Mlýnek na sovětské vojáky a analogie k Ukrajině. Před 84 lety začala Zimní válka

Mlýnek na sovětské vojáky a analogie k Ukrajině. Před 84 lety začala Zimní válka
Autor fotografie: Picryl |Popisek: Sovětský tank T-28 zajatý Finskem
30 / 11 / 2023, 08:45

SSSR si ukousl příliš velké sousto. Podobně jako Putin v současnosti na Ukrajině. Napadení Finska je jedním z mement, kdy si agresor ošklivě polámal zuby.

Sovětský svaz podepsal v srpnu 1939 pakt Ribbentrop-Molotov s nacistickým Německem, který byl v podstatě paktem o neútočení, ale tajný protokol k této smlouvě zabezpečoval hegemonii Moskvy ve východní Evropě a v případě války Německa s Polskem jí dával do rukou Finsko, pobaltské státy, východní Polsko a část Rumunska. Hitler si tím zajistil volné ruce při útoku na Polsko 1. září 1939 a měl otevřené dveře k invazi do západní a severní Evropy. Rudá armáda překročila již 17. září 1939 polské hranice a postupně se chystala k anexi států v Pobaltí a rumunské Besarábie.

 

Mezi oběma zeměmi panovala historický nedůvěra. Finsko věřilo, že Sovětský svaz chce expandovat na původní území carského Ruska území a Sovětský svaz se naopak obával, že Finsko se nechá využít jako základna, ze které by na něj nepřátelé mohli zaútočit.Sovětský svaz podepsal v srpnu 1939 pakt Ribbentrop-Molotov s nacistickým Německem, který byl v podstatě paktem o neútočení, ale tajný protokol k této smlouvě zabezpečoval hegemonii Moskvy ve východní Evropě a v případě války Německa s Polskem jí dával do rukou Finsko, pobaltské státy, východní Polsko a část Rumunska. Hitler si tím zajistil volné ruce při útoku na Polsko 1. září 1939 a měl otevřené dveře k invazi do západní a severní Evropy. Rudá armáda překročila již 17. září 1939 polské hranice a postupně se chystala k anexi států v Pobaltí a rumunské Besarábie.

Mezi oběma zeměmi panovala historický nedůvěra. Finsko věřilo, že Sovětský svaz chce expandovat na původní území carského Ruska území a Sovětský svaz se naopak obával, že Finsko se nechá využít jako základna, ze které by na něj nepřátelé mohli zaútočit.

Finsko se na začátku druhé světové války prohlásilo za neutrální, ale Sovětský svaz požadoval ústupky. Finsko se zdrželo, využilo čas k mobilizaci své armády a hledání pomoci u Švédska a západních spojenců, včetně Británie a Francie, ale s malým úspěchem.

Zimní váka

Stalin, který získal neomezenou moc v SSSR po velké čistce v 30. letech 20. století, požadoval po Finsku navrácení provincií, které ztratilo ruské impérium během chaotických událostí Říjnové revoluce v roce 1917 a následné občanské války. Sovětské požadavky Finsko z části odmítlo a začalo se chystat na Stalinovu odpověď. 30. listopadu ráno finská vláda jmenovala vrchním velitelem ozbrojených sil polního maršála, barona von Mannerheima.

Stalinova reakce na sebe nenechala dlouho čekat, 30. listopadu v 6:50 armáda SSSR zaútočila. To, co mělo pro Rudou armádu vypadat jako procházka růžovým sadem, se nakonec ukázalo jako noční můra Stalinovými čistkami zdecimované armády. Rudá armáda za pokoření statečných Finů podle svých vlastních zdrojů přišla o 131 486 vojáků, dalších čtvrt miliónu bylo zraněných, letecké síly utrpěly ztrátu asi 600 letadel a zničeno bylo i na 3 500 tanků.

Poražené Finsko ztratilo přes 22 000 mužů, dalších téměř 49 000 bylo zraněno, udrželo si ale svou svrchovanost a celému světu ukázalo, že i s obrovským a silným nepřítelem se dá bojovat.

Výsledek válečných událostí umožnil tehdejšímu ministru zahraničí Molotovovi dosáhnout po složitých jednáních naplnění minimálních sovětských požadavků, které nebyla Rudá armáda schopna prosadit silou svých zbraní. Finsko postoupilo SSSR 11 % svého předválečného území (Rybářský poloostrov, Ladožskou Karélii a Karelskou šíji) a ztratilo 30 % ekonomických zvýhodnění vůči Sovětskému svazu.

 

Zdroj: Britannica

 

Tagy článku