Námořní válka 1939-1945 - konečný účet potvrzuje jednoznačnou dominanci USA a Velké Británie

Námořní válka 1939-1945 - konečný účet potvrzuje jednoznačnou dominanci USA a Velké Británie
Autor: U.S. Navy military archieves, volné dílo|Popisek: japonská letadlová loď Amagi, 1946
11 / 03 / 2021, 10:00

Jak dopadla druhá světová válka na moři v konečném účtu? Pokud započítáme každou ztracenou bitevní loď, bitevní křižník, těžké a lehké křižníky, letadlové lodě včetně eskortních, torpédoborce a ponorky nejvýznamnějších námořnictev konfliktu tedy amerického a britského (a Commonwealthu) na jedné straně, a japonského, německého a italského nadruhé straně, pak v absolutním skóre vítězí spojenci v drtivém poměru 458:1296. Bez započtení ponorek naopak více protivníkových plavidel zničily státy Osy: 328:304.

Mezi prosincem 1941 a zářím 1945 ztratilo americké námořnictvo 180 velkých válečných lodí a ponorek, ať již potopených, nebo těžce poškozených a následně odepsaných. Jeho hlavní protivník, japonské císařské námořnictvo, ztratilo 335 lodí. Britské Královské námořnictvo přišlo o od září 1939 o 278 plavidel, Němci o 820, z nichž drtivá většina byly samozřejmě ponorky, které současně představovaly pro spojence obrovský problém zejména v první fázi války, ovšem zaznamenaly také ze všech složek německých ozbrojených sil nejvyšší poměr ztrát. Relativně nejslabší mezi námořními mocnostmi, italské námořnictvo, ztratilo 141 lodí.

Číselné "vítězství" států Osy, pokud jde o hladinová plavidla, je samozřejmě dáno relativní početní slabostí německého a částečně i italského námořnictva v této oblasti. Jsou to obecně podobné počty, jako když chceme srovnávat výkony německých a spojeneckých stíhacích es. Byť potopené a zničené lodě jsou jednoznačně doložitelné, zatímco skóre elitních stíhačů je směsicí reálných výsledků, dojmů, propagandy a dalších zkreslení - faktem zůstává, že německá esa měla "k dispozici" mnohem bohatší kořist než spojenecká, a zkušený a nadaný pilot se při nezbytné dávce štěstí mohl prosadit. Spojeneckým pilotům se kořisti nedostávalo.

S tím souvisí i otázka, do jaké míry ztráta jaké lodi znamenala komplikace pro budoucí operace. Přes veškerou symboliku ztráty americké Arizony zničené v Pearl Harboru se absence staré a pomalé bitevní lodi v dalším vývoji konfliktu ničím zásadním projevit nemohla. Na rozdíl od ztráty letadlové lodi Lexington v Korálovém moři, a ještě zřetelněji Waspu a Hornetu, což v důležitých fázích bitvy o Guadalcanal vedlo ke kritické situaci, jíž nepřítel nevyužil snad jen díky nedostatku pohonných hmot.

video: youtube

Podobně je možné hodnotit výsledek spektakulárního honu na bitevní loď Bismarck. Vezmeme-li do úvahy námořní i vzdušnou převahu Britů, které záhy posílili Američané, je představa úspěšných a efektivních operací těžké hladinové lodě zcela nereálná. A takto nahlédnuto ztráta Bismarcku nevypadá hůře než jako šrám na prestiži, pomineme-li pro účely tohoto hodnocení lidských obětí. Dříve či později by Bismarck potkal osud nejlépe jeho sestry Tirpitzu. Ukrýval by se před nepřítelem a poutal na sebe síly nezbytné k neutralizaci nebezpečí, které představoval. Což je hodnota neadekvátní pořizovací ceně i provozním nákladům takové zbraně.

Na druhé straně nelze stejnou váhu připisovat některým japonským ztrátám. Potopení letadlové lodě mělo v průběhu konfliktu svůj zcela zásadní význam pro další vývoj operací v roce 1942. S poklesem kvality pilotů japonského námořního letectva v důsledku nezvládnutí přechodu od mírového způsobu výcviku nováčků na válečný a současně vzrůstající početní, taktické i technologické převahy spojenců klesal význam zničení japonské letadlové lodi prakticky k nule. "Střílení krocanů" u Marian v roce 1944, během kterého američtí stíhači na Hellcatech zcela své protivníky deklasovaly, stálo Japonce také tři potopené letadlové lodě. Především ale definitivní tečku za byť již nerealistickou snahou o jejich nasazení v původní roli. Během bitvy o Filipíny pak již vidíme japonské letadlové lodě jen jako bezbrannou návnadu u misu Engaño. Sice splnily svůj diverzní úkol, ale skutečnou hrozbou, a tedy cennou kořistí, dávno nebyly.

Mezi 21 ztracenými letadlovými loděmi císařského námořnictva pak najdeme i plavidla dokončená těsně před koncem války a potopená během útoků, které byly přípravou pro případ nezbytnosti vylodění pozemních sil na japonských mateřských ostrovech. Na konci července se tak po útoku letounů operačního svazu 38 převrátila letadlová loď Amagi. Její letecká skupina (601.) se na palubu nikdy nedostala a byla zničena na Iwodžimě. Potopení lodi tak de facto jen zkomplikovalo poválečné práce na rozebrání lodi na šrot.

Významným ukazatelem pro porovnání utrpěných ztrát je kromě poměru ztrát na celkovém počtu lodí jednotlivých kategorií také a možná především tento poměr vyjádřený vůči nově postaveným jednotkám. Nepřekvapí, že v tomto ohledu vítězí daleko před ostatními Spojené státy s pouhými 14,7 % ztrát z celkově 1223 do služby zařazených plavidel hlavních kategorií. Následuje Velká Británie s 37,6 %, Německo se 70,7 %, Japonsko 75,3 % a Itálie, v jejímž případě překročily utrpěné ztráty válečnou produkci více než třikrát. Tato čísla se zdají velmi dobře potvrzovat obecný dojem jednak mimořádné hospodářské síly Spojených států, jednak velmi těžkého zápasu, který především v Atlantiku sváděla Velká Británie, a také marnost počínání států Osy, které se na moři nemohly s USA a Velkou Británií dlouhodobě měřit.

Zdroj: naval-history.net

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace