foto: Bundesarchiv, Bild 102-12228 / CC-BY-SA 3.0 / Wikimedia Commons/ pilot Ernst Udet ve svém dvouplošníku Flamingo
Ernst Udet byl jedním ze známějších německých leteckých es, které zaznamenalo celkem 62 vzdušných vítězství. Udet však skrýval mnohá tajemství, například to, že byl na konci života závislý na pervitinu.
Ernst Udet, stíhací eso, playboy, ale i člověk, který byl v poslední fázi života drogově závislým člověkem. Udet dosáhl za druhé světové války 65 vzdušných sestřelů, za to také obdržel řadu vyznamenání včetně prestižního pruského řádu Pour le Mérite nebo Rytířského kříže železného kříže. Narodil se v roce 1896 ve Frankfurtu nad Mohanem a již od dětství tíhl k letectví. Jako dítě rád stavěl modely různých letadel a byl v raném věku jedním ze zakladatelů Aero-Klubu, který se specializoval na stavbu modelů letadel.
Kde to vše začalo? Ernst Udet poprvé ve vzduchu
Když se v roce 1913 dostal Udet poprvé do vzduchu ještě v jednoduchém cvičném letounu, byl fascinován. Bylo tak jasné, kam jeho další kroky v dospělosti povedou. Udet se sice snažil přihlásit do armády, ale byl odmítnut pro svou malou výšku. To ho však neodradilo a Udet absolvoval později letecký výcvik. Následně se proto stal tím, kým se chtěl stát vždy, pilotem. Za první světové války létal na západní frontě na dvojmístném letounu jako pilot, a na starosti měl nejprve pozorovací mise. Ty se pak změnily v bojové, když byl Udet přeřazen ke stíhací letce. Mladý pilot létal na stroji Fokker E.II. a v právě zuřící válce si v roce 1916 připsal první vzdušné vítězství, když poslal k zemi nepřátelský bombardér.
Erns Udet a jeho kariéra v NSDAP
Další vzdušné vítězství pak následovalo, když Udet sestřelil bombardér Bréguet 4 během masivního bombardování města Oberndorf, prováděného francouzskými a britskými stroji. Mezi lety 1917-1918 pak Udet sloužil v jednotce Jagdstaffel 37 (Jasta 37) a zaznamenal další úspěšné sestřely. V dubnu 1918 obdržel prestižní řád Pour le Mérite. Po skončení války se aktivně účastnil leteckých přehlídek jako akrobat a dokonce si zahrál v několika filmech: Die weiße Hölle vom Piz Palü, Stürme über dem Montblanc nebo S.O.S. Eisberg. Po nástupu nacismu v roce 1933 Udet vstoupil Udet do řad NSDAP kde vládl Adolf Hitler. Ve straně se Udet podílel ve funkci šéfa výzkumu a vývoje na výstavbě německé Luftwaffe. Působil i na říšském ministerstvu letectví, ale tato pozice jej osobně neuspokojovala.
Ernt Udet v područí závislosti
V této obzvlášť stresové době začalo prvoválečné letecké eso nadměrně pít, bylo závislé na tabáku, ale především v té době běžné a státem protěžované látce, pervitinu. U Udeta se často střídaly nálady, radostné okamžiky se měnily na deprese, a nikdo z jeho přátel nemohl vědět, jak se zrovna ,,vyspí". Ke konci života však začaly převládat spíše negativní nálady. Ty byly umocněny nařčením Udeta a dalších, kteří měli selhat po neúspěchu Luftwaffe v bitvě o Británii. Původcem těchto obvinění nebyl nikdo jiný než Hermann Göring.
Pro Udeta se ale jednalo o pověstný hřebík do rakve. Dne 17. listopadu 1941 se zastřelil a zanechal po sobě jedinou zprávu. V dopise na rozloučenou napsal, že za jeho smrt může právě Göring. Veřejnost se pak neměla nikdy dozvědět, jak Udet zemřel. Oficiální verze zněla tak, že se Udet zřítil při zkušebním letu s nově vyvíjeným letadlem a nehodu nepřežil. Udetův pohřeb pak měl ještě jednu dohru. Cestou na Udetův pohřeb zahynulo při skutečné letecké nehodě další skvělé letecké eso Werner Mölders, které jako první v historii překonalo magickou hranici 100 sestřelů. Mölderse nakonec symbolicky pohřbili vedle Udetova hrobu.
Drogy ve válce, Ernst Udet nebyl jediný
Ernst Udet, stejně jako mnoho dalších pilotů Luftwaffe, byl ovlivněn nejvíce pervitinem, stimulantem, který nacisté využívali k posílení výkonu vojáků během dlouhých misí. Pervitin, často označovaný jako „pilulka energie", měl pilotům zajistit vyšší bdělost a snížit pocit únavy, ale zároveň vedl k vážným psychickým problémům. Udetova závislost na této látce přispěla k jeho osobnímu rozkladu, což připomíná širší dopad drog ve válkách.
Pervitin nebyl využíván pouze piloty. Nacisté jej hromadně distribuovali i pěchotě a tankovým posádkám. Během rychlých operací blitzkrieg se stal nedílnou součástí taktiky rychlého postupu při obléhání západní Evropy. Příliv energie a potlačení únavy umožňovaly vojákům pokračovat v bojích několik dní bez spánku, což bylo klíčové pro úspěch v rychlých ofenzivách. Avšak dlouhodobé užívání vedlo ke vzniku závislostí, psychickým poruchám a fyzickému vyčerpání, které nakonec přispěly k poklesu morálky.
Zdroj: www.firstworldwar.com, www.theaerodrome.com, www.historynet.com
Tagy