Muž, který málem sestřelil Rudolfa Hesse: letecké eso, silák, bouřlivák a skvělý pilot Leopold Šrom

Muž, který málem sestřelil Rudolfa Hesse: letecké eso, silák, bouřlivák a skvělý pilot Leopold Šrom
Autor: archiv Petra Blahuše|Popisek: Skvělý pilot Polda Šrom (vpravo)
12 / 01 / 2020, 13:15

Československých leteckých es, kteří bojovali za 2. světové války jak na západní ale i východní frontě, bylo jako šafránu. Leopold Šrom mezi nimi vyniká jak svými pilotními úspěchy, tak barvitými životními osudy. i tragickou smrtí po válce…

Polda, jak mu všichni kamarádi říkali, se narodil 8. září 1917 v Chrlicích u Brna. Po studiu na elektrotechnické škole absolvoval vojenskou službu a v ní i pilotní výcvik u 5. leteckého pluku v Brně, doplněný od května 1938 následným stíhacím kurzem u Leteckého pluku 4 v Praze. Od listopadu sloužil u 45. stíhací perutě Leteckého pluku 3 „Generála – letce M.R. Štefánika“ ve Spišské Nové Vsi. Po odtržení Slovenska 14. 3. 1939 musel jeho území opustit, a protože nechtěl sloužit Němcům, odešel už 16. června do zahraničního odboje. Přes Polsko a Francii se dostal až do severní Afriky a zde také v říjnu 1939 prodělal základní letecký přeškolovací výcvik, který dokončil na jaře 1940 na základnách v La Rochelle, Chartres a Le Bourges.

                                             Šrom

Do bojů nad německo-francouzskou frontou se už nestačil zapojit a v červnu 1940 se přemístil do Velké Británie. Zde se už jako seržant musel znovu přeškolovat na novou techniku a tak nestihl ani Bitvu o Británii- což bylo vzhledem k jeho později jasně prokázaným schopnostem pro Němce jen štěstí. Operační službu tak začal až 26. listopadu 1940 u 245. (Northern Rhodesia) perutě RAF, umístěné ale až v Severním Irsku, tedy opět mimo hlavní bojiště. Jeho úkolem bylo chránit před německými bombardéry přístav Belfast, kam připlouvaly konvoje zbraní z USA a také odtud odplouvající konvoje až na samou hranici doletu Hurricane Mk. I.

Do svého prvního souboje se dostal 10. května 1941, když nad Skotskem pronásledoval německý těžký stíhač Bf 110D. Když už ho měl ale zarámovaného ve svém zaměřovači, dostal ke svému úžasu a vzteku od dispečera rozkaz vrátit se zpět a nechat „Huna“ být. Jak se později ukázalo, tím „Hunem“ byl osobní Hitlerův přítel a zástupce Rudolf Hess, který letěl do Británie s návrhem uzavřít már před útokem na SSSR. O dva týdny později, přesněji 29. 5. 1941, si aspoň zchladil žáhu nad německým bombardérem Do 17, který se pokoušel uniknout do neutrálního Irska.

Šrom (vlevo) u 245 perutě

Z tohoto vedlejšího bojiště nad Irskem byl Polda Šrom 4. července 1941 přeřazen k 310. československé perutě RAF, se kterou začal létat na ofenzivní sweepy nad okupovanou francii. Tady už Šrom pavouky ze svých hlavní vyháněl pravidelně, když během krátké doby sestřelil další tři Němce jistě a jednoho poškodil, včetně obávaného Fw-190, kterého poslal do moře 10. června 1942 (při poválečném zkoumání německých archivů se ale zjistilo, že i onen poškozený stroj typu Ju-88 se mu podařilo sestřelit). Když 12. července sestřelil svou oblíbenou metodou „na tělo“ do moře jiný Ju-88  (střílel ze vzdálenosti ani ne 20 metrů), gentlemansky poslal do Británie jejich polohu, aby mohli být zachráněni.

                                                           Polda Šrom

Při letecké operaci typu Rhubarb proti letišti Lannion v Bretani 23. července 1942 byl ale jeho Spitfire Mk. V. B těžce poškozen. První nálet na hangáry, které postřeloval a kropil i letištní flak proběhl ještě dobře, ale při druhém německý granát ustřelil velký kus křídla. S takto vážně poškozeným strojem zamířil zpět do Británie, ale během letu z křídla Spitfire odpadávaly další plechy a části. Stroj byl proto velmi nestabilní, stále se překlápěl na stranu a bez neustále vychýleného kniplu by se zřítil do moře. Když už dostal v celé peruti pověstný silák Šrom do ruky držící řídící páku křeč, zapřel knipl do správné polohy ocelovou tyčí určenou původně pro případ rozbití zablokované kabiny. Díky tomu se mu podařilo přeletět moře a přes těžké poškození stroje s ním perfektně přistát na domácím letišti v Exeteru. Na jeho Spitfire se přišlo podívat celé letiště i piloti sousedních perutí, protože nikdo nevěřil tomu, že by někdo dokázal s takovou troskou uletět takovou dálku až z Francie.

                                            Šrom se svým poškozeným strojem

Protože měl v té době Šrom už odlétané všechny hodiny svého operačního turnusu, byl poslán na dovolenou a pak nastoupil jako letecký instruktor na výcvikové základně RAF 57. OTU. Protože ale chtěl dál létat a bojovat proti Němcům, vrátil se už po svém povýšení do hodnosti Warrant Officer zpátky ke své 310. (Czechoslovak) perutě a nadále s ní útočil na Francii. Cítil se ale málo využitý, toužil po pořádných leteckých bojích. Proto se dobrovolně přihlásil do skupiny pilotů, kteří měli založit na východní frontě československou 128. stíhací peruť a po boku letectva Rudé armády bojovat proti německé Luftwaffe. Po výcviku na špičkové, i když proti kovovým Spitfirům jednodušší a dřevěné stíhačky La 5FN, které dostávaly jen gardové jednotky, přeletěl 17. září 1944 jako jeden z 20 pilotů 1. Československého stíhacího pluku na slovenské letiště Tri duby a zapojil se tady bojů Slovenského národního povstání.

Málokdo ví, že více jak dvouměsíční boj této letecké jednotky v hlubokém týlu nepřítele je zcela unikátním v dějinách celé 2. světové války. Naši letci včetně Šroma byli doslova na roztrhání: třeba jen za jeden jediný den, 12. října 1944, absolvoval moravský bouřlivák tři bojové starty, tři souboje a dva sestřely, v obou případech navíc proti silné přesile nebezpečných Messerschmittů 109. Celkem nad Slovenskem Šrom sestřelil 6 německých letadel, a stal se tak naším nejúspěšnějším letcem. Obávaným se stal ale nejen pro Němce, ale i pro Američany: během jednoho letu si ho spletli piloti USAF na Mustangu P-51 D a zaútočili na něj. Šrom se nejdříve snažil signalizovat, že není Němec, ale když to nepomohlo a dávka Američana mu poškodila výškové kormidlo, naštval se a pustil se do manévrovacího boje. Brzy se mu podařilo amerického kovboje vymanévrovat, ale i když byl v jisté střelecké pozici, nesestřelil ho; Američan boj vzdal a uprchl, využívajíc své vyšší rychlosti. Po zatlačení povstání německou přesilou do hor odletěl Šrom se svými kamarády zpět přes frontu. Do bojů se vrátil jako velitel 3. perutě 1. stíhacího pluku ještě na jaře 1945, kdy nad domácím územím kryl během Ostravské operace své bitevní „bratry“ z 3. československého bitevního pluku. Bohužel, nepřátelská letecká aktivita byla už velmi malá a tak si své letecké skóre už nenavýšil. Celkem stačil nadporučík Leopold Šrom mezi roky 1941-1945 sestřelit 10 německých letadel a jedno další poškodit. Za své úspěchy byl dekorován čtyřmi čs. Válečnými kříži, třemi medailemi Za chrabrost, jednou medaili Za zásluhy, Řádem SNP, britskými medailemi Defence Medal, War Medal a The 1939-45 Star, Atlantic Star, Air Crew Evrope Star, a sovětským Řádem Rudé hvězdy a medaili Za vítězství nad Německem.

SNP

Ani to, ani fakt, že bojoval na té „správné“, východní frontě mu ale nepomohlo od komunistické šikany po roce 1948. Šrom totiž zůstal u letectva i po válce, když se stal hned po návratu do osvobozené vlasti testovacím pilotem u Letecké přejímací komise, díky čemuž zalétl obrovské množství typů letounů britských, německých, ale i amerických. Díky svým skvělým pilotním schopnostem také usedl jako jeden z prvních Čechů do kabiny proudové stíhačky Me 262A a Me 262 B. Přesto byl na podzim 1948 kapitán Šrom zatčen a obviněn z podílu na pokusu o ilegální opuštění republiky. I když byl záhy z vazby propuštěn, létat mu už komunisté nedovolili a už na jaře 1949 ho jako politicky nespolehlivého z armády vyhodili. Tak jako jiní, nesehnal jiné povolání než manuální. Skončil jako elektromechanik v Tesle Žižkov. Rehabilitován a povýšen na majora byl až v roce 1964. Celoživotní fanda do létání, který celých 15 let nuceného uzemnění trpěl, využil Šrom nabídky ČSA, aby u ní létal na strojích Il-14.

Toto rozhodnutí se mu stalo osudné. Dne 11. října 1968, ve věku 51 let zahynul u s dalšími členy své posádky a všemi cestujícími během letecké havárie u Kladna, kam se jeho stroj zřítil po poruše motoru krátce po startu z letiště Praha - Ruzyně. Jeho pohřbu se zúčastnili takřka všichni v té době u nás žijící váleční letci RAF.

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace