Nenávist v krvi - zvrácená nacistická dozorkyně Maria Mandlová připravovala vězňům dlouhou a bolestivou smrt

Nenávist v krvi - zvrácená nacistická dozorkyně Maria Mandlová připravovala vězňům dlouhou a bolestivou smrt
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Maria Mandlová
15 / 03 / 2023, 11:00

Jak známo, nacistické dozorkyně v koncentračních táborech mnohdy v krutosti překonávaly jejich mužské protějšky. Irma Greseová či Ilse Kochová a mnohé další ženy, které pocházely většinou z normálních poměrů, byly nejzvrácenějšími ,,produkty" nacistické krutosti, kterou poznaly statisíce nevinných lidí. Výjimkou v této řadě nebyla ani Marie Mandlová (Mandelová), nadprůměrně inteligentní, ale o to sadističtější žena, která byla také známá pod přezdívkou ,,bestie". Ta na ni seděla mimochodem přesně.

Mandlová se narodila v roce 1912 Münzenkirchenu v Horním Rakousku do rodiny ševce. Po základní škole její pracovní kroky směřovaly na poštovní úřad. Před vypuknutím druhé světové války se přestěhovala do Mnichova a začala se před ní otevírat ,,kariéra" dozorkyně koncentračních táborů. Tam jakoby se ocitla ve svém živlu a většinou udělala pozitivní dojem na vedení těchto táborů. Ještě koncem roku 1938 začala pracovat jako dozorkyně v jednom z prvních koncentračních táborů v Lichtenburgu v Sasku-Anhaltsku. Zde jí bylo oporou dalších 50 zapálených esesaček.

V Lichtenburgu však moc dlouho nepobyla a v polovině května 1939 ji přeložili do ženského koncentračního tábora Ravensbrück, který byl právě otevřen. Vstoupila do NSDAP a stala se z ní hrdá nacistka slepě sloužící svým pánům. Navíc byla povýšena v roce 1942 do funkce vrchní dozorkyně. Ravensbrück se pak ukázal jako ,,vhodné" místo pro zvrácené choutky Mandlové, kde uplatňovala na vězenkyních kruté tresty, zvláště surové pak bylo bičování. Ale nejen to, vyžívala se také v dlouhém bití. Nebylo výjimkou, když vězenkyni třeba ukopala k smrti.

Z Ravensbrücku pak putovala Mandlová do koncentračního tábora Auschwitz II, kde vystřídala Johannu Langefeldovou. Stala se zde vrchní dozorkyní, která podléhala přímo veliteli tábora Rudolfu Hössovi, jenž byl v roce 1947 za své zločiny oběšen. Mandlová se také aktivně podílela na výběru žen pro nejrůznější medicínské pokusy a rovněž na tom, kdo bude zplynován. Historikové odhadují, že poslala takto na smrt okolo 500 000 žen. Za své služby byla Mandlová vyznamenána Válečným záslužným křížem 2. třídy.

Její další zastávkou pak byl v listopadu 1944 tábor Mühldorf, kam byla převelena a pokračovala ve svých krutých experimentech na vězních. To se už ale blížil konec války nad Mandlovou a dalšími se začaly pomalu stahovat mračna tak, jak začali spojenci rozvracet nacistické panství. Na konci války utekla Mandlová z tábora Mühldorf do hor v jižním Bavorsku a poté zpět do svého rodiště v Münzkirchenu. V srpnu 1945 však definitivně spadla klec, když byla dozorkyně zatčena americkými jednotkami.

V listopadu 1946 byla Mandlová vydána Polsku, kde byla souzena za podíl na válečných zločinech. Jaký padne trest v tomto případě, byl jasný, protože její zločiny byly prokazatelné a dokladovatelné. Mandlová byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Ten byl vykonán 24. ledna 1948. Její tělo pak sloužilo studentům medicíny jako ,,zkušební" materiál.

 

Zdroj: allthatsinteresting.com


Tagy článku

-->