Napoleon Bonaparte: 249. výročí narození – Napoleonské dny 2018

Austerlitz z.s. a Středoevropská napoleonská společnost (CENS) uspořádají u příležitosti 249. výročí narození Napoleona Bonaparta Napoleonské dny 2018, jež proběhnou ve dnech 17.–19. srpna v obci Kučerov na Vyškovsku, a ponesou se v duchu 205. výročí událostí válečného roku 1813.

Projekt Austerlitz a Středoevropská napoleonská společnost pořádají Napoleonské dny jako připomínku Napoleonova narození každoročně od roku 2003, vždy v termínu blízkém 15. srpnu, kdy se budoucí Císař Francouzů v roce 1769 narodil v korsickém Ajacciu. V letech 2005 a 2006 proběhly u Tvarožné, v letech 2003, 2004 a 2007–2012 ve Slavkově u Brna, a od (již pět let trvajícího) konfliktu týkajícího se hrubě nekvalitně provedené napoleonské expozice na slavkovském zámku (viz zde a zejména zde) pak probíhají na Mohyle míru u obce Prace, na Staré poště pozořické, a letos v Kučerově. Kučerov přitom nebyl vybrán náhodou. Každoročně ve středu před zimními vzpomínkovými akcemi Austerlitz věnovanými bitvě u Slavkova připomíná stovka účastníků v napoleonských uniformách průchod koaliční rusko-rakouské armády Kučerovem nedlouho před bitvou u Slavkova, cestou od Olomouce přes Vyškov směrem na budoucí bojiště.

Program těchto zimních akcí v Kučerově inicioval a od začátku připravuje Jan Dvořák, dlouholetý velitel granátníků 18. pluku řadové pěchoty, účastník akcí u Slavkova od 80. let, a mj. také, spolu se svou paní, majitel historické usedlosti v Kučerově (čp 12), za jejíž zdařilou obnovu obdrželi v roce 2017 cenu NPÚ Patrimonium pro futuro 2017, a stala se jednou z nejlépe opravených památek Jihomoravského kraje za rok 2017.

Psali jsme: Projekt Austerlitz v roce 2018

V pátek 16. srpna postaví účastníci dobový stanový tábor na kučerovské návsi. V sobotu budou probíhat ukázky výcviku, střelecká soutěž a pásmo přednášek na téma války roku 1813. V neděli dopoledne pak proběhne na kučerovské návsi bitevní ukázka, jež bude pozváním jednak k 205. výročí bitvy u Chlumce, které proběhne o prvním zářijovém víkendu, jednak na zimní vzpomínkové akce Austerlitz 2018.

Program:

pátek 17. srpna 2018

• Budování tábora v Kučerově

Sobota 18. srpna 2018

• 10:00  Otevření tábora veřejnosti, přehlídka
• 10:15 - 12:00 Výcvik a manévry na návsi
• 15:30 - 16:30 Střelecká soutěž (střelnice Luleč)
• 17:00 - 18:00 Pásmo přednášek na téma tažení roku 1813

Neděle 19. srpna 2018

• 10:00 Otevření tábora veřejnosti, přehlídka
• 10:15 - 11:15 Výcvik a manévry na návsi
• 11:15 - 12:00 Bitevní ukázka, ukončení akce

Souběžně je do Brna připraven 15. ročník vinařské mezinárodní soutěže a výstavy vín Grand Prix Austerlitz. Na Napoleonských dnech v Kučerově proběhne také prezentace LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní a Iniciativy spolků vojenské historie České republiky. Tématem budou nejen podmínky nabývání a držení historických zbraní a jejich reprodukcí, necelý měsíc předtím, než uplyne lhůta, během níž mají členské státy Evropské unie uvést v účinnost Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Na stánku LEXu se budete moci seznámit s jeho činností a zbraňovou problematikou v širších souvislostech. Účastníci Napoleonských dnů vám rádi předvedou zacházení se střelnými zbraněmi užívanými armádami nejen tří císařů na přelomu 18. a 19. století.

Psali jsme: Směrnice o zbraních a vojenská historie: aktuální situace

Vedle Slavkova a Znojma je třetím místem významné události napoleonských válek na našem území Chlumec u Ústí nad Labem, resp. jeho široké okolí. Bitva u Chlumce, německy Kulm, je jednou z nejvýznamnějších bitev tažení druhé poloviny roku 1813. Koalice díky vítězství převzala strategickou iniciativu a zastavila se až na jaře následujícího roku v Paříži. Projekt Austerlitz a Středoevropská napoleonská společnost uspořádaly vzpomínkovou akci u Chlumce již v roce 2003, u příležitosti 190. výročí. Spolu s řadou partnerů z České republiky i zahraničí se podílely také na velmi úspěšné akci 200. výročí před pěti lety. Kromě připomínky 249. výročí narození Napoleona Bonaparte bude cílem letošních Napoleonských dnů upozornit na probíhající 205. výročí roku 1813, ať už jde o květnové výročí bitvy u Lützenu, zářijový Chlumec nebo říjnovou bitvu národů u Lipska, a symbolicky propojit jihomoravské napoleonské téma s tématem severočeským.

Napoleonské dny jsou však vždy věnovány především výročí Napoleonova narození. Dnu, který nejen jeho armáda slavila jako svátek sv. Napoleona, a to podle císařského dekretu ze dne 19. ledna 1806 (z blogu Jiřího Kovaříka):

• Čl. 1:  Svátek svatého Napoleona a obnovy katolického náboženství ve Francii, budou slaveny v celém rozsahu císařství každoročně 15. srpna v den Nanebevzetí a výročí uzavření Konkordátu,
• Čl 2:   Ve všech obcích, kde je povoleno vnější vyznávání kultu, se bude svrchu řečeného dne konat procesí od kostela, v ostatních obcích bude uvnitř kostela,
• Čl. 3   Před procesím bude čten k výročí vztažený projev ministra kultu a ihned po návratu procesí se bude sloužit slavnostní Te Deum (…)

Psali jsme: Napoleonovo vojenské vzdělání

Od prvního ročníku jsou pořadatelům i účastníkům pokládány otázky jako: „A proč oslavujete narození diktátora, válečníka, nepřítele Evropy, Hitlera 19. století, který má na svědomí smrt a utrpení milionů lidí?“

Odpověď je zhruba tato:

Politik by možná řekl, že vaše otázka je špatně položená. Neoslavujeme ani Napoleona, ani jeho bitvu, a ono utrpení nezpůsobil Napoleon, přinejmenším rozhodně nikoli on sám. Válku Rakousku a Rusku přece nevyhlásil v roce 1805 on. A i na konfliktu, který stál u kořenů války 3. koalice, tedy konfliktu mezi Anglií a Francií, měl nanejvýš poloviční podíl, spíše však menší než „smrtelně ohrožená“ Anglie sama. A i kdyby byl býval válku vyhlásil, jakože to neučinil ani v roce 1806, kdy mu válku vyhlásilo Prusko, ani v roce 1809, kdy potřetí v řadě vyhlásilo Francii válku Rakousko, hledět na historii dvě století starou očima pacifisty či humanisty 21. století je nevyhnutelně zkreslující.

Viz také: Živá historie?

Napoleona jako tyrana, diktátora a lidožrouta charakterizovala především propaganda jeho protivníků, zejména Angličanů. Byl snad císař Francouzů „méně demokratickým“ panovníkem než Habsburk, Romanovec či Hohenzollern? Styděli se oni pokračovat v politice „jinými prostředky“? Nestyděli. Jeho oslnivá vítězství proti Rakousku, Rusku a Prusku a následné tvrdé mírové podmínky, jež jim diktoval, učinily z těchto mocností „oběti“ Napoleonovy „zvůle“. Jeho drtivé porážky z let 1813, 1814 a 1815 zase umožnily vítězům psát historii. Teze, že „Napoleon byl Hitlerem 19. století“, jež tu a tam od některých historiků či novinářů zní, si rozhodně nezaslouží zvláštní pozornost. Je dokonalým příkladem neschopnosti vnímat historické souvislosti. Pár povrchních shodných znaků lze najít i mezi orlem a slepicí, nebo mezi lvem a prasetem. Snad postačí uvědomit si rozdíl mezi umírajícím Napoleonem, který si přál být pohřben „uprostřed francouzského národa, který tolik miloval“, a Hitlerem, který v posledních okamžicích své zrůdné vlády Němce pro jejich „slabost“ zavrhl.

Napoleon v každém případě patří mezi velké postavy dějin. A zaslouží, abychom mu věnovali pozornost.

• www.austerlitz.org
• Facebooková událost
• Grand Prix Austerlitz