Autor fotografie: manhhai / Flickr|Popisek: Požár na křižníku Moskva po zasažení
Sovětské námořnictvo v průběhu minulého století postavilo dvě lodě, křižník a torpédoborec, které obě pojmenovaly po hlavním městě Ruska, Moskvě. Obě „Moskvy" byly s odstupem třiceti let sice postaveny ve stejných docích, ale i přes velká očekávání jejich jméno nepřineslo lodím příliš velké štěstí. Obě byly po několika letech aktivního používání potopeny
Stavba lodi Moskva, původně nesoucí jméno Слава (Slava, česky Sláva), začala v listopadu roku 1976 v tehdejších sovětských Loděnicích 61 komunardů. Ty se nacházely v průmyslově významném ukrajinském přístavu Mykolajiv (Nikolajev) ležícím na řece Ingul poblíž jejího ústí do Černého moře. Loď Slava byla postavena jako prototyp nové třídy plavidel se stejným jménem (v sovětském označení Projekt 1164 Atlant), které byly v rámci studenoválečného zbrojení vyvinuty jako lehká plavidla určená k nesení balistických raket P-500 Bazalt.
Stavba lodi Slava byla dokončena v roce 1979 a ruským námořnictvem bylo plavidlo aktivně využíváno od roku 1982. Po generální opravě, která probíhala od počátku 90. let minulého století, byla nakonec loď v květnu 1996 přejmenována na křižník Moskva. Při plném nasazení měla Moskva výtlak přes 11 280 tun a na délku měřila téměř 190 m. Při svém návratu do aktivního nasazení v roce 1999 se loď stala vlajkovou lodí Černomořské flotily, což vzhledem k jejímu vybavení, nebylo nijak překvapující.
Moskva byla totiž, především kvůli množství zbraňových systémů, považována za obávané plavidlo. Kromě dvou 130mm lodních kanónů a dvou protiponorkových vrhačů pum RBU-6000, disponovala loď také deseti 533mm torpédomety a dvěma dalšími druhy protiletadlových raketových systémů, S-300PMU a OSA-MA. Suverénně nejsilnější zbraní křižníku však byly výše zmíněné supersonické střely s plochou dráhou letu P-500 Bazalt. Pouze pro tyto rakety bylo na lodi Moskva umístěno 16 odpalovacích tubusů.
Raketa P-500 Bazalt s dosahem přibližně 550 km a maximální rychlostí převyšující Mach 3 (3 675 km/h) byla původně určena pro ničení amerických letadlových lodí. Střela totiž ve své hlavici nese 1 000 kg munice a díky své přesnosti dané radarovým naváděním představuje velkou bezpečnostní hrozbu. Původně byla proto loď Moskva určená primárně pro boj s NATO plavidly na otevřeném moři, ale nakonec ruské námořnictvo rozhodlo o jejím nasazení v Černém moři, což se stalo lodi nakonec osudným.
Jako vlajková loď Černomořského námořnictva byla Moskva nasazena pro útoky na ukrajinské pozice hned od začátku ruské invaze na Ukrajinu na jaře 2022. Loď vešla ve známost široké veřejnosti, když v první den ruského útoku na Ukrajinu, 24. února 2022, vyzvala příslušníky ukrajinské hraniční policie na Hadím ostrově ke kapitulaci. Tento ostrov je sice velmi malý, ale kvůli jeho poloze se jedná velmi o strategické místo. Ukrajinské armádě totiž Hadí ostrov umožňoval sledovat pohyby plavidel v Černém moři a především hlídat plavbu komerčních plavidel zajišťujících vývoz zemědělských plodin z Ukrajiny.
Ukrajinská posádka ostrova se však navzdory výzvám plavidla Moskva odmítla vzdát, ruské námořnictvo proto zahájilo rozsáhlé bombardování a strategickou pozici nakonec obsadilo. Odveta ukrajinského námořnictva však na sebe dlouho nenechala čekat. Dne 14 dubna 2022 se loď za zprvu záhadných okolností poblíž Hadího ostrova potopila. Ruské námořnictvo potopení Moskvy připsalo požáru, který se na plavidle rozpoutal, avšak teprve po zveřejnění informací ukrajinské strany byla celá záležitost vyřešena.
Již v odpoledních hodinách 13. dubna ukrajinské námořnictvo na svých radarech zaznamenalo plavidlo, o kterém se později přesvědčilo, že jde opravdu o křižník Moskva. Proti lodi proto okamžitě poslalo dvě protilodní střely R-360 Neptun, které Moskvu silně poškodily a pravděpodobně také způsobily rozsáhlý požár. Ukrajinská armáda tyto informace následně podložila náležitou dokumentací o provedení útoku. Bližší informace o střele R-360 Neptun se můžete dočíst v tomto článku.
Jméno „Moskva” nepřineslo štěstí ani o 80 let dříve
Jmenovec křižníku Moskva, torpédoborec Moskva, byl postavený ve stejných mykolajivských docích avšak o 40 let dříve. Torpédoborec Moskva, patřící do třídy Leningrad, však oproti křižníku Moskva neměl plnit tak významnou funkci. Jednalo se o jednu ze série dalších podobných plavidel Černého moře, která měla sloužit především pro střety s nepřátelskými loděmi. Torpédoborec byl dlouhý 127,5 metru a plně naložený měl podtlak 2 582 tun.
Mezi hlavní výzbroj lodi patřily 130mm, 76,2mm a 45mm kulomety, několik desítek hlubinných pum, více než 60 min a několik torpéd určených pro boj s nepřátelskými plavidly. Moskva byla součástí sovětského námořnictva od roku 1938, avšak v aktivní službe oproti křižníku dlouho nevydržela. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu roku 1941 měla Moskva společně s dalšími pravidly v Černém moři za úkol přerušit zásobovací trasu lodí Osy.
Za tímto účelem byl na konci června 1941 bombardován rumunský přístav Constanta, který v té době ovládali nacisté. Zatímco útok měly původně provádět letouny, k operaci byly nakonec nasazeny pouze torpédoborce Charkov a Moskva. Ty svým ostřelováním rumunského přístavu napáchaly obrovské škody, ale když se chtěla plavidla vrátit zpět, byla napadena rumunským a německým námořnictvem. Moskva byla při útoku kriticky zasažena a ve snaze opustit přístav navíc najela na minu, která vedla k roztržení lodi na dvě části.