Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Major Charles Joseph Loring
Major Charles Joseph Loring položil svůj život v akci, při níž nasměroval svůj letoun proti nepřátelské protivzdušné obraně.
Charles Joseph Loring junior byl stíhací pilot ve druhé světové válce a poté i v korejském konfliktu. Loring se připojil k armádě v roce 1942 a byl vybrán k pilotnímu výcviku. Po jeho absolvování se zúčastnil 55 bojových misí v letounu P-47 Thunderbolt, než byl sestřelen a stal se nedobrovolně na půl roku německým vězněm. Loring byl osvobozen 5. května 1945, po válce zůstal u letectva, když byl povýšen do hodnosti kapitána. Později získal i hodnost majora. Brzy na něho čekala další, bez nadsázky osudová zkouška v korejském konfliktu, kdy se na tři roky studená válka proměnila v horkou.
V červenci 1952 byl Loring převelen k 80. stíhací-bombardovací skvadroně. Předtím sloužil ještě u 22. stíhací peruti, respektive 36. stíhací-bombardovací skvadrony. Tato jednotka se měla soustředit především na vzdušné údery, blízkou leteckou podporu a odříznutí nepřátelských jednotek. V této roli se Loring zúčastnil 50 misí. V konfliktu v Koreji ani jedna strana nenabyla vrchu, do ,,hry" se zapojila i Čína a SSSR na straně Severokorejců, širší koalice vedená USA však nebyla schopná nepřítele pokořit.
Když se blížil konec konfliktu, Loring stanul v listopadu 1952 v čele formace 4 letounů F-80 nad severokorejskou oblastí Kimwha. Letouny měly zasypat vytipované cíle bombami. Nicméně zde vyvstal poměrně zásadní problém, protože pozice, na které měly dopadat americké bomby, byly osazeny silnou protivzdušnou obranou, jež zdatně ovládaly čínské posádky. I na velkou vzdálenost dokázaly pálit protiletecké baterie přesně, o čemž se brzy přesvědčil i sám Loring.
Jeho letoun P-80 byl 22. listopadu 1952 zasažen prudkou protivzdušnou palbou do čumáku a trupu. Loringův wingman navrhl předčasné ukončení mise a návrat letounů zpět, i když v případě Loringova stroje by bylo stažení vzhledem k poškození jeho P-80 značně obtížnější.
Loring se však rozhodl jinak a návrat odmítl. Místo toho ve výšce přibližně 1 200 metrů prudce zrychlil vstříc rozestavěným protivzdušným bateriím. V mžiku tak k němému úžasu svých spolubojovníků proměnil svůj letoun P-80 v kamikaze, který se ve velké rychlosti zabořil do nepřátelských prostředků protiletecké obrany a úplně je zničil. Loring tuto sebevražednou misi nemohl přežít, ale stal se navždy hrdinou okamžiku.
Za jeho čin jej posmrtně vyznamenal Dwight D. Eisenhower v roce 1954 Medailí cti, nejvyšším vojenským vyznamenáním udělovaným jménem Kongresu prezidentem Spojených států amerických. Ocenění převzala Loringova vdova. O tom, že si Loringova statečného činu Američané váží, svědčí i skutečnost, že v té době nově vybudovaná letecká základna ve města Limestone nesla právě Loringovo jméno.
Zdroj: We Are Mighty