Největší hromadná vražedkyně v českých dějinách. Výročí smrti Kateřiny z Lažan

Největší hromadná vražedkyně v českých dějinách. Výročí smrti Kateřiny z Lažan
Autor: Petr Blahuš|Popisek: Středověkému popravišti se šílená šlechtična vyhnula- zemřela hlady zazděná do věže Pražského hradu
15 / 03 / 2019, 16:00

Na dnešní den připadá 485. výročí smrti nejotřesnějšího ženského zločince v českých dějinách, šlechtičny Kateřiny Bechyňové z Lažan. Masová vražedkyně zemřela hladem zazděná ve věži Pražského hradu, kam byla vržena za své zločiny. Na rukou měla krev možná až třiceti žen a dívek a další desítky zmrzačených poddaných.

Celý skandál odstartovalo v roce 1533 oznámení děkana karlštejnské kapituly Václava Hájka z Libočan - autora známé kroniky - o běsnění manželky karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lažan. Protože pan Bechyně patřil mezi nejvěrnější služebníky rakouského císaře Ferdinanda Habsburského, zdržoval se většinu času mimo domov a tak správa karlštejnského panství i rodinné tvrze Pičín na Příbramsku zůstávala na Kateřině.  Při svém vládnutí si počínala tak neuvěřitelně krutě a zvrhle, že se zanedlouho začali poddaní svěřovat při zpovědích Václavu Hájkovi o jejích „strašných mordech“ a záhadných zmizeních řady poddaných. Pyšná Kateřina, které její postavení stouplo notně do hlavy, neuvěřitelně tvrdě trestala i sebemenší prohřešky. Někteří trestaní její exekuce nevydrželi a zemřeli, mnoho z těch, kteří měli to štěstí a přežili, si následky tortury nesli až do konce svých životů; to většinou ani netrvala dlouho.

psali jsme: Strašný osud královraha: Zabil Richarda Lví srdce, nakonec ho stáhli z kůže

Václav Hájek na chování Kateřiny upozornil důvěrně jejího chotě, ale ten, protože měl s děkanem dlouhé spory, vzal Hájkovo varování jako provokaci. Ačkoliv toho později jistě litoval, rozhodl se věc pořádně rozmáznout a na Hájka podal žalobu u komorního soudu v Praze, který byl příslušný pro vyšetřování feudálů.

Soudní tribunál, jemuž předsedal Vojtěch z Pernštejna, zasedl poprvé v létě 1533. Zpočátku se vše vyvíjelo pro Kateřinu z Lažan a jejího naštvaného manžela dobře. Předvolaní svědkové z karlštejnského panství a z Pičína ve strachu před šílenou šlechtičkou a jejím purkrabským chotěm odmítali Hájkova slova, ale vše se změnilo v okamžik, kdy byl předvolán jako svědek kožešník Prokop zvaný Papež z Nového Města pražského. „Toho jsem si vědom, že paní Kateřina k smrti utloukla na schodech pohrabáčem mou sestru Kateřinu z Právovic z Dušník,“ uvedl pod přísahou Pražan, který se nemusel tolik obávat vlivu rodu Bechyňských jako jejich poddaní.  Jeho výpověď zapůsobila jako bomba a povzbudila i další svědky, některé přímo z Karlštejna. Část už předtím vyslechnutých bechyňských poddaných dokonce své výpovědi změnila. Pod tíhou důkazů se Kateřina nakonec sama přiznala a prosila o milost.

Díky historickým dokumentům, zejména dobovým soudním spisům, se nám tak dochoval popis Kateřinina řádění. Sedmnáct svědků (z toho deset žen) proti ní vypovídalo, že svým obětem vyřezávala z těl kusy masa, stahovala jim pak zaživa kůži a do těchto ran jim vtírala pro větší potěšení sůl. Jiné zase polévala vařícím vepřovým tukem a máslem, nebo je bičovala a do krve dřela železným kartáčem. Naopak jako dobová legenda se zdá, že stejně jako její slovenská následovnice, nechvalně proslulá Čachtická paní, se pak měla v krvi svých obětí koupat, aby zůstala věčně mladá.  Je totiž zvláštní, ale paní Kateřina se své činy ani nějak zvlášť nesnažila zamaskovat; jednu mrtvou děvečku prostě vyhodila otvorem v prévetu přímo na smetiště v hradním příkopu. I přesto se jí dařilo dlouho tyto své šílené skutky dlouho tajit. (Navíc se nedochoval žádný její portrét a dokonce o ní chybí i záznam v kronice žalobce Václava Hájka z Libočan, který měl až do konce života problémy s Kateřininým vlivným manželem).

psali jsme: Vratislav II. byl 15.6. roku 1085 korunován prvním českým králem

Soudu se nakonec podařilo Kateřině Bechyňové z Lažan nad vší pochybnost dokázat nejméně čtrnáct bestiálních vražd.  Podle některých pramenů však obětí mohly být až tři desítky. Soud pak vynesl ve své době zcela nezvyklý rozsudek: ačkoliv se všeobecně očekávalo, že Kateřina jako šlechtička se z toho „nějak dostane“ a vykroutí se jen symbolickým nebo finančním trestem (část lidí zase očekávala šlechtickou popravu mečem), manželka karlštejnského písaře byla odsouzena k prostému uvěznění ve věži Mihulka na Pražském hradě „... a zde ponechána svému osudu…“ Prostě zde měla umřít hlady.

To se také stalo, když po velkých mukách, během kterých si prý trestankyně z hladu okousala vlastní prsty, vypustila právě 15. března 1534 svou bídnou duši. Jen dva dny po ní skonal i její soudce, ctihodný Vojtěch z Pernštejna. To se okamžitě stalo předmětem spekulací od legendy, že ho Kateřina proklela a vzala s sebou do pekla, až po možná ani ne tak na první pohled konspirační teorii, že byl zavražděn rakouským císařem, který se bál jeho vlivu v Čechách a toho, že by mohl být při příštím povstání Čechů (od povstání v roce 1527 uběhl jen krátký čas a rebelie stále v Češích doutnala) zvolen českým králem. Naopak manžel hromadné vražedkyně se v klidu dožil roku 1547, a kvůli svému pochlebování rakouskému císaři i jeho zástupcům na Pražském hradě i přes tento rodinný škraloup časem dokonce povýšil až na nejvyššího zemského písaře. Až do konce svého života pak pomlouval a očerňoval nebohého děkana Václava Hájka z Libočan, který jako první na řádění jeho manželky Kateřiny upozornil.

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace