Napoleonské války: 205. výročí bojů na Frýdlantsku.

Napoleonské války: 205. výročí bojů na Frýdlantsku.
20 / 07 / 2018, 15:00

Na sobotu 28. července 2018 připravila obec Kunratice u Frýdlantu ve spolupráci se Spolkem vojenské historie Liberec vzpomínkovou akci věnovanou jednak 205. výročí událostí roku 1813, jednak 100. výročí první světové války a vzniku republiky. Kromě napoleonské bitvy budete mít možnost shlédnout ukázku prvoválečného polního lazaretu, výstavu vybavení vojáků československé armády let 1918–1938, a mj. i ukázky bojového umění.

Program:

11.15 Pietní akt u Kostela Všech svatých
12.00 Pietní akt u Památníku Tongrundu 1813
15.00 Bitva – Tongrund 1813
12.00–16.00 (na fotbalovém hřišti)

  • Ukázka polního lazaretu z 1. světové války (SVH Liberec)
  • Výstava vybavení vojáků ČSR 1918–1938 (KVH Česká Lípa)
  • Prezentace Selfdefence Team (ukázky bojového umění)

www.frydlantsko.cz

V roce 2013 realizoval SVH Liberec společně s obcí Kunratice u Frýdlantu obnovu pomníku obětí vojenských šarvátek z dob napoleonských válek. Pomník v Tongrundu připomíná události, které v kraji předcházely velkým bitvám u Drážďan, u Chlumce a bitvě národů u Lipska.

Vojenské šarvátky na Frýdlantsku za napoleonských válek

V roce 1813 se i Frýdlantska nevyhnutelně dotkly válečné události související s dramatickým vývojem střetnutí mezi evropskými mocnostmi. Po tragickém ústupu z Ruska postavil Napoleon novou armádu a utkal se s postupujícími Rusy a Prusy, svými bývalými spojenci z donucení, kteří se po ruské katastrofě, resp. ještě v jejím průběhu, přidali na stranu cara Alexandra. Napoleon zvítězil v květnu 1813 ve velkých bitvách u Lützenu a Budyšína a 4. června bylo uzavřeno příměří.

Psali jsme: Chlumská řež - krvavá a neznámá Napoleonova bitva na českém území

Na Frýdlantsku se objevili vojáci v průběhu března – a sice rakouští myslivci, rozmístění zde, aby chránili severní pohraničí Rakouského císařství. Objevily se zde rovněž význačné osobnosti té doby jako byl hrabě Stadion, bývalý kancléř a nyní diplomat pověřený vyjednáváním o nové koalici, či generál Neipperg, budoucí choť Marie-Louisy, francouzské císařovny, s níž se oženil po Napoleonově smrti v roce 1821. Nebo generál Moreau, Francouz v koaličních službách, hrdina francouzské revoluce, nyní v roli poradce spojeneckého velení, jemuž vnukl úspěšnou strategii vyhýbat se přímým střetům s Napoleonem osobně a porážet jeho izolované sborové velitele. Realizaci svých plánů již nebude mít možnost sledovat, neboť jej smrtelně zraní francouzská dělová koule v bitvě u Drážďan 27. srpna. Kraj přirozeně vojenskou přítomností trpěl. Kozáci vyplenili obec Ves.

Mapka průniku Francouzů (a Poláků, a Vestfálců) na Liberecku

Po uplynutí příměří nařídil Napoleon 16. srpna Frýdlant obsadit. Jeho jednotky měly spolu s důstojníky ženijního vojska obhlédnout okolí města kvůli vybudování opevněných pozic. Téhož dne přišla do Frýdlantu zpráva, že nazítří lze očekávat příchod Poniatowského Poláků, Napoleonových spojenců, kteří stáli u Žitavy (Zittau) a někdejšího saského Rychnova (německy Reichenau, polsky Bogatynia). A hned 16. srpna se u Kunratic a blízkého Frýdlantu střetly oddíly Rakušanů a Francouzů.

Den poté Francouzi a Poláci v čele s generálem Umińskim obsadili město, a jejich odřady se střetly s rakouskými myslivci. V bojích se vyznamenal Oberjäger od 5. mysliveckého praporu jménem Karl Schöffel, který obdržel stříbrnou medaili za statečnost.

Francouzi chtěli 20. srpna táhnout do Liberce, ale u Albrechtic a Mníšku je Rakušané zastavili. Přítomností armád obce v širším okolí Liberce dosti trpěly, ale v důsledku Napoleonova záměru koncentrovat síly pro velkou bitvu u Drážďan, a také pruského vítězství v bitvě u Haynau (polsky Chojnow) z 26. srpna, se Francouzi a Poláci z Frýdlantska stáhli. Kraj obsadila spojenecká vojska.

2. září 1813 objevili ve Frýdlantu vojáci nejrůznějších národností, slovanských i neslovanských (kozáci, Kalmykové a Kyrgyzové). Purkmistr a radní jako představitelé města připravili jejich velitelům slavnostní hostinu. Cizokrajně vyhlížející, různými jazyky hovořící a v pestrých uniformách odění důstojníci dostali od místních s ohledem na válečné časy skvělé pohoštění v soudní světnici frýdlantské radnice. Neobyčejné setkání s ochránci habsburské monarchie zachytil místní malíř Anton Donath na rozměrné olejomalbě (viz níže).

Přítomnost Napoleonovy armády v roce 1813 na Frýdlantsku se zapsala do paměti současníků. Frýdlantští si připomněli sté výročí bojů u Kunratic a Frýdlantu na popud Heinricha Metzgera, místního amatérského badatele, plukovníka ve výslužbě. Jeho úsilím spolky získaly peníze na zbudování jednoduchého pomníku. Osazen byl při silnici u tzv. Tongrundu v roce 1913. Pamětní deska stručně připomínala tehdejší události. Slavnostního odhalení kamenného pylonu se zúčastnili podle dobových zvyků představitelé světské i církevní moci, členové různých německých spolků, čestní hosté i obyčejní obyvatelé a diváci. Pomník byl přestěhován a po roce 1945 poškozen. V roce 2013 byl obnoven, a do kraje se vrátila památka na ty, kteří tam žili a bránili své domovy.

(s využitím textu Vojenské šarvátky v Tongrundu 1813-1913-2013 (//www.frydlantsko.cz/realizovane-projekty/obnova-pamatek/vojenske-sarvatky-v-tongrundu-1813-1913-2013/), s jehož některými vlasteneckými tvrzeními, např. o tom, kdo jakou rozpínavostí poškodil rakouské hospodářství, by bylo zajímavé vést polemiku: která ovšem přesahuje účel článku)

Psali jsme: Bitva u Znojma 1809: vítězství a mír do příští války

Tématu válečných událostí roku 1813 na Liberecku, Frýdlantsku a v Podještědí se věnoval překladem výročního textu Ferdinanda Thomase na blogu Jiřího Kovaříka také Miloslav Kolomazník, od kterého jsme si vypůjčili mapu a především fotografii malby Antona Donatha, která mj. působí vrásky na čele odborníků, kteří se na naivní malbě snaží určit vyobrazené jednotky podle jejich uniforem. V sestavě sboru generála Saint-Priesta byly 1. a 3. pluk donských kozáků, Stavropolský pluk Kalmyků, 3. pluk černomořských kozáků; Kargopolský, Mitavský, Moskevský, Novorossijský, Charkovský, Kyjevský dragounský pluk; a mezi rakouskými jednotkami 2. lehké divize 9. petrovaradinský hraničářský pluk, 1., 6. a 7. husarský pluk.

Anton Donath

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace