Maskotem proti své vůli. ,,Hvězdou" hrdlořezů z SS se stal židovský chlapec, kterému nacisté skoro vyvraždili rodinu

Maskotem proti své vůli. ,,Hvězdou&quote; hrdlořezů z SS se stal židovský chlapec, kterému nacisté skoro vyvraždili rodinu
Autor: AFP|Popisek: Alex Kurzem (uprostřed)
19 / 10 / 2020, 10:00

Židovský chlapec Ilja Galperin (Alex Kurzem) se stal tak trochu nechtěnou ,,hvězdou" praporu SS.

Ilja Galperin (později Alex Kurzem) se stal ve druhé světové válce ústřední postavou praporu SS i přesto, že pocházel ze země nepřítele Německa, a byl také židem. Nicméně jen velmi málo lidí vědělo, kdo byl vlastně ten chlapec.

V říjnu 1941 bylo Iljovi teprve pět let, když se stal svědkem hrůzné události. V probíhající německo-sovětské válce, který vypukla v červnu 1941, v jeho rodném městě Dzeržinsk němečtí vojáci sprovodili nelítostně ze světa jeho matku, sestru a bratra. Ilja se stačil schovat v nedalekém lese a unikl strašlivému osudu.

Další životní zkoušky jej však měly čekat. Protloukal se sám v lese, jedl pouze bobule a spal na stromech, aby se vyhnul hladovým vlkům. V roce 1942 v jedné vesnici vyčerpaného Ilju, který byl židovského původu, poznal farmář a surově jej zbil. Ohlásil jej praporu SS (Lotyšský 18. policejní prapor ,,Kurzem", složen z různých národností, aby pomáhal vykonávat bezpečnostní činnost v oblastech zabraných Němci), který se zde usadil, a jež byl pověřen protipartyzánskými a protižidovskými operacemi a v oblasti Minsku. Jinými slovy to znamenalo, že se prapor mimo jiné dopouštěl sadistických vražd či poprav.

Malý chlapec se už připravoval na smrt, ale rozhodl se zeptat ještě vojáka, jestli by před smrtí mohl dostat kousek chleba. Voják si vzal Ilju stranou a řekl mu, že pokud chce zůstat naživu, musí zapomenout na to, že je židem, a vydávat se za ruského sirotka. Následně pak chlapce jednotka přijala za svého. Dostal nové jméno - Alex Kurzem - podle názvu praporu a v jednotce měl také svěřené úkoly. Leštil například vojákům boty, přinášel a odnášel vodu a dělal další ,,malé", leč užitečné úkoly. Alex nafasoval i uniformu a stal se z něho skutečný ,,syn praporu" a také maskot.

Jenže tento maskot zažil jako malé dítě vesměs utrpení. S jednotkou prošel celé Bělorusko a byl svědkem masových vražd, poprav a dalších válečných hrůz, které se mu nesmazatelně vryly do paměti. Později na to vzpomínal: ,,Nemohl jsem zastavit válku. Vzali mě s sebou lidé, kteří stáli za tímto zabíjením. Nemohl jsem dělat nic. Věděl jsem, že je to špatné a občas jsem si přál, abych byl zastřelen jako moje matka."

V roce 1943 byl 18. policejní prapor ,,Kurzem" začleněn do lotyšské dobrovolnické legie SS, takže vyměnil uniformu za novou. Stal se zároveň vděčným objektem nacistické propagandy, psalo se o něm v novinách a objevil se i ve filmových šotech. V závěru války se dobrovolnická legie SS účastnila bojů proti postupujícím sovětským jednotkám, Alex byl mezitím vyslán do Rigy. Tam se jej ujala rodina ředitele továrny na čokoládu. S tou pak chlapec odcestoval nejprve do Německa a následně do Austrálie. ,,Musel jsem se skrývat celý život". Musel jsem se ujistit, že nikdo neví o tom, že jsem byl židovským chlapcem mezi nacisty," řekl Alex mnoho let po skončení války.

V roce 1997 však Kurzem své tajemství přece jen odhalil, napsal autobiografii a někteří přátelé se k němu obrátili zády. Byl také kritizován australskou židovskou komunitou za to, že se mimo jiné dostatečně negativně nevymezil proti nacistům. 85letý Kurzem žije nadále v Austrálii, ale stále mu mnoho lidí nemůže přijít kvůli jeho minulosti na jméno.

 

Zdroj: Russia Beyond

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace