Na motorkách od Moskvy do Berlína - Ural M-72 a jeho německé kořeny

Na motorkách od Moskvy do Berlína - Ural M-72 a jeho německé kořeny
14 / 02 / 2020, 10:00

Ve vrcholné fázi bitvy o Moskvu v prosinci 1941 se příslušníci německé průzkumné jednotky na motorkách dostali údajně přes most přes Moskevský kanál v Chimki a ze střechy budovy viděli dalekohledem věže Kremlu. Úspěšné německé motorky BMW řady R hrály během druhé světové války důležitou roli. Uplatnění našly R-71 také jako předloha pro Ural M72 i na druhé straně fronty. A jestli tedy motorka BMW málem dojela v prosinci 1941 do Moskvy, Ural M-72 dojel v dubnu 1945 do Berlína.

Nejpočetnější německou motorkou se sidecarem byl v době vypuknutí války typ BMW R-12 z roku 1935 spolu s Zündappem KS-600, který byl dodáván od roku 1938 (a licenčně vyráběným britským Triumphem). A přidaly se další typy BMW, včetně specializované vojenské verze R-75 z roku 1940. A mezi nimi R-71, který sice Wehrmacht neužíval jako služební typ (pouze rekvírované civilní), ale v roce 1938 si jej vybralo sovětské ministerstvo obrany jako nejvhodnější pro potřeby Rudé armády. Němci souhlasili, protože sami vyvíjeli tou dobou již budoucí výkonnější a pro vojenskou službu vhodnější BMW R-75, vyráběný od podzimu 1940. Prodali licenci a pět kusů, které Sověti doma do šroubku rozebrali, analyzovali, upravili podle svých standardů, a zahájili výrobu typu M-72, jehož první exemplář představili Stalinovi začátkem roku 1941. Jedna z původních německých R-71 je vystavena v muzeu v Irbitu. Kdybyste měl někdo cestu kolem, je to 200 km severovýchodně od Jekatěrinburgu, pod Uralem.

Výrobu sice měly zajišťovat továrny umístěné v Moskvě, Leningradu a Charkově, ale protože v přípravě produkce nastala zpoždění, města se dostala do dosahu německých bombardérů a byla přímo ohrožena i pozemní ofenzívou, rozběhnutá výroba byla přerušena a bylo rozhodnuto, tak jako v případě výrobních center dalších zbraní, o přesunu továren dále od fronty: moskevské do Irbitu, kde je mimochodem motocykl vyráběn dodnes (v 70. letech byl úspěšně exportován mj. do Velké Británie jako "Cossack motorcycle" a dosud mělo být vyrobeno přes 3 miliony kusů), a leningradské a charkovské do Gorkého (dnes Nižnij Novgorod), kde byly vyráběny i postranní vozíky (nejen pro ruské motorky, ale i pro stroje dodávané západními spojenci, především značky Harley-Davidson, Indian a BSA).

První motocykl známý jako Ural M-72 nebo Molotov M-72 byl odeslán k frontovým jednotkám v říjnu 1942, a během války jich vzniklo 16406 kusů. Kromě Rudé armády jimi byl vybaven také 1. československý armádní sbor. Do Prahy 9. května vjeli mj. vojáci 50. samostatného motocyklového pluku Rudé armády, předvoj 3. gardové tankové armády. Čímž se dostáváme ke způsobu využití motocyklů v moderní válce.

Výhody motorek jsou zřejmé. Pohyblivost po silnici i terénu, snadná přepravitelnost včetně vzdušné (i schopnost vysazení na padáku), relativně slušná nosnost (na sidecaru byl často lafetován kulomet ovládaný spolujezdcem, ale objevovaly se i protitankové pušky nebo minomety). Motocykly se osvědčily jako průzkumné prostředky, pro hlídkování, samozřejmě spojovací, využívalo je polní četnictvo. V rámci bleskové války se podle intenzity odporu na hrotu německých armád střídaly tanky a motocykly s pěchotou. Propagandistické fotografie obrovských tankových formací valících se Francií vznikly po francouzské kapitulaci. Mnohem typičtější obrázek průběhu blitzkriegu v roce 1940 by bylo několik motorek na důležité křižovatce hluboko v týlu proražené fronty.

Sovětské motocyklové prapory a pluky v sestavě obrněných formací sloužily primárně k průzkumu a jejich jednotlivé součásti byly nasazovány podle potřeby zvlášť; ale mohly být také nasazené koncentrovaně zejména jako boční zajištění nebo předvoj, a to v prostoru, kde nebyl očekáván výrazný odpor protivníka. Terén i stav cest na východní frontě zprvu, a zejména při špatném počasí, nasazení motorek ztěžoval. V takovém případě byly motorky pouze přepravovány, a jejich osádky sloužily k pěšímu průzkumu, případně na koních. Prameny uvádějí, že v zimních podmínkách bylo možné nasadit 5-10 % stavu. Na silnicích mohly motocyklové jednotky urazit denně 100-120 km; na dobrých cestách 65-85 km. Sidecary s poháněným kolem umožňovaly dobrý pohyb i mimo cesty.

(s využitím mj. skvělého webu www.nahodil.cz)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace