Masakr na Bzuře - tragédie první spojenecké ofenzivy proti Německu

Masakr na Bzuře - tragédie první spojenecké ofenzivy proti Německu
Popisek: německé tanky v protiútoku
20 / 09 / 2018, 16:30

Jméno malé polské řeky Bzura dnes prakticky nikomu nic neříká. Přitom se jedná z hlediska dějin o významné místo. Na neděli připadá 79. výročí začátku první (a jediné) ofenzivy polské armády proti německému agresoru, která proběhla právě zde. I když přes počáteční úspěch nakonec Polákům štěstí nepřinesla, svůj význam přesto má: jedná se o vůbec první ofenzivu protiněmecké koalice. Na jejichž konci byl o šest let později krom rudé vlajky i prapor s polskou orlicí nad pokořeným Berlínem.

Bitvy na řece Bzuře před Varšavou se na polské straně krom silně pocuchané, ale přece jen stále bojeschopné armády Pomoří, která se probila z obklíčení, zúčastnily hlavně divize dosud prakticky intaktní armády Poznaň. Autorem plánu byl polský generál Tadeus Kutrzeba, který během jeho plánování s úspěchem využil zbytků svého letectva, které proti rozkazu polského velení nezničil. Není bez zajímavosti, že mezi jeho průzkumnými letci byla i několik Čechů, včetně budoucího leteckého esa a nejúspěšnějšího stíhače Bitvy o Británii Josefa Františka. Plán předpokládal útok v prostoru mezi Vislou a Bzurou do boku postupující 8. německé armády na jejím styku s 10. armádou. Kutrzeba určil, že operační skupina generála Knolla, složená ze 14., 17. a 25. pěší divize, zaútočí ze severního břehu Bzury mezi Leczycí a Piatkem na Stryków, přičemž ze západu bude kryta jezdeckou brigádou gen. Skotnického, která obchvatem obklíčí Němce u Uniejówa. Východní křídlo měla krýt Velkopolská jezdecká brigáda svým postupem na Glowno.  Kutrzeba plánoval, že když půjde vše dobře, budou jeho muži postupovat k Varšavě, ohrožené německými tankovými svazky a rovněž proniknou k Lodži. V případě problémů měla útočné klíny posílit na levém křídle operační skupina gen. Boltuciho, složená ze 4. a 16. pěší divize armády Pomoří. Zbytek této armády měl udeřit na Skierniewice.

Za Polsko!

Polští vojáci nastupovali do východišť k útoku v noci na 9. září za zmatků, způsobených střídáním rozkazů polského generálního štábu k ústupu většina armád do Karpat na jihovýchodě tehdejšího Polska a trváním na předchozím rozkaze bránit hlavní obrannou linii na řekách Narew, Bug, Visla a San. Hodina H pro ně udeřila netradičně ne za úsvitu, ale v 17 hodin 9. září, kdy z východiště na severním břehu Bzury vyrazily tři divize. Zpočátku šlo vše dobře. V noci na 10. září 25. divize dobyla Leczyci, zatímco 17. divize prolomila německé linie a dobyla Horu sv. Malgorzaty a Bryski. Chvíli po poledni 10. září 1939 pak 14. divize osvobodila  Piatek. Němci všude utíkali; 30. divize wehrmachtu utrpěla těžké ztráty: jen zajatců padlo do polských rukou přes 1500. Ti navíc ukořistili 30 děl a spoustu zbraní a válečného materiálu. Do pronásledování zmateně ustupujících Němců přešla i 14. a 17. polská divize, přičemž narazili na posilové kolony německé 17. divize. Nastala řež. Ve vesnici Malacowice se dokonce bojovalo dům od domu. Nakonec Poláci Němce zahnali na ústup a ti postupně vyklidili Graboszewo, Balachowice a Sokolniky. Na levém křídle došlo k nasazení operační skupiny Boltuniho, která jejíž 4. divize zaútočila přes dvůr Orlów-Sobota do polesí mezi Bilawami a Glownem a dobyla je, zatímco 16. divize v krvavém nočním boji osvobodila Lowitz, kde zničila dva německé prapory. Zbylá část armády Pomoří byla sice mezi 9. a 11. zářím zatlačena německým III. sborem, ale armáda Poznaň dál pokračovala v útoku. Skotnického kavalérie spolu s 25. divizí se západně od Leczyce tvrdě utkaly s nastupující německou 221. divizí. 14. divize v boji se zbytky německé 30. pěší divize osvobodila Makolice a Kozsle. 4. divize po dobytí Bilawy v lese u Glowna vysvobodila obklíčenou Velkopolskou jezdeckou brigádu. Tímto útokem se zároveň uvolnil tlak na sousední armádu Lodž, které se podařilo probít k Visle a dosáhnout prostoru východně od Varšavy. Útočící vojska tím ale zůstala hluboko zaklíněna mezi dva hlavní proudy německého úderu.

Na konci s dechem

Polský útok vyvolal v řadách Němců, přesvědčených o své rasové i vojenské nadřazenosti, zmatek. Velitel 8. armády generál Blaskowitz ztratil spojení se štábem armád Jih a v nouzi nařídil zastavit postup na Varšavu, která se přitom v tu dobu už zdála na dosah. Jeho divize jen s nejvyšším vypětím sil a za cenu těžkých ztrát držely své pozice. Teprve 12. září, tedy po skoro 80 hodinách od začátku polské ofenzivy, se vzchopil k protiútoku. Poláci po celý den sváděly těžké obranné a oboustranně krvavé boje, ale nakonec Němce odrazili.  Jen 17. divize stále útočila a osvobodila Modlno, dominantní výšinu Czechów a prostor východně od Ozorkówa.

Polská jízda útočí u Bzury

Polská jízda útočí u Bzury

 

Úspěch na Bzuře už ale nemohl odvrátit všeobecný rozklad polské armády. Němci se jím ve strategickém smyslu nenechali ovlivnit a nadále armádní skupinou Sever pronásledovali Poláky směrem na jih a východ, zatímco skupina armád Jih částí své 10. armády dál tlačila polská vojska k Lublinu. 14. armáda pak měla obchvatem u Sanu (známého už krvavými boji v 1. světové válce) zabránit ústupu Poláků do Rumunska. Optimismus Němců se ale ukázal předčasný.

psali jsme: Čechoslováci proti Bergmannu: první nasazení legendárního německého samopalu proti čs. legionářům

Polské úderné uskupení na Bzuře v té době pokračovalo v útoku na Stryków, Němci sem ale od Varšavy přesunuli posily, včetně čtyř tankových divizí a SS Liebstandarte Adolf Hitler, takže gen. Kutrzeba musel přesunout těžiště útoku dál napravo. Polské jednotky ale už byly vyčerpány čtyřdenními boji a demoralizovány neustálým leteckých a dělostřeleckým bombardováním a tak se útok nevyvíjel dobře. Proto Kutrzeba už 12. září změnil plán a přikázal armádě Pomoří vybudovat pevnou obranu v Sochaczewě a v Kampinoském pralese. Gen. Knoll dostal rozkaz stáhnout se zpět za Bzuru a pak rovněž ustoupit před Varšavu.  Manévry kryla 15. a 27. divize, které bojem ustupovaly na Gostynin a Strzelce. Operační skupina gen. Grzmoty-Skotnického, složená vesměs ze zbytků pocuchaných jednotek, opěšalých kavaléristů Velkopolské brigády a 17. divize, kryla přesun proti od Lodže dotírajícím Němcům.

Na konci s dechem

Armáda Pomoří zahájila 14. září další útok od Bzury mezi Orlówem a Sochaczewem do citlivého místa dotyku německé 8. a 10. armády. Jejich obrana byla tak narušena, že Němci museli opět ustupovat. Nejhlouběji se probila 4. divize, která vnikala do mezery mezi německou 18. a 24. divizí do chvíle, než dostala hlášení leteckého průzkumu, že v týlu Poláků u Sochaczewa je spousta německých tanků.  Generál Rundstendt v této pro Němce kritické situaci totiž osobně převzal velení (stejně jako mnohokrát později na východní frontě nebo v Holandsku) a nařídil ke Bzuře přisunout další posily od Kielců a předměstí Varšavy. Polská 26. divize dostala rozkaz okamžitě přerušit útok, a obrátit se čelem vstříc tankovému klínu, tvořeném i bývalými čs. tanky, ukořistěnými Němci před půl rokem po okupaci Československa. Téměř okamžitě došlo k nerovnému boji s promíšenými polskými pěšáky a německými tanky. Byl vydán rozkaz ustoupit za řeku, ale ten vedl za světla otevřeným terénem a stál Poláky obrovské ztráty (uvádí se až celý pluk). Navíc s sebou strhl i sousední jednotky. Nakonec se ale Polákům podařilo stabilizovat frontu podél severního břehu Bzury na celé dva dny. Teprve 16. září ráno pronikli Němci u Soboty přes řeku. Další tanky tvrdě útočili i na Plock, odkud museli Poláci do 19. září ustoupit k Sanniku.

Hitler zdraví wehrmacht po vítězství nad Polskem

Hitler zdraví wehrmacht po vítězství nad Polskem

 

To už byla ale v plném proudu německá generální protiofenziva. 15. září Blaskowitz jako velitel 8. armády vydal rozkaz k likvidaci polských sil. Proti asi 245000 Poláků pralticky bez tanků a zcela bez letectva stálo skoro půl milionu Němců, vybavených pěti tankovými divizemi a 820 letadly. Útok začal 16. září v 06.00. 1. tanková divize s podporou střemhlavých Sztuk na Swarocin a vlevo na Rybno. „Silné letecké útoky na přechody přes Bzuru nemají obdoby, pokud jde o počet nasazených letadel a zuřivost náletů a téměř akrobatické schopnosti pilotů. Každý náš pohyb, každé seskupení jednotek, každá pochodová cesta se dostává do všeničícího bombardování. Mosty byly zničeny, brody zablokovány a kolony s nákladem, které se dostaly do zácpy, byly zdemolovány,“ popsal bombardování po válce gen. Kutrzeba. Na polské hlavy jen toho dne spadlo skoro 300 tun bomb.

psali jsme: Jedenáctka statečných Čechoslováků vstříc smrti

Tanky 4. divize s podporou Liebstandarte Adolf Hitler zdecimovaly u Adamovy Góry a Ruszki polskou 25. divizi, bránící protitankový uzel Sochaczewo ze severu. Jejich další postup ale zastavila přesná palba baterie kpt. Glowackého, která zničila 22 tanků a 31 motocyklů. Němci zatroubili k ústupu.

Strašné ztráty

To už ale byla labutí píseň polské armády. Wehrmacht zničil 14. pěší divizi, v boji padl i její velitel a jejich tanky vrazily klín do polské fronty. Za této situace nařídil generál Kutrzeba ústup pravého křídla za Bzuru. 17. září opět v šest ráno Němci přešli znovu do útoku směrem k severu. Poláci už nebyli schopni odpovídat protiútoky celými svazky, ale jen silami maximálně pluků. Všichni měli jen jeden cíl: probít se do Varšavy. Jejich pozice po celý den bombardovalo více jak 300 letadel, což způsobilo strašné ztráty. Dělostřelci opouštěli poslední bojeschopná děla a šli do ztečí spolu s pěchotou. Během jednoho protiútoku se jim podařilo vklínit přímo mezi tanky a útočili na německé dělostřelce, aby je umlčeli. Jejich palba je ale doslova decimovala. Při této zteči padl i velitel celé operační skupiny gen. Grzmot- Skotnicki. Padl také velitel skupiny Boltuci. Zkáze unikla jen 15. a 25. divize a obě jezdecké brigády, které se zachránily v Kampinoském pralese. Většina skupiny armád Pomoří a Poznaň padla do zajetí, včetně raněného velitele armády Pomoří gen. Bortnowského.

Samotná bitva na Bzuře skončila až 21. září, kdy se část polských sil s gen. Kutrzebou za krutých bojů probila z pralesa do Varšavy a posílila její obranu. Polská armáda za dočasný úspěch u Bzury zaplatila  asi 20000 padlými, 32000 raněnými a 170000 zajatců. Němci přišli o 8000 mrtvých, 4000 zajatých. Zničeno bylo také kolem 50 jejich tanků, 20 děl a stovku aut.

Stálo to za to?

Význam ofenzivy na Bzuře je z dnešního pohledu rozporuplný. Varšava se sice díky ní udržela o týden později, ale za cenu prvního velkého zničení. Během její obrany a záhy po ní v rámci německé pomsty navíc zahynuly desetitisíce lidí, vojáků, ale i civilistů, žen, starců a dětí. Tyto válečné zločiny navíc odstartovaly další vlny německých masakrů, na jejichž konci byly v roce 1945 tři miliony zavražděných Poláků.

psali jsme: Sedmidenní válka: skvělé československé vítězství právě před 99 roky

A jaké byly osudy hlavních protagonistů polské ofenzivy? Její autor generál Tadeusz Kutrzeba se po ústupu do Varšavy stal zástupcem velitele obrany města. Po kapitulaci města odkráčel do zajetí, ze kterého vyšel až po porážce Německa. Utrpení v lágrech se podepsalo na jeho zdraví a Kutrzeba už v roce 1947 umírá.

Kutrzebův hlavní protivník, generál Blaskovitz- rodák z ruské Velké Poljany v Kaliningradské oblasti- prožil svou hvězdnou chvíli jako velitel jednotek okupujících Československo. Později velel skupinám armád G a H na západní frontě a Kutrzebu přežil jen o pár měsíců. Během norimberského procesu s německými válečnými zločinci v Norimberku se 5. února 1948 vytrhl strážím a vrhl se z ochozu do dvorany soudu. Na místě byl mrtvý.

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

 

Zdroj: valka.cz, archiv autora

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace