Jaderné střely vzduch-vzduch. Americké Scorpiony měly ničit svazy sovětských strategických bombardérů

Jaderné střely vzduch-vzduch. Americké Scorpiony měly ničit svazy sovětských strategických bombardérů
Autor fotografie: USAF, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Letoun F-89 Scorpion
09 / 10 / 2023, 10:00

F-89 Scorpion byl prvním letounem vyzbrojeným jadernou zbraní určenou pro vzdušný boj. Měl tak být odstrašujícím prostředkem pro SSSR.

Požadavek na nový stíhač vycházel ze záměru amerického letectva, které chtělo nahradit letoun P-61 Black Widow. První předběžné specifikace byly učiněny již v srpnu 1945 a obdržely je společnosti Bell Aircraft Corporation, Consolidated-Vultee (Convair), Douglas Aircraft, Goodyear, Curtiss-Wright a Northrop.

Američané pracovali na novém dvoumístném proudovém letounu s pracovním názvem N-24, za jehož vývojem stála společnost Northrop. První prototyp nesl název XF-89, druhý pak XF-89, který byl osazen výkonnějšími motory. První let záchytného stíhače se uskutečnil v roce 1948 a do služby byl zařazen o dva roky později. Stroj měl operovat za každého počasí.

F-89 poháněly dva turbokompresorové proudové motory Allison J35-A-35A. Maximální rychlost činila 1020 km/h, dostup 15 000 m a dolet 2 200 km. Pokud se zaměříme na výzbroje letounu, ta byla skutečně pozoruhodná. Američané chtěli velmi dobře vyzbrojenou stíhačku, ale také stroj, který by nesl jadernou zbraň určenou pro vzdušné boje. A opravdu, F-89 se stal prvním letounem, který byl vybaven neřízenou střelou s jadernou hlavicí Douglas AIR-2 Genie.

I další výzbroj však ,,nebyla k ,,zahození".Součástí stroje bylo rovněž 6 kanonů M24 ráže 20 mm, 16× 127mm neřízených střel HVAR, 70mm neřízené střely FFAR Mighty Mouse a výzbroj doplňovaly pumy do hmotnosti 1 451 kg.

První kusy F-89A vstoupily do služby v září 1950. Nicméně se smontovalo jen 18 letounů F-89A, určených hlavně určeny pro sérii testů, a záhy byl stroj upgradován na standard F-89B s novou avionikou. Na druhou stranu se brzy ukázaly, že nový standard má značné obtíže s motory a dalšími systémy, a proto se přešlo na variantu F-89C. Nepodařilo se však trvale odstranit chronické problémy s pohonnými jednotkami a u tohoto typu byly u jeho křídel objeveny strukturální nedostatky, které vedly k výměně křídel 194 vyrobených kusů variant A, B a C.

Byly postaveny potom i další verze, ta poslední nesla označení F-89J. Byly to upravené F-89D a měly místo standardních konců křídel, které mohly nést řízené střely či přídavné nádrže, pouze pevné přídavné nádrže. Navíc ale měly pod každým křídlem pylon pro zavěšení řízené střely AIR-2 Genie s jadernou hlavicí.

Právě verze F-89J však byla jediným letounem, který skutečně vystřelil jadernou neřízenou střelu Genie. Stalo se tak během pokusu John, který byl součástí Operace Plumbbob z července 1957. Střela byla odpálena kapitánem Erikem Williamem Hutchinsonem a kapitánem Alfredem C. Barbee. Genie během necelých 5 sekund uletěla dráhu 4 240 metrů a poté detonovala.

Letouny F-89 byly nakonec vyřazeny ze služby v roce 1969 a celkem bylo vyrobeno 1 050 tohoto zajímavého stroje.

Zdroj: National Interest

Tagy článku