Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 146-1984-112-13 / Conrad / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Ernst Udet
Jedním z německých stíhacích es byl i Ernst Udet. Ten zaznamenal celkem 62 vzdušných vítězství. Za to také obdržel řadu vyznamenání včetně prestižního pruského řádu Pour le Mérite nebo Rytířského kříže železného kříže. I Udet však skrýval mnohá tajemství, například to, že byl na konci života závislý na pervitinu.
Ernst Udet, stíhací eso, playboy, ale i člověk, který byl v poslední fázi života závislý na pervitinu či alkoholu. Udet dosáhl 65 vzdušných sestřelů, za což byl několikrát vyznamenán. Narodil se v roce 1896 ve Frankfurtu nad Mohanem a již od dětství tíhl k letectví. Jako dítě rád stavěl modely různých letadel a byl v raném věku jedním ze zakladatelů Aero-Klubu, který se specializoval na stavbu modelů letadel.
Když se v roce 1913 dostal Udet poprvé do vzduchu v jednoduchém letounu, byl fascinován. Bylo tak jasné, kam jeho další kroky v dospělosti povedou. Udet se sice snažil přihlásit do armády, ale byl odmítnut pro svou malou výšku. To ho však neodradilo a Udet absolvoval později letecký výcvik a stal tím, kým se chtěl stát vždy, tedy pilotem.
Za první světové války létal na západní frontě na dvojmístném letounu jako pilot, a na starosti měl nejprve pozorovací mise. Ty se pak změnily v bojové, když byl Udet přeřazen ke stíhací letce. Mladý pilot létal na stroji Fokker E.II. a v právě zuřící válce si v roce 1916 připsal první vzdušné vítězství, když poslal k zemi nepřátelský bombardér.
Další vzdušné vítězství pak následovalo, když Udet sestřelil bombardér Bréguet 4 během masivního bombardování města Oberndorf, prováděného francouzskými a britskými stroji. Mezi lety 1917-1918 pak Udet sloužil v jednotce Jagdstaffel 37 (Jasta 37) a zaznamenal další úspěšné sestřely. V dubnu 1918 obdržel prestižní řád Pour le Mérite.
Po skončení války se aktivně účastnil leteckých přehlídek jako akrobat a dokonce si zahrál v několika filmech - Die weiße Hölle vom Piz Palü, Stürme über dem Montblanc a S.O.S. Eisberg. Po nástupu nacismu v roce 1933 Udet vstoupil Udet do řad NSDAP a podílel se ve funkci šéfa výzkumu a vývoje na výstavbě německé Luftwaffe. Působil i na říšském ministerstvu letectví, ale tato pozice jej osobně neuspokojovala.
V této obzvlášť stresově době začalo prvoválečné letecké eso nadměrně pít, bylo závislé na tabáku i pervitinu. U elitního pilota se často u něho střídaly nálady, radostné okamžiky střídaly deprese, a nikdo z jeho přátel nemohl vědět, jak se zrovna ,,vyspí". Ke konci života však začaly převládat spíše negativní nálady. Ty byly umocněny nařčením Udeta a dalších, kteří měli selhat po neúspěchu Luftwaffe v bitvě o Británii. Původcem těchto obvinění nebyl nikdo jiný než Hermann Göring.
Pro Udeta se ale jednalo o pověstný hřebík do rakve. 17. listopadu 1941 se zastřelil. V dopise na rozloučenou napsal, že za jeho smrt může právě Göring. Veřejnost se pak neměla nikdy dozvědět, jak Udet zemřel. Oficiální verze zněla tak, že se Udet zřítil při zkušebním letu s nově vyvíjeným letadlem a nehodu nepřežil. Udetův pohřeb pak měl ještě jednu dohru. Cestou na Udetův pohřeb zahynulo při skutečné letecké nehodě další skvělé letecké eso Werner Mölders, které jako první v historii překonalo magickou hranici 100 sestřelů. Mölderse nakonec symbolicky pohřbili vedle Udetova hrobu.
Zdroj: history.net, Wikipedia