Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: M270 MLRS
Obrněný salvový raketomet M270 MLRS měli Američané ve výzbroji od roku 1983 do roku 2003. Raketomet reagoval na sovětské raketové dělostřelectvo, kterému Američané nevěnovali takovou pozornost.
Po druhé světové válce Američané nevěnovali vývoji raketového dělostřelectva dostatečnou pozornost a Sovětský svaz, úhlavní nepřítel ve studené válce, měl postupně v tomto směru navrch. Američané se proto snažili srovnat se Sovětským svazem krok a v sedmdesátých letech začali pracovat na novém salvovém raketometu M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System). Vývoj začal v roce 1977 a na zbrani pracovaly společnosti Boeing a Vought Aerospace. První funkční baterie byla zkompletována v roce 1983, ve stejném roce M270 vstoupil do služby.
Nové salvové raketomety se dostaly v podmínkách stále probíhající studené války i evropským státům. Velké Británii bylo posléze dodáno přes 60 kusů, Německo si pořídilo přes 150, Francie 55. Zbraň se rozšířila i do dalších zemí a jejími uživateli se stalo i Dánsko, Turecko, Izrael, Japonsko, Egypt či Jižní Korea a další státy.
M270 odpaluje rakety země-země a taktické střely ATACMS. Rakety ATACMS, které jsou odpalovány také z kolového systému M142 HIMARS, mají dostřel asi 150 km. Američané pracují na rozšíření palebných možností systému MLRS, které mají představovat nová generace raket země-země LRPF (Long-Range Precision Fires). Ty mají mít dosah okolo 500 km.
Některé z typů raket vystřelovaných z MLRS užívají bojovou hlavici na principu kazetové munice, která nad prostorem cíle rozmetá větší množství výbušných náloží, podobně jako sovětský raketomet BM-27.
Raketomet obsahuje celkem 12 raket ve dvou blocích po šesti. Posádka složená z řidiče, střelce a velitele může bez nutnosti opuštění kabiny odpálit všech 12 raket do 60 sekund. Komplet pohání dieselový motor o výkonu 373 kW, může dosáhnout při jízdě na silnici rychlosti kolem 65 km/h, maximální dojezd činí necelých 500 km.
M270 byl nasazen v mnoha válkách či konfliktech, z nichž jako nejdůležitější jmenujme válku v Zálivu v roce 1990, respektive operaci Pouštní bouře následující rok. Právě zde to měl být příslovečný křest ohněm, které však americké zbraně zvládly na jedničku. Raketomety MLRS pronikavě paralyzovaly schopnosti obávaného iráckého dělostřelectva a získaly si přiléhavou přezdívku ,,Ocelový déšť".
Raketomety MLRS byly nasazeny také ve válce Afghánistánu, která začala v roce 2001 po útocích islamistů na newyorské mrakodrapy, nebo ve válce v Iráku v roce 2003, během níž byl svržen diktátor Saddám Husajn.
Výroba raketometu sice skončila v roce 2003, nicméně mnoho uživatelů přikročují k jejímu upgradu. Finové v roce 2011 spustili proces upgradu svých 22 raketometů M270 MLRS, své raketomety chce také zmodernizovat během pětiletého období britská armáda.
Zdroj: Army-Technology, Wikipedia