Autor: Maxpixel Creative Commons Zero - CC0|Popisek: Ilustrační obrázek
Nejvražednější prdnutí historie se odehrálo okolo svátku Pesach roku 44 našeho letopočtu, v Jeruzalémě, nedlouho po smrti krále Heroda Agrippy. Když se shromáždily tisíce Židů, aby se zúčastnily svátku a navazujících slavností, římský voják stojící nad chrámem se otočil, vystrčil na shromáždění zadek a hlasitě si prdnul.
Takové rouhání nenechalo Izraelity v klidu a vypukly mohutné nepokoje, které se Římané rozhodli zastavit pomocí svých legií. Násilí se stupňovalo, a v době, kdy se usadil prach nad Jeruzalémem, leželo na zemi asi 10 000 mrtvých a to vše kvůli řetězci událostí, které začaly rouhačským prdnutím na svátek nekvašeného chleba. Pesach je jedním z nejstarších a nejdůležitějších židovských svátků, jeho tradice pochází z dob ještě před darováním Tóry židovskému národu.
Židovský historik Flavius Josephus nechal potomstvu popisek událostí kolem prdu římského vojáka v knize Židovské války vydané roku 75 našeho letopočtu.
Zástupy Židů se shromáždily na svátek Pesach v Jeruzalémě a jako vždy když se v Jeruzalémě sešly davy lidí během svátků, hlídala nad chrámem kohorta ozbrojených římských vojáků, kteří měli dohlížet nad poklidným průběhem. Jeden z vojáků stáhl svůj oděv a neslušně otočil svůj zadek na shromážděné Židy, a navíc pronesl taková slova, jaká byste mohli očekávat při takovéto pozici.
Rozhořčený dav požadoval po Cumanovi (provinční římský prokurátor), aby vojáka potrestal, ale nejvíce rozhořčená část davu skládající se z židovských mladíků zaútočila na římské vojáky kameny, a to byl začátek násilí v Jeruzalémě a zvláštní řetězec událostí vedoucí k již zmíněným 10 000 mrtvých.
Eskalace násilí byla díky tvrdému postupu Římanů velice rychlá (Římané vzpoury v provinciích nesnášeli) a Cumanus ve strachu o svůj život poslal do pouličních bojů ještě více vojáků. Na konci této události nebyla v Jeruzalémě rodina, která by neoplakávala své mrtvé.
Zdroj: The Sun, History Collection