Autor fotografie: United States Air Force / Public Domain / Wikimedia Commons|Popisek: B-58 Hustler
Convair B-58 Hustler byl americký strategický bombardér, který však nikdy ,,neokusil" přímé nasazení v boji.
Poprvé vzlétl bombardér Convair B-58 Hustler v roce 1956. Exoticky vyhlížející, ale tvarově krásný stroj byl určen jako náhrada za letouny B-47 Stratojet. Nikdy však nebyl nasazen v boji. Američané v době svého vzniku vsadili zejména na jeho rychlost. B-58 Hustler byl rychlejší než letouny B-52 Stratofortress nebo zmíněný B-47 Stratojet. Parametry Hustleru byly v padesátých, respektive šedesátých letech slibné. Stroj byl 29,5 metru dlouhý, 8,9 metru široký, rozpětí křídel činilo 17,3 metru. Pohonné ústrojí sestávalo ze 4 proudových motorů General Electric J79-GE-5A. Každý z nich měl tah 69,3 kN. Maximální rychlost stroje byla 2600 km/h ve 12 000 metrech.
Rychlost byla pro Convair B-58 Hustler vším
Convair B-58 Hustler, poprvé představený v roce 1956, se stal prvním nadzvukovým bombardérem schopným dosáhnout rychlosti Mach 2. Přestože nikdy nezasáhl do bojové akce, stroj lámal rekordy a sbíral ocenění za svou technologickou vyspělost. Mimo jiné získal 19 světových rekordů za rychlost a výšku letu a vyhrál pět leteckých trofejí. Přesto jeho vysoká údržbovost a složitá konstrukce z něj udělaly nákladný a neefektivní projekt pro americké vojenské letectvo (USAF).
Rychlost měla být podle designerů bombardérů takřka ,,vším". V roce 1964 CIA usuzovala, že jediným sovětským letounem, který je schopen Convair B-58 Hustler pronásledovat, je MiG-21, a stejně by byly podle CIA šance na úspěšný zásah ,,okrajové". Convair B-58 Hustler byl vyzbrojen jedním kanónem M61 Vulcan a k dispozici měl i jedno místo na atomové bomby B43 nebo B61. Navíc nesl pod trupem odnímatelný aerodynamický kryt, který mohl sloužit jak pro přepravu bomb, tak i pro přídavné palivové nádrže.
Kritika letounu Convair B-58 Hustler
Na začátku 60. let se stal terčem kritiky zejména kvůli své mechanické složitosti, která vedla k vysokým nákladům na údržbu. Pro srovnání: udržba stroje B-47 Stratojet stála 361 dolarů na letovou hodinu, zatímco u Hustlera to bylo 1 440 dolarů. Navíc vývoj protiletadlových raket během studené války přinutil letectvo přehodnotit taktiku nasazení Convair B-58 Hustleru na lety v nízké výšce, což vedlo ke snížení jeho efektivity.
Právě rozvoj protiletadlových raket v šedesátých letech se často udává jako hlavní faktor, který bezprostředně ovlivnil další osud Convair B-58 Hustler. Pro Hustler to znamenalo změnu jeho úkolů na průniky v malých výškách, což na druhé straně zvýšilo spotřebu paliva a snížilo rychlost a dolet. Navíc byl stroj mechanicky velmi komplikovaný, a proto také jeho vývoj byl o poznání složitější a dražší než třeba B-52. Aby byl design trupu přizpůsoben do žádoucího tvaru (lahev coca-coly), neslo to s sebou dramaticky zvýšené náklady a způsobilo to navíc zpoždění v rámci celého programu vývoje letounu.
Vyřazení ze služby a odkaz letounu Convair B-58 Hustler
Zajímavým detailem bylo i netradiční uspořádání posádky. Tříčlenná posádka (pilot, navigátor a operátor obranných systémů) byla oddělena do samostatných kokpitů, což činilo komunikaci obtížnou. Operátor obranných systémů měl přístup k velkému množství složitých zařízení, i to přispělo k tomu, že byl Convair B-58 Hustler jedním z nejobtížnějších letounů k ovládání své doby. Navíc letoun utrpěl několik závažných nehod, které jen umocnily pochybnosti o jeho bezpečnosti.
Bylo jasné, že o bombardér s ,,ladnými" křivkami a zajímavým designem bude klesat zájem amerických ozbrojených sil a nemá tak před sebou budoucnost. To dokládá fakt, že i když bylo původně objednáno 244 kusů bombardérů, nakonec bylo toto číslo sníženo na 116. Koncem šedesátých let se Hustler stal v podstatě zbytečně vydržovaným strojem a v roce 1970 byl poslední kus vyřazen. Přesto zůstává B-58 Hustler významnou součástí letecké historie, zejména díky svým technologickým úspěchům a vlivu na budoucí vývoj nadzvukových strojů.
Zdroje: www.nationalmuseum.af.mil, www.b58hustlerassn.net, www.twz.com