Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 101I-020-1268-36 / Hähle, Johannes / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Ukrajina, první dny operace Barbarossy
Werner von der Schulenburg byl německým diplomatem, který věřil ve sblížení Berlíny a Moskvy. 22. červen 1941 jej však vyvedl z omylu.
Von der Schulenburg se netajil svou vstřícností vůči Sovětskému svazu, kde zastupoval Německo jako velvyslanec. Věřil v mírové soužití mezi Německem a Sovětským svazem, a pokud by došlo k válce, znamenala by podle něho hotovou katastrofu. Německo-sovětským vztahům tak přikládal velkou pozornost.
Po podepsání ,,perfidního" paktu Ribbentrop-Molotov tak von der Schulenburg nemohl cítit větší pocit spokojenosti. To deklaroval v korespondenci se svým přítelem, jemuž se v dopise svěřil, že pakt je ,,diplomatickým zázrakem".
Na druhé straně to byl pouze dočasný smír mezi dvěma velmocemi a Hitler počítal s krátkodobém horizontu s válkou proti SSSR a také v prosinci 1940 rozhodl o útoku na něj v rámci plánu Barbarossa. Stalin se domníval, že válka je též v budoucnu nevyhnutelná, ale počítal s tím, že k ní dojde později, v roce 1942 nebo 1943. To se ale přepočítal, protože 22. června 1941 vtrhla německá vojska na území Sovětského svazu, a pakt, který si von der Schulenburg tak pochvaloval, flagrantním způsobem porušil.
Von der Schulenburg tak byl z nastalé situace zklamaný a velmi skleslý. 22. června 1941 informoval v Kremlu ministra zahraničí Vjačeslava Molotova, že válka právě začala a že německé jednotky vstoupily na sovětské území.
Von der Schulenburg však nemohl nic dělat a jeho zloba se nyní obrátila na Hitlera, který inicioval válečný konflikt se SSSR. Protože byl diplomat dlouhodobě nespokojený s kroky, které během války nacistický diktátor podniká, zapojil se v roce 1944 do spiknutí, které mělo Hitlera zlikvidovat a urychlit konec války, která už v roce 1944 začala vypadat pro Německo docela beznadějně.
I když role německého diplomata ve spiknutí, v jehož čele stál plukovník Claus von Stauffenberg, byla malá, přesto se měl údajně stát po úspěšném atentátu na Hitlera novým ministrem zahraničí.
Nic z toho se však nakonec nestalo, protože atentát nakonec selhal a jeho iniciátoři později zatčeni a popraveni. To se týkalo i von der Schulenburga. 10. listopadu 1944 byl odbojný diplomat v berlínské věznici Plötzensee popraven, když byl předtím lidovým soudem 23. října 1944 odsouzen k trestu smrti provazem.
Zdroj: rbth.com