Nehoda ponorky, která bezmála začala sovětsko-švédskou válku – letouny s protilodními střelami již odstartovaly

Nehoda ponorky, která bezmála začala sovětsko-švédskou válku – letouny s protilodními střelami již odstartovaly
Autor: Marinmuseum, CC BY 4.0|Popisek: Uvízlá ponorka S-363
27 / 11 / 2021, 16:00

27. října 1981 utrpěla sovětská ponorka sovětské Baltské flotily třídy Whiskey S-363, označená U137, mimořádnou ostudu, když se musela vynořit ve švédských teritoriálních vodách poté, co narazila na podvodní skálu 10 km od hlavní švédské námořní základny v Karlskroně. Smůla poškozené sovětské ponorky tím ale teprve začala, protože k jejímu podmořskému střetu došlo uprostřed švédského námořního cvičení. Potenciální protivník v oblasti testoval nové vybavení. Situace chvíli hrozila přejít v otevřený vojenský konflikt.

Ponorky označované jako třída Whiskey jsou sovětskými projekty 613, 640, 644 a 665. Jde o diesel-elektrické ponorky projektované ve 40. letech, inspirované německou třídou XXI, a nasazené od úvodní fáze studené války. Celkem jich bylo mezi roky 1949 a 1958 postaveno úctyhodných 236 (z nich 21 v Číně). Sloužily kromě sovětského také v albánském, bulharském, čínském, egyptském, indonéském, severokorejském a polském námořnictvu. Některé ze sovětských člunů budou v 60. letech přestavěny na nosiče řízených střel se schopností vypouštět střely s plochou dráhou letu. Standardně byly vyzbrojeny šesti torpédomety ráže 533 mm, čtyřmi v přídi, dvěma v zádi.

Švédsko bylo během studené války teoreticky neutrální, ale vnímaná blízkost mezi Stockholmem a Západem/NATO sovětské zpravodajské aktivity motivovala dostatečně. Švédové jim to opláceli tím, že stínovali sovětské lodě a letadla svými vlastními stíhačkami a ponorkami, což občas vedlo k napjatým situacím - v mezinárodních vodách.

V říjnu 1981 ale byla situace jiná. Švédské námořní síly na zjevné porušení suverenity zareagovaly okamžitě a vyslaly na palubu uvízlé sovětské ponorky neozbrojeného důstojníka. Požadoval vysvětlení od kapitána, který zpočátku tvrdil, že problém způsobilo selhání navigačního zařízení. Nepřesvědčivé vysvětlení nemohlo být přijato, protože aby se ponorka dostala až tak blízko švédské základny, musela proplouvat zrádnými vodami, úžinami mezi ostrovy, velmi přesně, a jestliže jí navigační zařízení vypovědělo službu před konečnou srážkou, určitě bylo plně funkční dříve - a kapitán tedy velmi dobře věděl, co dělá a kde se nachází.

Sovětské námořnictvo později vydalo jiné prohlášení, v němž tvrdilo, že ponorka byla nucena vplout do švédských vod kvůli vážné nouzi, ačkoli ve své "nouzi" nevyslala nouzový signál. Jednoduše řečeno: tradiční průhledné lži a vytáčky.

video: youtube

Švédské měření nadto posléze naznačilo, že na palubě ponorky S-363 byly jaderné zbraně. Švédský Národní ústav pro obranný výzkum tajně zvenčí trupu pomocí spektroskopie gama změřil záření ze speciálně upraveného člunu pobřežní stráže. Zjistili uvnitř ponorky s velkou mírou pravděpodobnosti přítomnost uranu-238, lokalizovaný v levém torpédometu. Přítomnost jaderných zbraní o síle bomby shozené na Nagasaki v roce 1945 později potvrdil politický důstojník S-363 Vasilij Besedin. Ten také v roce 2006 uvedl, že nehodu nezpůsobil problém technického rázu, ale na vině byl nepřesný výpočet navigačního důstojníka.

Během nadcházející bouře pak ponorka nouzový signál  vyslala. Ze směru, v němž operovala sovětská flotila, se blížila dvě neidentifikovaná plavidla. Situace se stala mimořádně napjatou. Švédský premiér vydal rozkaz "držet hranice". Obranná postavení a pobřežní baterie byly uvedeny do stavu plné pohotovosti. Odstartovaly letouny nesoucí moderní protilodní střely. Naštěstí a k velké úlevě všech zúčastněných přišlo hlášení, že blížící se plavidla jsou německé obchodní lodě. Ponorka S-363 byla vyproštěna po deseti dnech švédskými remorkéry a doprovozena do mezinárodních vod. Situace je populární pod označením Whiskey on the rocks, Whiskey na skalách.

Zdroj: nationalinterest.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace