Na velikosti už nezáleží. Těžký bombardér Douglas XB-19 se silnou výzbrojí stejně zastaral

Na velikosti už nezáleží. Těžký bombardér Douglas XB-19 se silnou výzbrojí stejně zastaral
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Douglas XB-19
16 / 04 / 2021, 10:00

XB-19 byl těžký bombardér, za jehož vývojem stála firma Douglas. Do roku 1946 se jednalo o největší americký bombardér. Jeho vývoj byl však nakonec neúspěšný.

Američané se pustili v polovině 30. let do vývoje nového těžkého bombardéru, který měl mít velkolepé tvary, dlouhý dolet a také velmi silnou výzbroj. První prototyp byl objednán v roce 1937 s perspektivou dodání v březnu 1938. Existoval mimoto také konkurenční projekt firmy Sikorsky, ten byl ale v roce 1936 zrušen, protože byl hodnocen jako horší než XB-19.

                                  

                                                                        Video: YouTube

XB-19 představoval rozměrný čtyřmotorový dolnoplošník s příďovým podvozkem. Délka XB-19 činila 40,2 m, rozpětí 64,6 m, výška 13 m. Vzdušného obra poháněly čtyři vzduchem chlazené, zážehové čtyřdobé dvouhvězdicové osmnáctiválce Wright R-3350. Maximální rychlost činila 360 km/h, maximální dolet u bombardéru byl 12 500 km.

Co se týče výzbroje, ta vypadala velmi slušně. Stroj byl osazen pěti kulomety ráže 12,7mm, šesti kulomety ráže 7,62 mm, dvěma kanony ráže 37 mm a bombardér mohl nést až 8 480 pum.

První let se uskutečnil v roce 1941, až několik let po objednání prototypu. Po absolvování testů bylo rozhodnuto, že prototyp bude upraven na dopravní letoun, čímž dostal původní projekt zásadní trhliny. Modifikace na dopravní letoun stejně nebyly nikdy dokončeny a XB-19 absolvoval svůj poslední let v roce 1946. Do výroby se tak nikdy nedostal.

Podle technických parametrů měl bombardér všechny předpoklady uspět. Leč se tak nestalo. Především proto, že náročný projekt spolykal hodně peněz. Vývoj XB-19 se tak neustále zpoždoval a již přes svým dokončením zastaral. Firma Douglas dokonce musela použít část vlastních prostředků a personálu, který byl podle ní potřeba na vývoji nadějnějších typů. Zrušit projekt jí ale letectvo nepovolilo a trvalo na jeho dodání pro testy. Účelem XB-19 pak bylo testování letových schopností a technických řešení, použitelných pro konstrukci těžkých bombardérů.

Na druhé straně bylo jasné, že projekt je dál pro chybějící finance i vůli představitelů amerického letectva neživotaschopný. Bylo rozhodnuto o tom, že jediný prototyp bude sešrotován, což se skutečně v roce 1949 stalo. I když předtím, než se tak stalo, existovaly snahy udržet jediný prototyp pro muzejní účely, tyto hlasy nakonec narazily. Po bombardéru zbyla v podstatě jen dvě velká kola.

Ambiciózní projekt tak skončil neúspěchem, nicméně kdyby nechyběly finanční protředky na jeho dokončení, určitě by se jednalo o kvalitní bombardér.


Zdroj: National Interest, Wikipedia

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace