Nepovedená silvestrovská oslava u polské squadrony

Příklady přehánění úspěchů ve vzduchu jsou nejen časté, ale mnohdy i zábavné, jak si ukážeme na následujícím příkladu.

Polští piloti byli, po určitém podceňování ze strany velitele Fighter Command ACM Dowdinga, považováni za zkušené a mimořádně dobré. Skvělou pověst jim zajistil parádní výkon 303. Squadrony v tzv. bitvě o Británii, kde zaujala 1. místo v reálném poměru vítězství a ztrát. Podceňování morálky Poláků bylo ta tam a polské letectvo v RAF se naopak velmi rychle rozrůstalo.

Rozkaz ke zformování 306. Squadrony přišel 28. srpna 1940. Na konci roku 1942, který se pro RAF pořád nevyvíjel reálně příliš dobře, již byla velmi zkušenou a sebevědomou jednotkou. Stav Jagdwaffe ve Francii a Belgii byl stále poměrně dobrý, byť kvalita nově dorazivších pilotů šla právě od roku 1942 dolů. Ztráty oproti tomu minulému tak výrazně narostly.

Silvestrovský den měl na pořadu Rodeo 140, které mělo do boje vylákat nepřátelské stíhače a zničit je. Němci na to obvykle neskočili, ale v některých případech, kdy to pro ně bylo výhodné, hlavně z pohledu lepší výšky, se vydali do útoku. Polská 306 Squadrona začala A Flightem startovat ve 13.35 a doprovodit ji měla sousední 315. Squadrona. Měly podpořit squadrony z Kenley a Tangmere. Zamračené nebe tak přivítalo 25 nejnovějších Spitfirů Mark IX. Tento typ letounu byl srovnatelný s Fw 190A, oba se drobně lišily výkony v závislosti na výšce.

Wing (Křídlo) překročil vlastní pobřeží u Newhaven v 13.36 v nulové výšce a začal prudce stoupat. Nepřátelského břehu dosáhl nad Dieppe, a to díky silnému větru, který letadla odnesl poněkud stranou. Zatočil doleva směrem na Abbeville. Zde se ozvalo velení s tím, že přátelská letadla jsou již v boji. Ihned nato přišlo další, že v oblasti Berck-sur-Mer je 20 nepřátelských letadel ve výšce 20 000 stop. Nad tímto místem se 306. Squadrona nacházela ve 26 000 stopách (7925 m), zatímco 315. Squadrona o tisíc stop nad ní.

Nepřátelské focke-wulfy byly spatřeny ve výšce 23 000 stop a pohybovaly se ze severu na východ. 306. Sqn. na ně měla udeřit, zatímco 315. zůstala nahoře. Když k tomu kolem 14.35 došlo, bylo před nimi spatřeno 6 Fw 190 a jeden stoupal za nimi. 315. Squadrona prováděla kroužení a na konci okruhu spatřila 4 Fw 190 v útoku na svou sesterskou jednotku zezadu.

Past sklapla. Její čtyři Spitfiry sice dostaly rozkaz k útoku, ale nepřítel se ztratil v mracích. P/O Henryk Pietrzak ve svém bojovém hlášení uvedl, že se jeho squadrona rozpadla při útoku na nějakých 12 Fw 190 ve výšce přibližně 22 000 stop. „Zaútočil jsem na jeden z posledních párů a když jsem se dostal za jeho ocas, zahájil jsem palbu od 100 do 30 yardů. Spatřil jsem černý kouř a plameny a nepřátelské letadlo, které provedlo půlobrat, přešlo do střemhlavého letu. Následoval jsem jej do 18 000 stop, letadlo pořád hořelo a já potáhl.“

Připojil se ke squadroně, která se znovu formovala nad pobřežím u Bercku. „Sledoval jsem 6 Fw 190 provádět útok ve stoupání na jeden Spitfire asi 400 yardů od nalevo squadrony. Obrátili jsme se k němu, ale zamířil s bílou vlečkou do mírného klesavého letu.“ Focke-wulf zmizel v mracích. F/O Zdislaw Langhamer měl jako svědka svou dvojku F/O Korneliusza Gorniaka, který mu potvrdil likvidaci Fw 190 v plamenech. P/O Wladyslaw Jan Szajda přidal další jako pravděpodobný a W/O Jan Adam Smigielski poškozený (2-1-1). Skutečnost byla čistá nula.

Naopak F/Lt Jozef Gil (BS455/UZ-B), vedoucí Smigielského, a P/O Janusz Bogdan Kosmowski (EN125/UZ-R) padli, přičemž německý nárok je znám jen jeden, Oblt. Wilhelm-Ferdinand Galland (21.) z 5./JG 26, Spitfire ve 14.45 severoseverozápadně od ústí Sommy ve výšce 8 000 m.

Druhému německému pilotovi se patrně stalo to, že se mu cíl ztratil v mracích a neměl svědka, který byl povinný, proto raději nic nenahlásil. To však nemohlo zabránit bujaré oslavě jubilejního 500. polské vítězství, kterou si zvláště užil Pietrzak, který byl za neexistující úspěch nesen po základně na ramenou! 

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

Zdroj: history.com

Tagy