Moskva mlčela. Podplukovník Putin si ale poradil. KGB a Stasi jako hrdinové sociálních sítí

Moskva mlčela. Podplukovník Putin si ale poradil. KGB a Stasi jako hrdinové sociálních sítí
Autor: google.com/maps; Wikimedia Commons, koláž redakce|Popisek: Vladimir Putin tehdy a sídlo KGB v Drážďanech dnes
01 / 02 / 2022, 10:00

Facebooková skupina WorldRusМир, a zcela určitě další podobné, v uplynulých dnech přispěla k „pochopení“ současné napjaté situace pozoruhodnou historkou ze života důstojníka KGB, který v roce 1989 v Berlíně neohroženě a s dvanácti náboji ve své služební pistoli čelil „opilé lůze“, která vyrabovala a zřejmě zlynčovala některé soudruhy z východoněmecké STASI. Zatímco zlé „liberální elity“ (Gorbačov) v Moskvě nechaly své agenty na holičkách, hrdinný podplukovník výsostné území SSSR uhájil. Příspěvek byl nadepsán: „Podívejte se, s kým mají USA a NATO co do činění.“

"9. listopadu 1989. V noci pádu Berlínské zdi! Mladý sovětský důstojník má službu na velitelství KGB v Drážďanech. Hned vedle se nachází velitelství STASI. Dělí je doslova jedna zeď. Asi pětitisícová opilá lůza vtrhla do STASI a všechno vyrabovala, včetně složek agentů. Následoval strašlivý osud mnoha z nich. Budova byla zcela zničena. Po vyrabování STASI přichází dav před budovu KGB.

Při pohledu na dav náčelník štábu, plukovník, utekl. Další v pořadí, podplukovník, se automaticky stává velitelem štábu. Vyzve ruské jednotky z okolí, aby poslaly posily. Odtud ho však odmítají, protože to není možné bez rozkazu z Moskvy. A Moskva mlčí... V té době je v hlavním městě liberální elita na banketu, kde až do rána oslavuje pád Berlínské zdi. Pocit důstojníka, který vedl jen osm lidí, je, že je Moskva doslova předhodila zvůli osudu. Aby se nestalo to samé, co s budovou STASI, vychází sám a u vchodu se setkává s davem. Ptají se ho, kdo je. Důstojník se představí jako "překladatel". Pak jim řekne, že pád Berlínské zdi byl z vůle SSSR a že jde o budovu, která je územím SSSR, a že on a jeho důstojníci jsou povinni ji střežit. Řekne jim také, že má pistoli s dvanácti náboji, z nichž jeden si nechá pro sebe, ale ostatními - jako důstojník SSSR - bude muset střílet, aby budovu ochránil. Vysvětluje, že je sovětský důstojník, a proto nemůže jinak! Dalších osm stálo se zbraněmi v oknech velitelství.

Po těchto slovech se Rus otočil k davu zády a pomalu vyšel po schodech nahoru. Čekal, že po něm někdo něco hodí, nějaký kámen. Otočí se a vidí, že se dav začíná rozcházet. Do budovy SSSR nikdo nevstoupil ani ten večer, ani následující. Takže dokumenty a archivy jsou zachovány! Tento člověk dnes vládne Rusku!"

Že současný ruský prezident (ve funkci 2000-2008 a od roku 2012) Vladimir Vladimirovič Putin, ročník 1952, sloužil v letech 1985-1990 jako příslušník KGB v Německé demokratické republice, konkrétně v Drážďanech, je známým faktem. Ke KGB nastoupil již v roce 1975. Před nasazením v Drážďanech působil v kontrašpionáži a sledování cizinců a konzulárních pracovníků v Leningradě. S krycí identitou překladatele. Spekuluje se o jeho roli v podpoře teroristické RAF (Frakce Rudé armády). S jistotou o operacích a úkolech, na nichž se podílel, nevíme nic. On sám svou službu v NDR popsal jako spíše rutinní v podobě náboru informátorů, sběru informací a jejich předávání do Moskvy.

KGB v Drážďanech sídlila ve vile na Angelikastraße 4. Drážďanská centrála STASI byla na Bautzner Straße 112, necelých 100 m od sídla KGB. Účastník vypjaté situace z 5. prosince 1989 (nikoli 9. listopadu), Siegfried Donnath, citoval podplukovníka Putina takto: „Nesnažte se do této nemovitosti proniknout násilím. Moji soudruzi jsou ozbrojeni a jsou oprávněni v případě nouze zbraně použít.“ Zřejmě se také pokusil vyjednat posily, resp. zásah tankových jednotek sovětské armády, ale bez úspěchu.

Nešlo o opilou lůzu, která by v noci pádu berlínské zdi přicházela rabovat ústřednu Stasi a ubližovat soudruhům agentům, ale o demonstraci z 5. prosince 1989 svolanou před sídlo Stasi s cílem zastavit ničení spisů, které tajná policie od listopadu prováděla. Demonstrující do sídla Stasi pronikli a zastavení likvidace dokumentů si úspěšně vynutili. Vedoucím okresní správy Stasi v Drážďanech byl generálmajor Horst Böhm. Jednomu s demonstrantů předal svou služební zbraň. Nejen vniknutí protestujících do budoby, ale  celkovou situaci pádu režimu, jemuž oddaně sloužil, vnímal jako ponížení a byly pro něj byla tak tíživé, že v únoru 1990 spáchal sebevraždu (a nebyl mezi důstojníky Stasi sám). Lynčován nicméně nebyl ani on, ani jeho podřízení.

Smysl facebookové vyprávěnky s vykřičníky je na první pohled zřejmý. Pozoruhodné ovšem je, s jakou samozřejmostí si vypravěč vybral svou stranu. Zlá „opilá lůza“ ubližovala hodným východoněmeckým tajným státním policajtům, ale na statečného podplukovníka KGB si nepřišla. Ten vyřešil strašlivou situaci s ledovým klidem hrdiny akčních filmů Stevena Seagala, a to navzdory úpadkové a možná i závadové moskevské elitě. Vláda SSSR už nebyla, co bývala. Za dřívějších soudruhů by to celé dopadlo jinak a tanky by vyjely. Tato vazba mezi současným ruským režimem, usilovně budovaný a ostentativně prožívaný pocit nostalgie, obnovený iracionální důraz na pikle kujícího vnějšího nepřítele z Wall Streetu a jeho přisluhovače, obdiv k dobám, kdy byl Sovětský svaz světovou velmocí, je jedním z hlavních zdrojů napětí naší současnosti. Zbývá naděje, že jsou a zůstanou vnitropolitickým nástrojem, jímž Putinova vláda více či méně dovedně zakrývá skutečné starosti své rozlehlé a vymírající země v tíživé hospodářské situaci.

Loni v prosinci Putin v dokumentu „Rusko. Nová historie“ na Rossija 1 řekl o svém pocitu z rozpadu SSSR: „Byla to tragédie jako pro drtivou většinu občanů země. Koneckonců, co je rozpad Sovětského svazu? To je rozpad historického Ruska pod názvem Sovětský svaz. Proměnili jsme se ve zcela jinou zemi. A to, co se nashromáždilo za tisíc let, bylo z velké části ztraceno.“ Obnova tisícileté říše? Opět má současnost zřejmě ovlivňovat podobně chorobný přístup k překrouceným dějinám jako ke zdroji inspirace a kromě covidových exponenciál budeme sledovat protahování exponenciál tisíciletých velmocenských tužeb? V každém případě je fakt, že za hrdiny sbírající srdíčka na sociálních sítích jsou tři desetiletí po pádu berlínské zdi příslušníci KGB a Stasi, směšný i zneklidňující současně.

Zdroj: fb skupina WorldRusМир; bbc.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace