Merseburg dobyl a stal se českým králem. Přemysl Otakar I., král z vůle tří císařů a papeže

Merseburg dobyl a stal se českým králem. Přemysl Otakar I., král z vůle tří císařů a papeže
Autor fotografie: foto: Josef Matyáš Trenkwald (1824-1897); Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Přemysl Otakar I. a Vladislav III.
24 / 08 / 2022, 14:00

Dnes je tomu přesně 819 let, kdy byl českým králem korunován Přemysl Otakar I. Stalo se tak papežským legátem Guidem z Palestriny léta páně 1203, 24. dne měsíce srpna v německém Merseburgu. Město Otovi Brunšvickému dobyl v tažení proti druhému císařskému kandidátovi, Filipu Švábskému.

Přemysl měl zásadní vliv na porážce Filipa Švábského již v Durynsku v květnu 1203. Během následných vojenských akcí byl Přemysl 24. srpna 1203 korunován podruhé. Poprvé byl Přemysl Otakar korunován, když naopak vojensky pomohl Filipu Švábskému.

V roce 1198 Otakar s Filipem vytáhl proti Otovi IV. Brunšvickému k Rýnu a za vojenskou pomoc jej římský král korunoval dědičným českým králem poprvé. Na jaké straně Otakar stál, ten císařský kandidát měl díky tomu navrch. A každému pomáhal nikoliv radou, ale vojenskou silou svých českých rytířů.

Do třetice to pak bylo i pouhou autoritou prvního velmože zaalpských zemí Říše římské, na kterého se již podruhé obrátila nejvyšší autorita křesťanského středověkého světa, papež Inocenc III. Papežem podporovaný, císařem jmenovaný, ale následně exkomunikovaný Ota musel být nahrazen jiným papežovi loajálním císařem.

Vyvoleným se stal vnuk císaře Barbarossy, sicilský král, sedmnáctiletý Fridrich II. Není sporu o tom, že nebýt Přemysla, proti exkomunikovanému Otovi by se Fridrich nikdy neprosadil. Otovi podlehla většina knížat říše, ale Přemysl Otakar I. nikoli. Za to v září 2012 obdržel jedinou dochovanou listinu stvrzující to, co již před tím českému králi deklarovali dva císaři a jeden papež.

Dnes v atomovém krytu odpočívá listina nazývaná Zlatá bula Sicilská, která deklaruje, že českého krále si volí bez císaře Čechové sami. Přesto je České království exkluzívní součástí jádra tehdejší civilizace, tedy Říše římské tehdy tvořené Itálií, Německem, ale i častí Francie a Rakouskem.

O významu válečníka a diplomata Přemysla Otakara I. nejlépe hovoří dva významné akty jeho prapravnuka císaře Karla IV. Ten jako císař potvrdil Zlatou bulu Sicilskou jako výchozí dokument exkluzívního postavení zemí Koruny české v Říši římské a na jednom z nejvýznamnějších míst svatovítské katedrály umístil hrob Přemysla Otakara I.

Proč Přemysl Otakar měnil strany? Nezapomněl na zradu z Milána

Otec Přemysla Vladislav dobyl s českými rytíři pro císaře Barbarossu město Milano. Barbarossa za opakovanou pomoc českému knížeti udělil dědičně korunu českých králů. Barbarossa však v závěru Vladislavova života českého krále zradil a místo Vladislavova nejstaršího syna českým knížetem prosadil jeho rodinného oponenta. Na dědičnou královskou korunu se na císařském dvoře tiše zapomnělo.

Přemysl jako jeden z Vladislavových mladších synů si císařskou zradu dobře pamatoval a pro Čechy nezávislost na Říši tvrdě prosadil. Zlé jazyky Přemyslu Otakarovi I. několikerou změnu stran vyčítají. Nejprve bojoval na straně římského krále Oty Brunšvického, pak Filipa Švábského, následně znovu na straně Oty, a nakonec za vnuka Barbarossy Jindřicha II. proti Otovi.

Je třeba ale uvést na pravou míru, že nikdy žádného římského krále nezradil v boji. Vždy se tak stalo nejprve na poli diplomatickém a opakovaně na výzvu autority v křesťanském světě nejvyšší, tedy papeže. Přemysl Otakar svou vojenskou silou a diplomacii vymohl to, co jeho otci císař Barbarossa slíbil, ale následně popřel. Od té doby si již nezávislost českých zemí na Říši nikdo zpochybnit nedovolil.

Zdroj: Dějiny zemí Koruny české

Tagy článku