/Sgt K. D. Gledhill (BL937) z 602. Squadrony byl sestřelen a padl do zajetí. JG 26 nárokovala tradičně přesně. Úspěšnými byli Fw. Karl-Heinz Willius a Oblt. Rolf Hermichen od 3. Staffel. Luftwaffe v boji ztratila i dva Ju 88A-4, jeden v noci činností Bostonu poblíž Paříže a druhý nad mořem, patrně Whirlwindem 137. Squadrony.

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

Zdroj: history.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace