Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Tomoya Kawakita
Tomoya Kawakita byl Američanem japonského původu, který ovšem stál za druhé světové války na opačné straně barikády.
Kawakita se narodil v roce 1921 v USA japonským rodičům a nic nenasvědčovalo zásadnímu obratu, který měl teprve přijít. Jeho spolužák ze střední školy však vyslal varovný signál, když o nem prohlásil, že si Kawakitu vybavuje jako tichého a seriózního chlapce, ale ve skutečnosti sadistického svým založením. Po dokončení střední školy v roce 1939 mladý muž odcestoval do Japonska se svým otcem, a to možná byla rozhodná chvíle pro životní zlom. Zapsal se na univerzitu v roce 1941 a zařídil si doklady se japonského státního příslušníka.
V kritický okamžik japonského úderu na americkou tichomořskou základnu Pearl Harbor na konci roku 1941 dlel Kawakita v Japonsku. Posléze se rozhodl vzít práci jako tlumočník pro důlní společnost. Krátce poté, co zde začal Kawakita pracovat, začaly být sváženi američtí a kanadští zajatci, bay zastávali těžkou práci v dolech. Kawakita byl pověřen, aby pro ně překládal. Jenže Kawakita si zřejmě dlouhou chvíli vyplňoval týráním a ponižováním těchto vězňů. Jeho zvrácené hry však měly i pevně daný scénář. Kawakita surově vězně bil, nutil je, aby si navzájem ubližovali, nařizoval jim běh do té doby, než padnou vyčerpáním.
Nicméně karta se měla brzy obrátit. Po japonské kapitulaci v srpnu 1945 Kawakita oportunisticky ,,převlékl kabát" a chtěl se stát znovu spořádaným Američanem. Obnovil svůj americký pas, vrátil se do USA v roce 1946 a přihlásil se na University of South Carolina. Doufal, že se svět nikdy nedozví, co prováděl americkým vězňům za války. Jenže se přepočítal. Na konci roku 1946 jej bývalý vězeň Wiliam L. Bruce poznal a nahlásil úřadům. A potom se daly věci rychle do pohybu, Kawakita byl zatčen a obviněn ze zrady, týrání amerických zajatců během druhé světové války.
Obviněný sice doznával, že se choval k vězňům násilně, nicméně snažil se ze sebe smýt vinu tím, že jeho jednání bylo ještě relativně ,,mírné. Navíc se se bránil tím, že soud jej nemůže obžalovat ze zrady proti USA, protože v inkriminovaném období prý nebyl americkým občanem. Obžaloba však namítla proti tomuto argumentu, že Kawakita naopak věděl, že je stále americkým občanem a stvrdil tedy věrnost USA. Soud nakonec odsoudil Kawakitu za tradu, mučení vězňů k absolutnímu trestu. Kawakitova matka se po rozsudku zhroutila a její syn ji prosil, ať si sama nesahá na život.
V roce 1953 byl po intervenci japonské vlády změněn americkým prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem rozsudek smrti na doživotí. Nicméně tři sestry odsouzeného se snažily v 60. letech za administrativy prezidenta Kennedyho docílit propuštění bratra, když poukazovaly na to, že soud nebyl fér a navíc rasisticky podložený.
Nejprve Kennedyho administrativa odmítla Kawakitu propustit na svobodu. Prezident Kennedy dlouho váhal, jak naložit s ,,případem Kawakita“. Nakonec se rozhodl pro jeho propuštění, současně však měl podmínku, že Kawakita opustí území USA. Bylo to mimochodem jedno z posledních Kennedyho rozhodnutí v úřadu, než byl v listopadu 1963 zavražděn. Kawakita v prosinci 1963 odletěl do Japonska, zažádal znovu o tamní občanství. V roce 1978 žádal americké úřady, aby mohl ,,jednorázově“ navštívit v USA hrob svých rodičů, ale nebylo mu vyhověno. Kawakita poté žil tichým životem se svými příbuznými v Japonsku. Kdy přesně zemřel, zůstává velkou neznámou dodnes.
Zdroj: We Are the Mighty