foto: Stefanobiondo, CC BY-SA 4.0/Boeing 747 AAC
Různých snah o konstrukci leteckého nosiče letadel viděla minulost nemálo. Zpravidla byly vedeny snahou poskytnout malým doprovodným stíhačkám delší dolet. Zřejmě poslední projekt svého druhu byl rozpracován, teoreticky, ve Spojených státech ještě v 70. letech. Byl opřen o populární a tehdy největší civilní dopravní letoun, Boeing 747 s vojenským označením AAC - Airborne Aircraft Carrier, létající nosič letadel.
Americké ozbrojené síly disponovaly samozřejmě dostatečnou kapacitou letadlových lodí. Ale čistě teoreticky by "létající letadlová loď" schopná nést taktické bojové letouny určité výhody nabídnout mohla. Resp. tak se to počátkem 70. let jevilo. Letouny námořnictva, byť s velmi dlouhým doletem, nemohou operovat hluboko ve vnitrozemí. A území SSSR bylo velice rozsáhlé. Zároveň moderní letadlová loď vyvine sice na svou velikost úctyhodnou rychlost, ale stále jí dosažení operační oblasti může trvat týdny. Letounu stačí hodiny.
Projekt AAC se od předešlých pokusů lišil především velkorysou kapacitou. Zatímco dřívější koncepce si nemohly dovolit než několik málo podvěšených stíhaček určených pro přímou ochranu mateřského letounu nebo bombardérů svazu, kapacita Boeingu 747 dovolovala odvážnější pojetí. Letoun by stíhačky nejen nesl a vypouštěl, ale také doplňoval jejich palivo, a dokonce přijímal zpět na palubu, kde by mohly být znovu vyzbrojeny a opakovaně nasazeny. Systém by se byl opíral o přetlakový přepravní prostor, z něhož by byly malé stíhačky přenášeny do startovací pozice pod přídí, nebo naopak do něj z přistávacího prostoru na zádi. Deset stíhaček by mohlo odstartovat postupně v 15 minutách. Na palubě mělo být pro posádku, piloty a technický personál veškeré zázemí včetně prostoru pro spaní.
Boeingy 747 AAC by pak doprovázely svazy strategických bombardérů B-52 Stratofortress a poskytovaly jim stíhací ochranu. Případně by mohly velmi rychle ve zvolené oblasti vytvořit vzdušnou převahu - pouhých deset nosičů by během patnácti minut mohlo vyslat stovku stíhaček. Problémy ovšem převážily a projekt se nedostal ani do fáze stavby prototypu a praktických zkoušek. Nešlo přitom ani tolik o vlastní technické řešení, ale spíše o předpokládané výkony malých bojových letounů a taktické ohledy.
video: youtube
Žádný existující bojový stroj by se do Boeingu 747 nevešel, a bylo by třeba takovou mikrostíhačku vyvinout. Jenže s rozměrovým omezením přicházejí samozřejmě omezení výkonností, a konstruktéři by museli činit drastické kompromisy, aby vyvážili potřebu efektivity a akceschopnosti s požadavkem na minimální velikost. Aby přitom měl letoun dostatečnou rychlost, dolet, přístrojové vybavení, a samozřejmě zbraně. A nad to, aby se byl schopen s nadějí postavit svým rozměry neomezovaným potenciálním soupeřům, ať již pozemním nebo námořním. A to už je na první pohled skutečně nereálné.
Nadto ve stejné době vstupuje do služby MiG 25. Záchytný stíhač, který by byl patrně jedním z hlavních protivníků parazitních mikrostíhaček. S rychlostí blížící se trojnásobku rychlosti zvuku by jej musel americký systém zjistit včas, a mikrostíhačka by nesměla rychlostí nijak výrazně zaostávat, aby měla naději bombardéry chránit, což byl zcela nereálné. S mimořádnými náklady by byl vyvinutý letoun, který by i v nejlepším myslitelném případě za většinou soupeřů v rozhodujících parametrech nad bojištěm zaostával.
Problémem rovněž byly potenciální nehody a ztráty obecně. Těm se nelze vyhnout, a znamenaly by okamžitou ztrátu všech nesených strojů s rizikem ztrát náročně školených posádek. A především: koncepce připravovala ozbrojené síly na minulou válku. Velkým svazům stategických bombardérů dávno odzvonilo. A hlavním soupeřem již nebyly nepřátelské letouny - hrozbu představovaly především protivzdušné řízené střely. Skutečný vývoj šel zcela jinými cestami: neviditelné bombardéry, a pro zvýšení akceschopnosti taktických letounů pak především možnost tankování za letu. Jiným příběhem dost možná bude výsledek projektu X-61 Gremlins. Dopravní Hercules by převážel bezpilotní prostředky. Boeing 747 AAC byl v každém případě jednou z mnohých slepých ulic vojenského letectví.
Zdroj: popularmechanics.com, simpleflying.com
Tagy