Mongolský válečník, který vzbuzoval hrůzu. Sübetej si dokázal podrobil přes třicet národů

Mongolsko mělo na přelomu 12. - 13. století svého válečníka, který proslul jako slavný válečník a též vojenský stratég a inovátor. Sübetej (Subotaj) si podrobil přes 30 národů a etnik, což z něho dělá jednoho z nejúspěšnějších válečníků vůbec. Patřil k nejlepším vojevůdcům slavného Čingischána.

Sübeteje bychom mohli přirovnat k Napoleonovi, který byl též vynikajícím stratégem své doby. Sübetej šel ovšem v dobové expanzi mnohem ,,dál". Své strategické mistrovství dosáhl díky nesmírně efektivní taktice: skvěle vycvičených jízdních lučištníků. Ti zpravidla zasypali své nepřítele deštěm šípů, které na ně nemilosrdně padaly s vysokou přesností. Stepní válečníci pod vedením Sübeteje byli známí tím, že až úzkostlivě dodržovali stanovenou taktiku i v pronásledování poraženého nepřítele. Východoevropské kmeny, na jejichž území Mongolové expandovali, z nich měli oprávněný strach.

Sübetej si dokázal podmanit 32 národů a etnik, zvítězil v 65 bitvách a podařilo se mu rozšířit území jako nikomu předtím. Mongolský válečník dosáhl tolika úspěchů především výborně vymyšlenou taktikou a překvapivými rozhodnutími, na které nebyl nepřítel schopný reagovat. Rovněž zvládal rychlé přesuny vojsk na poměrně dlouhé vzdálenosti.

Sübetej se narodil v roce 1175 (či 1176) v rodině kováře v chudých podmínkách, Nic nenasvědčovalo tomu, že se brzy stane pravou rukou Čingischána, za jehož panování vedl bezpočet úspěšných vojenských kampaní. Měl čtyři manželky a celkem pět dětí. Brzy se v něm projevil válečnický talent, který beze zbytku ,,prodal" po boku Čingischána. Nejprve mu však musel sloužit jako obyčejný sluha či lépe řečeno ,,podavač dveří". To se však brzy mělo změnit.

Především se vyznamenal v bitvě na řece Kalce v roce 1223, kdy spolu s dalším vojevůdcem generálem Džebem na hlavu porazili spojená ruská knížata a Kumány, přičemž Mongolové byli početně slabší. Mongolové nezaútočili tehdy přímo na ruská knížectví, ale ,,spokojili se" s pleněním Kumánů a povolžských Bulharů.  

Sübetej se vyznamenal též v důležité bitvě na řece Sajó, kde se utkala vojska uherského krále Bély IV. a právě mongolská říše. Mongolové zde znovu prokázali vojenskou a taktickou vyspělost a drtivě uherského krále porazili. Následovalo více než roční plenění a drancování Uher. Uherské vojsko bylo na rozdíl od mongolského nezkušené a sílu Mongolů v bitvě podcenili. Mongolové si vítězstvím v bitvě na řece Sajó a předtím v bitvě u Lehnice ukázali spojeným křesťanským vojskům složeným ze slezského, moravského a malopolského rytířstva svou sílu.

Sübetej se ještě ve vysokém věku kolem 70 let postavil do čela vojenské kampaně proti čínské dynastii Sung v roce 1246. Tato kampaň trvala do roku 1247, kdy se obávaný válečník vrátil do Mongolska. Tam také v roce 1248 umírá. Patřil bezesporu k jednomu z největších mongolských vojevůdců a taktiků, který kdy žil.

 

 Zdroj: warhistoryonline.com