foto: Pixabay/Ilustrační obrázek
V roce 1979 došlo ve městě Sverdlovsk k vážné havárii, kterou se snažili Sověti ututlat za každou cenu. Z vojenského zařízení unikl prach obsahující smrtící antraxové spóry.
Sverdlovský incident je ještě dnes obestřen nejasnostmi a některé detaily ani po více než 40 letech neznáme. U města Sverdlovsk (dnes Jekatěrinburg) se nacházelo vojenské výzkumné zařízení, které bylo určené pro výrobu biologických zbraní. Sověti zde pěstovaly i spóry Bacillu anthracis, což je bakterie, které způsobuje onemocnění antrax, které je známé pod starším názvem slezinná sněť.
V továrně probíhal proces, kdy s vytvořily z bakterie antraxu spóry a z nich vzniklý prášek byl určen následně pro bojové hlavice. Ty měly v případě války dopadat na města na Západě.
Psali jsme
V severní části Ruska je počasí mnohem chladnější ve srovnání se stejnými zeměpisnými šířkami v Evropě . Například v severních městech...
Zajímavé bylo, že podobná zařízení se měla uzavřít v rámci přijaté mezinárodní konvence (úmluvy) o zákazu biologických zbraní v roce 1975. Úmluva zakazovala používání a šíření biologických zbraní. Na to však Sověti ohledy v žádném případě nebrali. To se jim však záhy vymstilo v podobě nekontrolovaného úniku prachu obsahující antraxové spóry.
Samotná katastrofa pak vypukla 2. 4. 1979. Podle Kena Alibeka, bývalého šéfa programu vývoje biologických zbraní v SSSR, který později přesídlil do USA, byl na vině katastrofy technik, který sloužil odpolední směnu. Technik měl v jednom okamžiku při pravidelné údržbě odmontovat zanesený HEPA filtr, který propouští jen molekuly vzduchu, pak odešel domů.
Technik pak nechal ve velínu příslušný vzkaz veliteli odpolední směny. Jenže ten zřejmě z nedbalosti nezanesl obsah vzkazu do provozního deníku. Noční provoz tak byl zahájen bez namontovaného HEPA filtru, který by čistil od spóry vzduch odcházející z provozu sušárny.
Psali jsme
Je 7. listopad 1944 a poblíž srbského města Niš se pohybuje sovětský 6.střelecký sbor generálporučíka Kotova. Zároveň jsou zde na letišti...
Na katastrofu tak bylo zaděláno. Několik hodin probíhal provoz bez zmíněného filtru, až si někdo všiml, že není něco v pořádku. Nicméně do ovzduší kolem vojenského komplexu již stačilo uniknout několik kilogramů prachu obsahující smrtící antraxové spóry, které vítra navíc rozptýlil směrem k neobydlené průmyslové zóně. Spóry v komplexu usmrtily 6 lidí a dalších 11 v přilehlé vojenské budově. Nakaženi pak byli i pracovníci z noční směny blízkých továren.
Sověti se tak, jak byli ,,tradičně" zvyklí, snažili havárii ututlat. ,,Nikdo nám neřekl, co se dělo, viděli jsme akorát lidi v maskách, kteří čistili naše domy. Neměli jsme žádní informace, řekla v jednom rozhovoru obyvatelka tehdejšího Sverdlovska Jelena Klyuchaginová. Oficiálně sovětské úřady tvrdily, že oběti měli sníst kontaminované maso (!), které měli rozšířit překupníci na černém trhu. Skutečnost však byla mnohem horší, jak jsme viděli.
Nicméně pravda nakonec, jak už to bývá, vyšla stejně najevo. Celkem podlehlo smrtícímu antraxu nejméně 66 lidí, podle některých zdrojů 68, nicméně konečný účet mohl být ještě vyšší, a počítá až se 100 mrtvými. A mohlo být ještě hůře, kdyby vítr foukal směrem dále ke Sverdlovsku do zalidněných oblastí. Pak by se oběti téměř jistě počítaly v tisících.
Zdroj: arstechnica.com
Tagy