Letecký souboj stíhačů 27. června 1941. Jakou roli hrál Karel Kosina?

Letecký souboj stíhačů 27. června 1941. Jakou roli hrál Karel Kosina?
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Letouny Spitfire LF Mk XII v dubnu 1944
27 / 06 / 2022, 10:00

Horkou fázi britské letecké ofenzívy proti Jagdwaffe si připomeneme následujícím příběhem.

S krásným nebo alespoň letovým počasím se ofenzíva RAF, postavená na zpravodajských informacích ULTRA a číselné převaze stíhačů RAF, společně s menším množstvím používaných bombardérů, rozběhla na plné obrátky. Cílem bylo zničit Luftwaffe nebo alespoň donutit ji přesunout na západní frontu letecké síly a pomoci tak Stalinovi.

V 16.15 začaly z West Mallingu vzlétat tři squadrony k ofenzivnímu sweepu mezi Hardelot, Saint-Omer a Gravelines ve výšce 19 000 stop. Wing překročil pobřeží jižně od Boulogne-sur-Mer ve 20 000 stopách. K 19. Squadroně patřící F/Sgt Karel Kosina (bílý 2, P7425) pod sebou napravo spatřil dva Me 109F. Střemhlav se na ně vrhl, ale jeden z nich najednou začal stoupat a zmizel. K druhému se ovšem dokázal přiblížit a mírně shora zahájil palbu na vzdálenost 300-400 yardů, přičemž se přiblížil až na 200 yardů. Vypálil dvě třísekundové dávky. Viděl, že kulky zasahují oblast kokpitu a trupu. Nepřítel se otočil na záda a spirálou zamířil pomalu dolů. Nárokoval si jej jako poškozeného.

Mezitím P/O Scott (zelený 1, P7509) kolem sebe spatřil prolétat trasírky, načež se dostal do souboje se třemi Me 109. Podařilo se mu vypálit jen jednu krátkou dávku na 300-400 yardů, ale bezvýsledně. Dva Me 109 jej pak přeletěly a on měl možnost k další 3-4sekundové palbě na jednoho z nich na vzdálenost 200-250 yardů. Nepřítel však točil ostře doleva a palba s předsazením byla tím pádem obtížná. Me 109 unikl směrem k zemi. P/O Scott otočil k domovu a pak spatřil letadlo padající v plamenech asi 5 mil uvnitř Francie. Pilot vyskočil. Vypadalo to na Spitfire.

P/O Tucker (žlutý 2, P7547) se sice do boje nezapojil, ale zato viděl Spitfire pod palbou z krátké vzdálenosti. Zbytek 19. Squadrony posedal do 17.40, ovšem bez P/O Mervyna F. Andrewse, který padl ve svém Spitfiru Mk.IIA P7379.

V mezidobí se 266. Squadrona, která letěla ve formaci po čtyřech, bohužel rozdělila, byť žlutá a bílá sekce zůstaly pohromadě. Jeden Spitfire byl napaden a zasažen žlutonosým Me 109. Bílý 1 Sgt Lewis (P8187) jej dohnal a vystřelil na 300 yardů krátkou dávku, poté druhou 4-5sekundovou na 250 yardů. Me 109 provedl obrat se ztrátou vztlaku a odpadl. Bílý 1 zatočil dovnitř jeho okruhu dal mu 2-3sekundovou dávku zrovna, když byl nepřítel na vrcholu. S mrakem černého kouře zamířil přímo dolů.

Černý 1 (P/O Gosling, P8133) a bílý 2 Rhodézan Sgt Devenish (P7611) zahlédli nepřátelské letadlo klesat v kouři a plamenech, takže bylo nárokováno jako zničené. Jestli bylo v oblasti Saint-Omer kolem 17.10 opravdu zničeno ve výšce 18 000 stop, je těžké říci, protože Jagdwaffe přišla za celý den o jednoho pilota, Uffz. Otto Fiedricha, který byl však skutečně zabit v tomto sektoru. S ním bídně zhynul i jeho Bf 109E-7, W. Nr. 4183, bílý 10 od 4./JG 26. Druhá Gruppe ještě přišla o Me 109, když prostřílený havaroval, byť neznámý pilot nebyl zraněn. RAF toho dne nárokovala 7-3-7 ve vzduchu a tři Me 109 zničené na zemi.

Žlutá sekce letěla vedle sebe, když byla 30 mil ve vnitrozemí napadena 8 Me 109. Jakmile P/O Green proletěl za svým vedoucím, P/O S. Cookem, zjistil, že z jeho Spitfiru Mk.IIA P8188 uniká glycol. Objevil se mu totiž na čelním skle. Žlutý 1 se otočil k domovu a on jej hlídal. Ztratil jej 10 mil od francouzského pobřeží, když letěl prozkoumat dvě neznámá letadla, která se ale ukázala jako Spitfiry. Cook padl a nevrátil se i černý 2 F/O W. H. Holland v P8185, který měl skončit v německém zajetí. Zelený 2 Sgt Bowman letěl na P8142 a jeho motor nepodával plný výkon, proto zaostal. Přiblížil se k nějaké jednotce, ale v tu chvíli byl napaden a prostřílen kulkami. Na základně pak přistával na jedno kolo a jeho letoun byl těžce poškozen. 65. Squadrona se do boje téměř nezapojila.

Úspěšnými střelci byli Oblt. Kurt Ebersberger (10.) ze 4./JG 26, Spitfire v 16.59 poblíž Marquise a Hptm. Gerd Schöpfel (25.) od Stab III./JG 26, který chtěl uznat Hurricane v 17.05. Sice si nahlásil špatný typ, ale to nebylo neobvyklé. Více nároků neznáme, takže Jagdwaffe svůj úspěch dvojnásobně podcenila. Večer došlo ještě k další bitvě, ale o tom zase někdy příště.

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace