Autor fotografie: Bundesarchiv Bild 146-1983-109-14A, Frankreich, MG-Schütze“ od Bundesarchiv, Bild 146-1983-109-14A / Woscidlo, Wilfried / CC-BY-SA. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 de via Wikimedia Commons
Univerzální kulomet MG - 42 budil na druhé straně barikády oprávněnou hrůzu.
Důvodem vzniku tohoto univerzálního kulometu MG - 42 bylo to, že se jeho předchůdce MG-34 ukázal být příliš drahý na výrobu a také velmi citlivý na znečištění – prach, led nebo sníh. Proto bylo třeba tento kulomet jednak vylepšit a rovněž zjednodušit.
psali jsme: Samopal, puška i lehký kulomet. Legendární útočná puška Sturmgewehr 44 (STG 44)
MG - 42 byl postrachem na bojišti. Měl různé přezdívky, ale asi nejznámější byla Hitlerova pila nebo pila na kosti. Strach vyvolávala hlavně jeho hřmotná kadence výstřelů. MG-42 byl schopen vystřelit až 15 00 ran za minutu.
Vývoj
Na vývoji se podílel tým, který vedl dr. Werner Gruner. Nebyl ani tak odborníkem na zbraně, jako specialistou na lisování plechu. Uměl se inspirovat věcmi, které fungovaly, například postupy při výrobě jiných kulometů, a dokázal z nich získat důležité informace, jež potom implementoval do svého projektu. Kulomet MG - 42 se skládal z lisovaného plechu, jemných slitin a plastů.
Nasazení
Do rukou příslušníků wehrmachtu a Waffen SS se dostala zbraň na jaře 1942. Kulomet se používal na všech frontách a jeho nepřehlédntelnou předností byla schopnost fungovat ve vysokých afrických teplotách i v ruských mrazech.
Vojáci si jej pochvalovali, protože byl ve srovnání s ostatními kulomety lehký, když vážil jen 11.5 kg, přičemž například ruský Maxim 1910 měl více než 60 kg a americký M2 Browning téměř 40kg. Kulomet MG-42 se jednoduše i nabíjel. Používaly se nábojové pásy s 50 či 250 náboji. Kulomet mohl dosáhnout již zmiňovaných 1 500 ran za minutu, nicméně se doporučovala kadence 350 ran za minutu, aby se nepřehřívala hlaveň zbraně. Díky této kadenci však mohli němečtí vojáci pokrýt palbou obrovskou plochu.
psali jsme: Standschützen Hellriegel M1915 - předchůdce moderních útočných pušek
Kulomet se vyráběl i po skončení druhé světové války například v Jugoslávii, Švýcarsku nebo Španělsku. Byl znatelně vylepšen, přičemž v některých verzích se používá i dnes.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - Tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více
Zdroj: medium.com/war-is-boring