Messerschmitt Me 264 měl zasypat Ameriku bombami, Hitlerovy sny o východním pobřeží v plamenech se nakonec nenaplnily

Messerschmitt Me 264 měl zasypat Ameriku bombami, Hitlerovy sny o východním pobřeží v plamenech se nakonec nenaplnily
Autor: Bundesarchiv, Bild 146-1989-039-16A / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Me 264 V1 – první prototyp
23 / 04 / 2021, 16:30

Messerschmitt Me 264, známý také pod označením Amerikabomber, byl bombardovací letoun, který vyvíjelo nacistické Německo. Měl být mimo jiné určen i pro bombardování vybraných cílů v USA. Nakonec se však stroj nikdy nedostal do sériové výroby.

Velkolepých projektů, které se měly navždy zapsat do dějin, ale nakonec nenaplnily očekávání, mělo nacistické Německo jistě hodně. Jedním z nich byl i plán na konstrukci námořního průzkumného a bombardovacího letounu Messerschmitt Me 264, který byl rovněž známý jako Amerikabomber.

Už v roce 1937 zahájila konstrukční kancelář Messerschmitt práce současně na dvou letounech. Měly to být čtyřmotorové stroje s doletem až 20 000 km. První projekt nesl číselné označení P.1602, druhý P.1061. První obdržel posléze označení Me 261, zatímco druhý byl přeznačen na Me 264, později nazývaný Amerikabomber.

Tento stroj měl být vlastně splněným snem Adolfa Hitlera a také maršála Hermanna Göringa. Hlavně nacistický diktátor toužil vidět americká města, mezi nimiž se ,,vyjímal" zvlášť New York, v plamenech. ,,Špinavou" práci totiž nemohly odvést německé U-boaty, protože neměly potřebnou palebnou sílu a Luftwaffe nedisponovala strojem s takovým doletem, který by byl schopen zasypat americká města bombami.

,,Úplně postrádáme bombardéry schopné doletět do New Yorku s nákladem 4,5 tuny. Byl bych velmi šťastný, kdybych takový bombardér měl, který by zacpal ústa arogance na druhé straně moře," postěžoval si v roce 1938 Göring ve zřejmé narážce na USA. Transatlantický bombardér Me 264 měl tuto realitu změnit a vypadalo to, že Němci konečně našli prostředek, jak bombardovat americká města.

Představou konstruktérů bylo, že bombardér měl startovat ze základen ve Francii či na Azorách, dostat se na území USA a směřovat bombardovací akci především na města na východním pobřeží, tedy i zmíněný New Yorku. Zničeny měla být průmyslová střediska, skladiště zbraní, továrny a další kritická místa tak, aby to pokud možno paralyzovalo schopnost USA dodávat Spojencům zbraně. Současně mělo dojít k určitému stupni demoralizace na americké straně, a tím měly utrpět i dodávky vojenského materiálu Spojencům.

Osádku zhruba 20metrového stroje tvořilo 8 lidí, předpokládaný dolet byl 15 000 km. Maximální rychlost bombardéru činila 560 km/h v 6 000 metrech.

Messerschmitt Me 264 V1

                 Messerschmitt Me 264 V1 (Zdroj: Bundesarchiv, Bild 146-1995-042-37 / CC-BY-SA 3.0)

 

První prototyp, Me 264 V1 vzlétl 23. prosince 1942. Zpočátku jej poháněly čtyři dvanáctiválcové motory Junkers Jumo 211J-1, jež byly v roce 1943 vyměněny za silnější BMW 801G-2. Nicméně jak se záhy ukázalo, při testovací fázi se projevila řada chyb bombardéru. Stroj se především špatně ovládal, měl sníženou manévrovací schopnost a letovou stabilitu. 

První prototyp nedisponoval zbraňovou výbavou, neměl pancéřování. Následující prototypy, Me 264 V2, už měly pancéřované dvouhvězdicové motory BMW 801D po 1250 kW, prostory pro posádku, střeliště i další důležité součásti letounu. Nakonec však bylo rozhodnuto dokončit Me 264 V2 bez palubních zbraní. Třetí prototyp Me 264 V3 měl mít jak výzbroj, tak pancéřování na kritických místech. 

Nakonec zůstalo pouze u těchto tří prototypů, protože velkoplepý projekt už nebyl dál rozvíjen. Jednak kvůli výše zmíněným vadám a nedodělkům bombardéru, přehnané náročnosti projektu a také faktu, že Kriegsmarine ztratila o Me 264 zájem a napnula svou pozornost k jinému letounu - Junkers Ju 390.

Vývoj Me 264 tak byl v říjnu 1943 zastaven. Prototyp Me 264 V2 byl zničen při náletu 18. července 1944 těsně před zalétáním. Při dalším náletu došlo k poškození prvního prototypu Me 264 V1 i třetího, ještě nedokončeného prototypu. Z ambiciózního projektu Me 264 tak zbyly jen Hitlerovy a Göringovy sny o New Yorku zničeném německými bombami.

 

Zdroj: We Are The Mighty, Wikipedia

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace