Proudový letoun XP-79 měl srážet Sověty z oblohy. Smrtelná nehoda ukončila nadějný vývoj při provádění vývrtky

Proudový letoun XP-79 měl srážet Sověty z oblohy. Smrtelná nehoda ukončila nadějný vývoj při provádění vývrtky
Autor fotografie: USAF, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Proudový letoun XP-79
12 / 10 / 2023, 10:00

Proudový letoun XP-79 patřil k experimentálním projektům, které se jevily slibně. Stroj měl likvidovat nepřátelské cíle taranem, leč nešťastná událost projekt rázně ukončila.

Design stíhacího samokřídla se zrodil v hlavě Johna K. Northropa, který s ním měl smělé plány. Stroj měl totiž ničit nepřátelské stroje nikoliv municí, ale taranem. Nápad Northrop dostal ještě za války, v roce 1942, a podle jeho představy měly XP-79 být rychlé a dosahovat až rychlosti zvuku.

Postupně spatřily světlo světa tři kluzáky. První, který měl označení MX-324, poprvé vzlétl 5. července 1944 ve vleku za letounem Lockheed P-38 Lightning. Zajímavé je, že kluzák použil za letu raketové motory a stal se tak prvním americkým letounem, který letěl na raketový pohon.

Na druhé straně raketový pohon se neosvědčil a bylo rozhodnuto místo plánovaných dvou prototypů postavit pouze jeden (XP-79B) s dvojicí proudových motorů Westinghouse J30.

Prototyp měl zdvojené ocasní plochy a zatahovací podvozek měl tandemové uspořádání se čtyřmi koly, po dvou za sebou. Křídlo bylo poloskořepinové konstrukce. Kromě klasických křidélek měl typ vstupy vzduchu pro kontrolu bočního vedení. Northrop a jeho tým věřil, že piloti budou moci vydržet daleko větší přetížení, pokud budou ležet na břiše. Pilot tak měl podle předpokladů snést přetížení až 20 G.

Rozpětí stroje činilo 8,54 m, délka 4,27 m, vzletová hmotnost 3 932 kg, maximální rychlost měla činit 880 km/h a dostup 12 200 m. I když bylo uvažováno o tom, že XP-79 bude vybaveno čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm, nakonec padlo rozhodnutí, že na něm nebude žádná výzbroj. Konstruktéři vsadili na pevná a silná křídla, která měla odvést ve vzduchu ,,špinavou práci".

Skořepinová konstrukce stroje byla zhotovena namísto hliníku z hořčíku. Právě magnéziová monokoková konstrukce a její pevnost měly být hlavním předpokladem, aby křídlo mohlo plnit svůj účel - totiž taranovat ve spojení s velkou rychlostí ve vzduchu nepřátelské letouny. Zároveň zmíněná konstrukce byla Achillovou patou XP-79, protože byl vytvořen z vysoce hořlavého magnézia. Pilot se nacházel v nepřetlakové kabině.

Zdálo se, že vývoj pokračuje zdárně. Prototyp křídla byl v červnu 1945 dopraven na leteckou základnu na jezeru Muroc a vše bylo připraveno k prvnímu letu. Northrop věřil v životaschopnost stroje, a první vzlet měl jeho tvrzení dokázat. 12. září 1945 skutečně prototyp vzlétl, ale po několika minutách se zřítil k zemi. Pilot ztratil nad strojem, který se z neznámých příčin dostal do vývrtky, kontrolu, a nakonec zahynul. XP-79 po dopadu celý shořel.

Nešťastná událost vedla k tomu, že celý projekt byl zakrátko zrušen, a tak kromě prototypu, který shořel, už další stroj nevznikl.

Zdroj: history.net






Tagy článku