Srpen 1968: Mohla se československá armáda bránit ,,bratrské" invazi?

Srpen 1968: Mohla se československá armáda bránit ,,bratrské&quote; invazi?
13 / 08 / 2018, 13:00

Blíží se 50. výročí vpádu vojsk Varšavské pětky do Československa, a stejně jako v případě roku 1938 vyvstává otázka, zda se mohla československá armáda bránit.

21. srpen 1968 byl tragickým dnem v dějinách Československa. Pět členů Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem vtrhlo do Československa, aby zde potřelo neexistující ,,kontrarevoluci". Někteří Čechoslováci si mysleli, že jsou to vojska NATO, která okupují jejich zemi, ale skutečnost byla mnohem horší. Sovětský svaz, hlavní československý spojenec, který byl denně adorován, okupoval nyní svého spojence.

psali jsme: Plánoval Alexander Dubček připustit opozici v roce 1968?

Otázkou, jíž se také odborníci zabývají, je možnost obrany proti invazorům. Zda se československá armáda mohla aktivně bránit proti intervenci, která byla jasným porušením mezinárodního práva. O této možnosti 21. srpna 1968 však nebylo vůbec v generalitě uvažováno. Ministr národní obrany generál Martin Dzúr vydal rozkaz, aby vojáci zůstali v kasárnách a nepodnikali žádné protiakce. To se vztahovalo i na Sbor národní bezpečnosti a Lidové milice. Současně neměly vyjíždět z útvarů žádné tanky, bojová vozidla, která by bránila zemi.

O možnosti se bránit neuvažovali ani nejvyšší představitelé státu v čele s prvním tajemníkem ÚV KSČ Alexanderem Dubčekem. Dobře si uvědomovali, že by se Československo proměnilo v krvavou lázeň a že by Sověti zavedli vojenskou správu se všemi důsledky z toho plynoucími. Ostatně tím vyhrožoval i předseda rady ministrů SSSR (tedy předseda vlády) vlády Alexej Kosygin, představitel tzv. jestřábů v sovětském vedení, pokud by českoslovenští političtí představitelé, jež byli odvlečeni, nedpodepsali tzv. Moskevský protokol.

psali jsme: psali jsme: Osudná Čierna nad Tisou: Brežněvův polibek smrti Dubčekovi

Musíme si také uvědomit, že případná obrana celé země by byla velmi komplikovaná. Československá armáda a její zbraně byly namířené především na Západ. V západní části republiky se tak soustřeďoval největší počet vojsk, naopak ve východní (Slovensko) většinou byly umístěny záložní jednotky apod. Vše mělo tak z pohledů Sovětů svůj důvod.

Je také nutné si uvědomit, že až do poloviny 80. let byly plány Varšavské smlouvy nastaveny útočně. To ilustruje následující příklad. Čtyři roky před invazí, tedy v roce 1964, sovětští velitelé rozpracovali plán na Francii, v němž mělo hrát významnou roli i Československo. Plán z října 1964 počítal s rychlým překročením Rýna a ovládnutím čáry Langeres – Besancon vzdálené více než 500 km od čs. státní hranice za sedm až osm dnů od zahájení operací. Hlavním úkolem čs. frontu mělo být zničení vojsk NATO v Bavorsku, ovládnutí norimberské průmyslové oblasti a po překročení Rýna rozvíjení útoku na francouzském území.

psali jsme: Byl Dubček hrdinou, nebo zrádcem?

Poté, co vojska překročila československou hranici, naopak vládní a straničtí činitelé vyzývali obyvatelstvo ke klidu, aby nedošlo k provokacím, o aktivní obraně tak nikdo neuvažoval. Ministr národní obrany Dzúr se stal Sovětům trnem v oku, když mimo jiné odmítl odzbrojení ČSLA a návrh sovětského generála Pavlovského na ustavení společných hlídek, to však na okupační realitě nic neměnilo.

Pokud se bavíme v ryze teoretické rovině, byl odpor proti invazním vojskům samozřejmě na některých místech možný, stejně jako v roce 1938. Političtí i armádní činitelé však vůbec v danou chvíli neuvažovali o tom, že se interventům vojensky Československo postaví. To by vedlo ke katastrofě a krvavé lázni s nedozírnými následky. Vzhledem k tomu, že pomoc ze Západu nepřipadala také v úvahu, bylo Československo vystaveno po roce 1968 vojenské zvůli okupačních vojsk.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace