Německý tankový prapor v ledovém pekle Stalingradu bojoval až do konce

Německý tankový prapor v ledovém pekle Stalingradu bojoval až do konce
Popisek: Ilustrační obrázek
11 / 05 / 2019, 16:00

Poslední dny 129. tankového praporu. Panzer-Abteilung 129, tankového prapor německé 6. armády, si probojoval cestu do Stalingradu na konci roku 1942, jen aby zjistil, že je zde chycen během ruské zimy. Jeden milión příslušníků Rudé armády obklopil v listopadu jako obrovské kleště německé vojáky.

Vojáci praporu se schovávali ve vesnici, aby našli teplo bez ohledu na chabou ochranu, kterou poskytují domy proti pravidelným vzdušným útokům Sovětského svazu.

psali jsme: Zapomenuté sovětské letecké eso. Ivan Nikitovič Kožedub dokázal sestřelit 62 nepřátel

Poslední dny praporu byly brutální a každý večer a někdy i přes den byli ve vesnici mrtví a zranění, chyběly posádky tanků a v neposlední řadě se projevoval psychologický stres vyplývající z nečinnosti, který na německé vojáky působil. Dalším problémem bylo naprosté vyčerpání spojené s podvýživou a mrazivým počasím.

Přestože tato ruská zima byla již druhou, kterou zažila německá armáda ve válce proti SSSR, Panzer-Abteilung 129 postrádal zimní oblečení. To bylo částečně způsobeno tím, že sovětské síly zabraly několik skladů zásob.
Obvykle jen velitel tanku měl oblek proti chladu a pár plstěných bot, které byly naprosto nezbytné, když jel s otevřenou kupolí a stál uprostřed mrazu. Bez speciálního oblečení by brzy zmrzl.

psali jsme: Patos, hrdinství, zrada. Příběh paraskupiny Antimony připomíná antickou tragédii

Na Silvestra hrávali němečtí vojáci karty, pili koňak, vyhýbali se leteckým útokům a jedli psy. O dva dny později se prapor začal pohybovat na západ přes zimní terén, který jeden voják označil za "nekonečný bílý povrch smrti", který mu připomínal příběhy polárních průzkumníků, které četl jako dítě.

Panzer-Abteilung 129 se zakopal v blízkosti obce Dmitrijevka, kterou Sověti museli dobýt před dosažením Karpovky na jihu, kde bylo nádraží a letiště, které Němci potřebovali pro dodávky vybavení. Na severovýchodě byly německé 29., 44. a 76. pěší divize a na jihozápadě 3. pěší divize. Tedy síla, která vypadala skvěle na papíře, ale ve skutečnosti stály okolnosti proti Němcům.

psali jsme: Dějinný nepřítel? Sovětský svaz v závěru druhé světové války vydatně pomáhal Polsku, odkryly odtajněné dokumenty

Apokalyptická krajina plná mrtvol lidí a zvířat demoralizovala německé vojáky, již tak ničené hladem a mrazem. Ještě horší ale bylo, že Panzer-Abteilung 129 neměl skoro nic, zejména munici a musel nést břímě hlavního směru sovětské ofenzívy směrem k Stalingradu v rámci operace Kolco. 129 stál proti sovětské 21. armádě, blížící se ze severozápadu.

10. ledna 1943 Sověti zahájili dělostřeleckou přípravu s 8 000 děly a následně zaútočily tři armády. Panzer-Abteiling 129 se jako vojenská jednotka rozpadl a přeživší tanky se sloučily s jinou německou formací.

Nicméně bylo zaznamenáno několik odvážných nočních protiútoků, které překvapily Sověty. Tyto útoky, potvrzené z ruských archivů, způsobily těžké ztráty sovětským tankovým silám, které se účastnily operace Kolco, kdy byly zničeny desítky tanků.

psali jsme: Hitlerův obrněnec Sturmtiger odpaloval rakety ráže 380 mm

14. ledna tři nebo čtyři přeživší německé tanky projížděly vesnicí k nedalekému kopci obsazenému sovětskými tanky. To tak šokovalo hordu vyhladovělých německých vojáků, kteří se v obci schovávali, že vyběhli ven a následovali tanky do bitvy. Věřili, že to je jejich šance uniknout z uzavřené a obklíčené kapsy.

Útok ale šokoval i Sověty, kteří ustoupili z kopce. Ale německé tankové posádky zaujaly obrannou pozici a jejich zklamaný doprovod se vrátil zpět do úkrytů ve vesnici.

Sověti se vrátili následující den a německou obrannou pozici zlikvidovali. V tomto okamžiku přestal Panzer-Abteilung 129 existovat, přeživší uprchli do Stalingradu, žádný z důstojníků se nevrátil do Německa živý.

 

Zdroj: War Is Boring

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace