Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 146-1990-048-29A / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Adolf Hitler
Po sebevraždě Adolfa Hitlera a Evy Braunové měli diktátorovi pohůnci příkaz spálit jejich těla. Jenže kde vzít benzín v obklíčeném Berlíně?
Je 30. duben 1945. V obklíčeném Berlíně se schovává ve svém bunkru Adolf Hitler, který odmítá prostory opustit a volí jiné řešení - sebevraždu, aby nepadl do spárů sovětských vojáků. V bunkru jsou s ním jeho nejvěrnější - novomanželka Eva Braunová, sluha Heinz Linge, osobní strážce Rochus Misch, pobočník Otto Günsche, řidič Erich Kempka, Herman Kernau a další.
Hitler požil stejně jako žena ampulku cyankáli, kterou ,,vyzkoušel" na jeho věrném vlčákovi Blondim, a ještě se třesoucí se rukou ,,pro jistotu" zastřelil. Když ho našel Günsche s dalšími, bylo otázkou, jak se zbavit jednou provždy těla, aby jej nezískali spojenci. Právě Günsche, který stál v době Hitlerovy sebevraždy před jeho pracovnou, byl pověřen, aby se zbavili obou těl.
Kvůli beznadějné situaci v Berlíně, kdy byla otázka času, kdy sovětští vojáci vpadnou do bunkru, panovala pod zahradou starého říšského kancléřství značná nervozita. Günsche požádal osobního Hitlerova řidiče Kempku, aby ihned sehnal 200 litrů benzínu. Kempka to v nastalé situaci hodnotil jako vtip, což později uvedl ve svých pamětech v roce 1951. ,,Myslel jsem si, že je to špatný vtip a řekl jsem Günschemu, že to je mimo jakoukoli diskusi," napsal Kempka. Günsche byl však neoblomný a dále na Kempku naléhal, ať sežene, kolik benzínu bude moct ze zničených či poškozených vozidel venku.
V kritické situaci, kdy mohl být bunkr vlastně kdykoliv srovnán se zemí, se potřebný benzín nakonec na spálení obou těl skutečně našel. Těla Hitlera a Braunové byla spěšně přesunuta na zahradu říšského kancléřství a polita benzinem. Nic nesmělo být ponecháno náhodě, a tak Günsche ze strachu, aby nebyl zasažen náletem, u vchodu na zahradu říšského kancléřství vzal kus látky, kterou zapálil a hodil na obě těla.
Hitlerův pobočník Günsche tak splnil poslední úkol krvavého diktátora. Günscheho osudy po 30. dubnu 1945 byly ostatně zajímavé. Jeden z posledních Hitlerových věrných padl do rukou Sovětů, byl převezen na nechvalnou Lubjanku do sídla tajné policie NKVD. Spolu s Lingem, který byl také zajat, jej Sověti podrobili mnoha výslechům.
Co je však podstatné, Günsche i Linge se stali součástí tzv. Operace mýtus, která zahrnovala několik let výslechů, materiálů, a výsledkem byla Akta Hitler z roku 1949. Ty popisují 12 let v Hitlerově životě, které končí jeho neslavným pádem. Právě Günsche i Linge tvořili páteř této dokumentace, protože Akta Hitler se opírala hlavně o jejich svědectví.
Zdroj: history.com