foto: CC BY-SA 3.0/Německý výsadek na Krétě
Zdaleka ne všichni britští a další spojenečtí vojáci bojující na Krétě se po kolapsu obrany ostrova vzdali. Na 20 tisíc vojáků se podařilo evakuovat na palubách válečných lodí Královského námořnictva v operaci nikoli nepodobné úniku z Dunkerque v roce 1940. Mezi asi 14 tisíci těch, kterým se nepodařilo dostat na jejich palubu včas, se dvěma stovkám Britů, Australanů a Novozélanďanů podařilo dostat z ostrova díky štěstí, vynalézavosti a nezměrné odolnosti. Prostředkem jim k tomu byly britské vyloďovací čluny, které našli nedaleko svých obranných pozic u jihokrétské Sfakie. Opravili je nad ránem 1. června a v noci z 1. na 2. června 1941 se nalodili a vypluli na volné moře. Čekalo je více než 300 km s minimem zásob a rizikem, že narazí na nepřítele, což se také jednomu z člunů přihodilo.
Mezi Australany byl poručík Macartney, který vyprávěl: "Prapor a naše děla držely nepřítele po čtyři dny a tři noci dvanáct mil od Sfakie, zatímco probíhala evakuace. Voda byla na přísné příděly a neměli jsme žádné pravidelné dávky potravy. Poslední noc jsme se vyvázali z kontaktu s nepřítelem a usilovným pochodem dosáhli pláže. Tam nám bylo řečeno, že válečné lodě se již nevrátí. Za rozbřesku vydal plukovník rozkaz zničit všechny zbraně a vzdát se. Mnozí utekli do kopců, pláž se vyprázdnila, protože jsme očekávali, že ve dnes se objeví střemhlavé bombardéry. Byly na ní tři vyloďovací čluny, které byly využity během evakuace, a byly zde námořnictvem zanechány kvůli poruše motorů.
Psali jsme
V neděli 21. ledna 1945 se na ostrově Ramree u pobřeží Barmy vylodily v rámci operace s krycím jménem Matador indické a britské...
Někteří z mužů s rizikem, že budou napadeni bombardéry, na pláži zůstali a snažili se motory opravit. Brzy se jim to u dvou podařilo a jeden člun s oběma funkčními motory vrátili na moře a vypluli směrem k Egyptu. Později je zadržela italská ponorka. Důstojníky Italové zajali, ale mužstvu bylo dovoleno pokračovat a po pár hodinách dorazili do svého cíle.
Na druhém člunu jsme opravili jeden motor, vypluli na něm k ostrovu Gavdhos, který je vzdálený asi 30 mil, a střemhlavým bombardérům jsme unikli asi o čtvrt hodiny. Nemohli nás vidět díky letnímu oparu."
video: youtube
K ostrovu Gavdhos se dostali druhého dne ráno a najeli na mělčinu. Škody se podařilo opravit a opravili i druhý motor. V posádce člunu měl hlavní slovo, ač byli na palubě i důstojníci, voják Richards, který byl v civilu rejdařem, a vojín Taylor, mechanik. Richard žádal, aby na ostrově zůstali dobrovolníci, aby se člun odlehčil a dostal se zpět na volné moře, a deset mužů se přihlásilo.
Macartney pokračoval: "I třetí člun jsme schovali do jeskyně a opravili. Muži, kteří ho opravili, počkali na noc a opustili Krétu. Bylo na něm asi deset Australanů. Asi třicet mil od afrického pobřeží došla druhému člunu nafta a člun byl unášen proudy. Druhého dne projel kolem třetí člun a nafta o hodinu později došla i jemu. Druhý člun byl unášen proudy po osm dní, a neviděli jsme ani pevninu ani jinou loď."
Psali jsme
Za 2. světové války používali němečtí výsadkáři a jednotky horských myslivců československé pušky vz. 33, určené původně pro naše četnictvo a finanční...
Zásoby měli zcela mizivé. Několik dnů snídali trochu kakaa, ale i to záhy došlo. Muži slábli, začali být nervózní, propukaly hádky o malichernosti. "Sedmé noci začal foukat příznivý vítr. Měli jsme mezi sebou dva vojáky z Nového jižního Walesu, kteří měli zkušenost s plachtěním, desátníka H. Nugenta a vojína K. Legge. Z přikrývek udělali plachtu a rychlostí jednoho uzlu jsme se dostali ke břehu." Na břeh najeli 9. června asi 24 km od Sidi Barrani, nedaleko britského tábora. Zastavili projíždějící konvoj a v táboře se jim dostalo bouřlivého přijetí. Urazili 300 km, dva muži cestou zemřeli. Třetí člun přistál na stejném místě předchozí noci.
Zdroj: Clark, The Fall of Crete; The Advocate, 18. června 1941
Tagy