Nepříliš vydařený československý experiment. Kolohousenka jako první pokus o tank

Nepříliš vydařený československý experiment. Kolohousenka jako první pokus o tank
foto: Nieznany, CC BY-SA 4.0/Kolohousenka

Kolohousenka měla představovat vozidlo, které kombinovalo kolový a pásový podvozek. Nicméně tento pokus se nezdařil zdaleka podle představ.

Československé tanky v předmnichovské republice měly vynikající pověst, ať už hovoříme o LT vz. 34, LT vz. 35, LT. vz. 38 a mnohých dalších, které skončily později v nacistických spárech. Kolohousenka byla svérázným pokusem o zkombinování kolového a pásového podvozku.

Vývoj vozidla začal v první polovině 20. let a počítalo se s několika variantami. Za konstrukcí tanku stála firma Škoda. Jako předloha posloužily plány německého designera Heinricha Vollmera, který přišel s touto netradičně řešenou konstrukcí. Ta československá politická a vojenská místa zaujala, a proto se rozhodla od Vollmera zmíněné plány na počátku 20. let zakoupit.

Kolový podvozek mohl být elevován či spouštěn, aby byla zajištěn optimální výkon v terénu i na silnici, pásy byly ,,vypůjčeny" z traktoru Hanomag WD-50. Ve 20. letech se postavily dva prototypy, které nesly název KH-50, jež měly být původně samohybnými děly, ale ukázaly se jako poruchové. Proto byly osazeny otočnou věží a kanonem ráže 37 mm.

Nová varianta KH-60 již byla vybavena dvěma těžkými kulomety. Později existovala i verze KH-70, kterou konstruktéři osadili rychlopalným kanonem ráže 47 mm. Celkem bylo vyrobeno 5 kusů KH-60, 3 z toho se exportovaly do zahraničí, 2 kusy KH-70, přičemž jeden z nich byl určen k exportu, a konečně 2 kusy prototypu KH-50.

Kolohousenka, jejíž posádku tvořili 2 muži - velitel a řidič, byla 4,5 m dlouhá, 2,39 m široká a 2,53 m vysoká. Hmotnost činila 10 tun. Tank poháněl motor Škoda WD-70 o výkonu 50 koní. Stroj mohl vyvinout rychlost 25 km/h na silnici a 15 km/h v terénu. Dojezd tanku činil 300 km. Hlavní zbraní Kolohousenky pak byl kanón Škoda Pěchotní dělo L / 27 ráže 37 mm.

Kolohousenky si uchovala armáda do roku 1930, kdy byly vyřazeny z výzbroje. Rychle se totiž opotřebovávaly a jejich netradiční koncepce již neodpovídala době. Proto vozidla až do zmíněného roku 1930 sloužila po svém vyřazení ze služby jako výcvikové jednotky.

 

Zdroj: PEJČOCH, Ivo. Československá těžká vojenská technika, Wikipedia

 

 

Tagy