Maďarské Tigery prodělaly několik nacistických defenzív - Rudou armádu zastavit nemohly

Maďarské Tigery prodělaly několik nacistických defenzív - Rudou armádu zastavit nemohly
Autor fotografie: Magyar páncél (volné dílo)|Popisek: Tiger I s maďarskou osádkou a německými instruktory
16 / 09 / 2020, 10:00

Jediným dalším uživatelem proslulých tanků Tiger kromě Německa bylo horthyovské Maďarsko, které jich v roce 1944 dostalo do výzbroje deset, možná patnáct. Cílem bylo dát maďarské armádě do ruky zbraň, jež by jí umožnila vydržet v boji po boku německé armádě co nejdéle. Šlo o naivní krok: technická náročnost tanků Tiger a nedostatečné kapacity oprav a údržby, absence vyprošťovacích a tažných vozidel a také nedostatek paliva vedly velmi rychle k nenahraditelným ztrátám, byť ve střetu s nepřítelem tanky s odvážnými maďarskými osádkami potvrdily své bojové kvality.

V roce 1944 se již maďarské tankové vojsko vyzbrojené domácími tanky Turan I a Turan II mohlo měřit s protivníkem, tedy Rudou armádou, jen s vypětím všech sil. Na druhou stranu si ani německé vrchní velení nemohlo nepovšimnout, že osádky maďarských tanků skutečně všechny síly nasazují. Během bojů 2. obrněné divize v Haliči v dubnu dosáhly maďarské jednotky zničení 27 sovětských tanků T-34 a Sherman za cenu ztráty 22 vlastních vozidel. K nahrazení ztrát, posílení bojové hodnoty a také jako formu odměny nařídil generál Model posílit maďarskou divizi desítkou středních tanků Panzer IV H, několika cennými samohybnými útočnými děly StuG III, a také desítkou těžkých tanků Tiger.

Tigery byly maďarským tankistům předány v samém závěru výroby těchto tanků, která běžela od srpna 1942 do srpna 1944, kdy ji nahradila produkce těžších a pokročilejších Tigerů II. Maďarské divizi však nebyly dodány Tigery nové, ale původní německé, které již, slovy klasika, "prodělaly několik nacistických defenzív." Patrně šlo o tanky původně sloužící u 503. a 509. těžkého pancéřového praporu, které byly přezbrojovány na Tiger II. Různí autoři uvádějí různý počet předaných vozidel pohybující se kolem deseti. Výcvik maďarských osádek zajišťovala 3. rota 503. praporu, jehož ostatní součástí byly převeleny do Francie. Probíhal od 6. do 14. května 1944 v tehdy ještě jižním Polsku v Nadvirně (Nadwórna), dnes ležící na západě Ukrajiny.

Maďarské Tigery byly zařazeny do výzbroje 3. praporu 2. obrněné divize. Spolu s Tigery a výše zmíněnými vozidly německého původu byl prapor vyzbrojen také 40 Turany I a 20 Turany II. První boj měla formace vyzbrojená těžkými tanky absolvovat 26. července 1944 nedaleko Nadvirny, a jediný Tiger zde měl zničit při přepadu sovětské kolony osm tanků, několik děl a nákladních vozidel (1448. pluku samohybného dělostřelectva). Střelec Tigeru, Istvan Laverncsik, obdržel Zlatou medaili za statečnost.

Do poloviny srpna došlo k dalším nasazením, při nichž si Maďaři připsali díky výkonu 88mm kanónu těžkých tanků řadu individuálních úspěchů, ale při nichž postupně klesal počet akceschopných Tigerů. Desítka tanků, byť sebelepších, nemohla příval sovětské techniky zastavit. Většinu jich Maďaři ztratili v důsledku nedostatku paliva a náhradních dílů. Kromě dalšího chyběla 2. obrněné divizi jakákoli tažná vozidla schopná vzít těžký Tiger do vleku. Podle různých autorů pak byly zbývající Tigery, snad tři poškozené, vráceny Němcům.

Zdroj: tanks-encyclopedia.com

Tagy článku