Autor: archiv autora|Popisek: OA vz.27
Obrněná technika vesměs nebývá fešáckého vzhledu, nicméně některé typy jsou opravdu výrazné. Jedním z nich je československý obrněný automobil OA vz. 27.
Z označení vyplývá, že byl zaveden do výzbroje roku 1927, tedy před 90 lety. Jedná se o výrobek kdysi světoznámé zbrojovky, především dělovky Škoda Plzeň a nesl firemní označení Pancéřové auto PA-III. Konstruktéři dostali za úkol odstranit dvě skupiny problémů, a to takticko-technické a finanční. Jedním z nich byla koncepce známého obrněného automobilu PA-II stejného výrobce, známá, díky atypickému tvarování, pod neoficiálním pojmenováním Želva.
Toto vozidlo je možné označit za téměř pohledné, takže vyhlíželo velmi pěkně na propagandistických fotografiích a získalo pochvalná hodnocení ve vojenském tisku řady zemí. Bohužel mělo velkou řadu nedostatků. Prvním z nich byla astronomická cena pancéřové karoserie, ale i celého vozidla. Pancéřová korba či karoserie postrádala otočnou věž, takže byla osazena čtyřmi kulomety, navíc zastaralými typu Maxim s vodním chlazením.
psali jsme: Potomci husitské válečné vozby se bez boje nevzdali
Vzhledem, k čtyřkolovému podvozku bylo vozidlo o hmotnosti 7,7 t neúnosně těžké a nemohlo se pohybovat mimo komunikace. Zavedení želvy do výzbroje armády jako OA vz. 23 bylo vlastně jen polooficiální a vojáci se nepraktických obrněnců, které sloužily jako výcviková vozidla, při první příležitosti rádi zbavili. Většina byla odprodána do Rakouska, kde se „želvy“ dočkaly koncem třicátých let nasazení v rámci policie. Jeden podvozek odkoupený od armády používali údajně ještě dlouho po válce čeští kolotočáři.
psali jsme: Scifi buggy: Izraelský Combatguard 4x4
Při konstrukci OA vz. 27 byla stejně jako u OA vz. 23, ale ji mnohých zahraničních vzorů použita koncepce dvou řidičů. Jednalo se o poznatek z doby první světové války, především v Rusku. Těžké a nemotorné obrněné automobily měly velký problém a otáčením, zvláště na tehdejších úzkých silnicích, zvaných u nás polňačky. Riskovaly při tom zapadnutí úzkých kol v terénu při sjetí do luk či polí. Bezpečnější bylo couvat, jenže řidič neviděl přes pancéřovou korbu dozadu, vystrkovat hlavu bylo riskantní a zrcátka obvykle v boji vzala za své. Proto měl OA vz. 27 řidiče vpředu i vzadu. Místo standardních pneumatik s dušemi, které nebyl problém prostřelit, měl kola s plnými gumovými obručemi. Výzbroj tvořily dva těžké kulomety vz. 7/24 (rakouský Schwarzlosse transformovaný zbrojovkou Františka Janečka pro ČS armádu) chlazené vodou, z nichž jeden byl lafetován v čelním pancíři korby a druhý v otočné věžičce. Celkem bylo vyrobeno 15 OA vz. 27, které sloužily u pluku útočné vozby v Milovicích, až do okupace republiky.
Koncem třicátých let byly nasazeny proti bojůvkám nacistického Freikorpsu v pohraničí a následně pravděpodobně sešrotovány. Do současnosti se z OA vz. 27 nedochoval žádný.
Zdroj: Francev, V.: Československé tanky, obrněná auta, obrněné vlaky a drezíny 1918 – 1939
Foto: Muzeum na demarkační linii Rokycany