Nacistická zbraň odplaty V-3. Dalekonosné superdělo mělo proměnit Londýn na prach

Nacistická zbraň odplaty V-3. Dalekonosné superdělo mělo proměnit Londýn na prach
Autor: Bundesarchiv (CC BY-SA 3.0 DE)|Popisek: Prototyp děla V-3
08 / 04 / 2020, 11:00

Jednou z vyvíjených zbraní, na které Třetí říše pracovala koncem války, bylo i dalekonosné dělo V-3 (Vergeltungswaffe - zbraň odplaty). Zbraň měla ostřelovat Londýn z francouzského území.

Německé zbraně odplaty měly v řadách spojenců zasít kromě velkých materiálních škod také strach a bezmoc, jako například v případě známé rakety V-2 (Vergeltungswaffe 2), které neúprosně ostřelovaly Londýn.

Německo koncem války pracovalo i na další zbrani odplaty, V-3, která měla podobu dalekonosného děla. Ten měl zasypávat granáty Londýn z francouzských pozic. Na dělu začali němečtí inženýři pod hlavičkou Kruppových závodů pracovat v roce 1944 a propůjčili mu velkorysé parametry. Délka hlavně děla byla 130 m (!), ráže činila 150 mm a maximální dostřel měl pak být 165 km. Na stavbě děla pracovalo přes 5 000 lidí - dělníků, inženýrů a dalších. 

Představa nacistických špiček byla taková, že v pevnosti Mimoyecques mezi Calais a Boulogne v severní Francii budou vybudována dvě pozemní stanoviště či bunkry, každé pro pět baterií o pěti hlavních, dobře skryté před nepřáteli. Ty měly po finalizaci designové fáze zbraně schopné vystřelovat až 200 granátů o hmotnosti 140 kg na cíl, tedy Londýn. Po provedení testů v roce 1943 a následujícím roce se došlo k závěru, že dělo může až o 50% zvýšit rychlost palby. 

Testy nejprve pracovaly s ,,odlehčenou" verzí děla o ráži 20 mm a bylo konstatováno, že dopadly úspěšně. V tomto období však provázely nově vyvíjenou zbraň související technické problémy a nedodělky. Například úsťová rychlost činila pouze 1 000 - 1 100 m/s, tedy jednu třetinu méně, než bylo potřeba k dosažení potřebného dostřelu.

Nepodařilo se tak ve zkušební fázi dosáhnout předpokládané vzdálenosti 165 km. A posléze to prokázaly i praktické testy v Baltském moři. Tam bylo totiž dosaženo dostřelu jen 88 km, respektive 93 km, a to na cíl - Londýn - rozhodně nemohlo stačit. Při testování pak došlo i k vydutí hlavně, a zkoušky musely být zastaveny. Sami němečtí konstruktéři si byli vědomi nedostatku v hlavni, která měla mít v konečné fázi ráži 150 mm, jak už jsme zmínili. A ambiciózní plány na zničení Londýna tak dostaly povážlivé trhliny.

O tom, že Londýn byl devastován převážně raketami V-2 a nikoliv děly V-3 z odolného komplexu v Mimoyecques, rozhodl britský letecký průzkum, který zjistil v dané oblasti podezřelou činnost. Nicméně ještě nebylo rozhodnuto o bombardování pevnosti s děly V-3. Rozhodnutí padlo poté, co francouzské hnutí odporu nahlásilo spojenecké rozvědce, že v Mimoyecques dochází k nadměrné spotřebě elektrické energie. Bunkr tak byl posléze Spojenci bombardován.

Do operace Afrodita, která měla za cíl zničit rádiově řízenými bombardéry naloženými výbušninami, se přihlásil i Joseph Patrick Kennedy, bratr pozdější amerického prezidenta. Nicméně došlo k neštěstí a jím pilotovaný Liberator ještě nad Anglií explodoval. Bombardování bunkru však pokračovalo dál. Pevnost pak byla nakonec obsazena na začátku září 1944 jednotkami kanadské armády.

Ani děla o velkolepé ráži 150 mm tedy nemohla na prohře nacistického Německa již nic změnit a jeho blížící se porážce nezabránila.

 

Zdroj: Wikipedia, The Conversation

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace