foto: San Diego Air and Space Museum, volné dílo/Japonský bombardér G3M
Před 80 lety proběhla série masivních náletů japonského letectva na tehdejší čínské hlavní město Čchung-čching. Byly součástí dlouhotrvající ofenzívy, jejímž cílem bylo zlomit vůli Číňanů k odporu. Nálety s proměnlivou intenzitou probíhaly od 18. února 1938 do 23. srpna 1943 a historikové jich celkem napočítali 268. Celkem mělo být shozeno 21593 tříštivých a zápalných bomb a zabito bezmála 12 tisíc civilistů. Dalších více než 14 tisíc bylo zraněno. Nejvíce ztrát na životech způsobily nálety právě z 5. června 1941, kdy se v tunelu ukrytých až čtyři tisíce obyvatel města během tříhodinového útoku udusilo.
Mluvíme-li o strategickém a kobercovém bombardování za druhé světové války, vzhledem k parametrům to, které prováděly spojenecké síly nad západní Evropou a především Německem od roku 1943 a nad Japonskem od roku 1944 do značné míry zastiňuje "výkony", jichž se na tomto poli dopustili v prvních fázích války agresoři. Nejde přitom o argument "oko za oko", ale spíše o technický výsledek nesrovnatelných kapacit, které se promítly do násobně intenzívnějších operací s násobnými škodami a ztrátami. A k nim následně přistupuje svého druhu memento svržení prvních atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.
Psali jsme
Bombardovací ofenzívy spojenců během druhé světové války zaměřené na strategické cíle v Německu a Japonsku způsobily masivní civilní ztráty....
Že nebylo německé nebo japonské letectvo schopné zasazovat tak mocné údery jako britské či americké neznamená, že by bylo německé či japonské velení vedeno jakýmkoli ohledem na civilní obyvatelstvo. Jen se mu nedostávalo prostředků. Relativně. V Evropě jsou příkladem masivního bombardování v úvodu druhé světové války útoky proti nizozemského Rotterdamu nebo britskému Coventry. Přirozeně poněkud méně jsou v povědomí letecké ofenzívy, které podnikali Japonci na Dálném východě. S ohledem na charakter válečných operací především v Číně, pokud se chceme zabývat strategickým bombardováním.
Soupeření císařského Japonska s Čínou začíná v moderních dějinách konfliktem z roku 1894, a v souvislosti s následující druhou světovou válkou pak především japonskou invazí do Mandžuska v roce 1931. Obecným cílem byl pro Japonsko vždy určující přístup k nerostným surovinám. Prudce se hospodářsky a především průmyslově rozvíjející země potřebovala zdroje. Konflikt pokračoval tzv. druhou čínsko-japonskou válkou v letech 1937-1945. Čínská republika přišla o své hlavní město Nanking, které na přelomu let 1937 a 1938 zažilo hrůzy tzv. Nankingského masakru.
Z japonské strany bezohledně vedená válka se ovšem neomezila jen na Nanking. Čínská vláda se přesunula do relativně bezpečnějšího Čchung-čchingu ležícím na horním toku řeky Jang-c'-ťiang. Město s přibližně milionem obyvatel se stalo cílem japonské bombardovací ofenzívy, během níž za pět let zničilo japonské armádní i námořní letectvo bezmála 18 tisíc budov. Jeden z nejmohutnějších útoků proběhl 5. června 1941. Byl součástí tzv. Operace 102, která měla svým rozsahem v duchu předválečných teorií o zásadním účinku kobercového bombardování civilních oblastí na ochotu nepřítele vzdorovat přimět Číňany ke kapitulaci. Útok proběhl ve dvaceti různě intenzivních vlnách a trval tři hodiny. Náletů se účastnily mj. jednotky císařského námořnictva na tehdy nejmodernějších stojích, kterým budou spojenci říkat Zeke či Zero. Mezi stíhači doprovázející bombardéry byl mj. Saburo Sakai, budoucí stíhací eso a autor poutavých pamětí.
video: youtube
Podle různých údajů se 1000-4000 obyvatel města během náletů ukrylo v tunelu využívaném jako protiletecký kryt, a během mnohahodinového útoku se zde udusili. O deset dní později vláda Spojených států japonské bombardování čínského hlavního města kritizovala a USA zavedly embargo na vývoz kovů a ropy do Japonska, což se stane jedním z důvodů vypuknutí války útokem na Pearl Harbor 7. prosince 1941. Ve stejný den, kdy Američané poslali do Japonska svou nótu, bylo město bombardováno znovu, a byla zasažena i americká ambasáda. A v následujících dnech opakovaně i britská.
Psali jsme
Uplynulé výročí bitvy v Bismarckově moři (2.-4. března 1943) vzbudilo určité vášně ve virtuálním světě za zrcadlem sociálních sítí. Důvod...
Tyto události nelze pominout, chceme-li hodnotit následující průběh druhé světové války. Bezohledné útoky proti neozbrojenému civilnímu obyvatelstvu formou kobercového bombardování nevymysleli spojenci. Efekt, který mu před válkou přisuzoval generál Douhet, se naprosto nedostavoval a vůle k odporu nebyla bombardováním zlomena. Diskuse lze vést o dojmu, kterým na japonského císaře zapůsobily až atomové bomby svržené v srpnu 1945. V každém případě se bombardování Čchung-čchingu staví vedle Nankingského masakru k těm událostem, které na dlouhá desetiletí nastavily vztahy Číny vůči Japonsku, bez ohledu na zásadní politické změny v obou zemích po roce 1945.
Zdroj: galileiinstitute.it; combinedfleet.com
Tagy