Nebezpečná zážitková turistika u Hannoveru. Bombardéry B-17 pod palbou německých stíhačů

Nebezpečná zážitková turistika u Hannoveru. Bombardéry B-17 pod palbou německých stíhačů
foto: bmonte777, flickr public domain/B-17

Nálet z 26. července 1943 se od začátku nevyvíjel dobře. Příčinou bylo špatné počasí. Cíle byly v Hamburku a Hannoveru, ale mraky nad východní Anglií udělaly srocení více než 300 B-17 čáru přes rozpočet.

To se příliš nepovedlo i navzdory nově zavedeným radiomajákům Splasher, které měly postupnými kroky navádět na cíl. Kvůli rozptýlení byla část bombardérů povolána zpět. Zbytek čelil útoku německých stíhačů. B-17 s č. 42-29709 Yo’ Brother, který patřil 95. Bomb Group (BG, bombardovací skupina), byl před cílem zasažen stíhači. Pilotovaný Lt. Alanem E. Hermancem šel do moře. Naposledy byli zahlédnuti s motorem v plamenech a poškozeným ocasem poblíž ostrova Norderney. Všech 10 členů osádky zahynulo, což bylo výjimečné.



B-17 č. 42-29981 Hell-Lena, pilotovaný Lt. Paulem Shepardem Caseyem, byl rovněž zasažen a šel do vody. Naštěstí, tentokrát byli všichni zachráněni. Dalším na řadě byl B-17 č. 42-29612, který pilotoval Lt. Blair Gerald Belongia. Osádka napočítala 7 útočících Fw 190. Přišli o dva motory a začali zaostávat. Bomby odhodili jižně od Hannoveru a zamířili k domovu. Flak nejdříve napotkali poblíž Ashendorfu, což bylo poblíž nizozemských hranic. Klesli na 50 stop a takto těsně nad zemí jen těsně minuli budovy.

Další potíže byly nad emdenskou zátokou, ale opět Flak zvládli, tentokrát díky nepřátelské kouřové cloně. Nad mořem byli ve 200 stopách napadeni osamoceným Me 109. Klesli do pouhých 25 stop a střelci se dali do díla. Ten ocasní, S/Sgt Joseph Michael Walsh, mu napálil dávku do břicha a sledoval, jak narazil do moře. Osádka pak do vody vyházela všechno, co se dalo, aby letadlu odlehčila. Nad britským pobřežím odešel i motor č. 1, a jelikož pilot neviděl žádnou vhodnou přistávací plochu, raději zamířil zpět na moře. Všichni se o něco zapřeli a na hladinu narazili asi dvě míle od Sheringhamu. Všichni opustili potápějící se vrak a shromáždili se v jednom gumovém člunu. Vyzvednuti byli zhruba za hodinu rybářským člunem.



B-17 č. 42-29802 Ruthie II z 92. BG pilotoval 1/Lt. Robert Lee Campbell, zatímco jeho kopilotem byl F/O John Morgan. Popis událostí později zaznamenal navigátor 1/Lt. Keith Koske. Při prvním průletu Fw 190, které na ně zaútočily, ucítil nad sebou silnou explozi a letadlo se pořádně otřáslo. Horní střelec S/Sgt Tyre Calhoun Weaver propadl průlezem na podlahu. Neměl levou paži, kterou mu granát ustřelil u ramene. Krve bylo samozřejmě požehnaně. Pokusil se mu dát morfin, ale jehla neprošla. Pak se mu pokusil zastavit krvácení turniketem.

Jelikož měli před sebou ještě skoro 4 hodiny letu, musel jednat rychle a poslat jej dolů Němcům. Ať se starají. „Otevřel jsem poklop, upravil pro něj padák a dal mu kroužek pevně do pravé ruky“. Musel se leknout, protože potáhl předčasně. Poskládal mu jej pod ruku a dostal jej ve skrčené pozici k otvoru a vytlačil jej ven. Spodní střelec James L. Ford mu později potvrdil, že se otevřel. Nacházeli se 25 mil západně od Hannoveru ve výšce 24 500 stop. Bombometčík 2/Lt. Asa J. Irwin střílel z nosních kulometů a poté odbombardoval. Další útoky probíhaly zezadu. Pokoušel se použít interkom, ale odpovědi se nedočkal. Pravý stav věcí zjistil až za dvě hodiny. Pilot dostal zezadu do hlavy zásah velkorážné střely, zatímco Morgan řídil. Přišel zprava, proletěl kolem druhého pilota a odstřelil Campbellovi kus hlavy. Kopilot řídil jednou rukou a druhou držel půlku pilotova mozku s kostí.

Jelikož B-17 nemohl být řízen na přistání z jeho sedadla, museli jeho velké tělo odstranit. Problémy dělalo i roztříštěné a popraskané plexisklo. Celý proces s odtahováním do navigační místnosti trval půl hodiny. Radista, boční a ocasní střelci byli v bezvědomí kvůli prostřílení dodávky kyslíku. Problém činilo i nedostatečné množství hydraulické kapaliny, která unikala. Nakonec nouzově přistál na letišti Foulsham. Smrt Campbella byla konstatována za hodinu a půl. Krátký film k udělení Morganovy Medal of Honor můžete zhlédnout, ale zmiňovaný nálet na Oschersleben z 28. července je chyba //www.youtube.com/watch?v=uXL2dnJykYI&t=2s


Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik


Zdroj: history.com


 

Tagy