foto: Nieznany, CC BY-SA 4.0/Kolohousenka
Kolohousenka měla představovat vozidlo, které kombinovalo kolový a pásový podvozek. Nicméně tento pokus se nezdařil zdaleka podle představ.
Československé tanky v předmnichovské republice měly vynikající pověst, ať už hovoříme o LT vz. 34, LT vz. 35, LT. vz. 38 a mnohých dalších, které skončily později v nacistických spárech. Kolohousenka byla svérázným pokusem o zkombinování kolového a pásového podvozku.
Vývoj vozidla začal v první polovině 20. let a počítalo se s několika variantami. Za konstrukcí tanku stála firma Škoda. Jako předloha posloužily plány německého designera Heinricha Vollmera, který přišel s touto netradičně řešenou konstrukcí. Ta československá politická a vojenská místa zaujala, a proto se rozhodla od Vollmera zmíněné plány na počátku 20. let zakoupit.
Psali jsme
Těžký tank IS-3 (Iosef Stalin) byl pokračovatelem poměrně úspěšné řady těžkých tanků, které používala Rudá armáda za 2. světové války. Série tanků...
Kolový podvozek mohl být elevován či spouštěn, aby byla zajištěn optimální výkon v terénu i na silnici, pásy byly ,,vypůjčeny" z traktoru Hanomag WD-50. Ve 20. letech se postavily dva prototypy, které nesly název KH-50, jež měly být původně samohybnými děly, ale ukázaly se jako poruchové. Proto byly osazeny otočnou věží a kanonem ráže 37 mm.
Nová varianta KH-60 již byla vybavena dvěma těžkými kulomety. Později existovala i verze KH-70, kterou konstruktéři osadili rychlopalným kanonem ráže 47 mm. Celkem bylo vyrobeno 5 kusů KH-60, 3 z toho se exportovaly do zahraničí, 2 kusy KH-70, přičemž jeden z nich byl určen k exportu, a konečně 2 kusy prototypu KH-50.
Kolohousenka, jejíž posádku tvořili 2 muži - velitel a řidič, byla 4,5 m dlouhá, 2,39 m široká a 2,53 m vysoká. Hmotnost činila 10 tun. Tank poháněl motor Škoda WD-70 o výkonu 50 koní. Stroj mohl vyvinout rychlost 25 km/h na silnici a 15 km/h v terénu. Dojezd tanku činil 300 km. Hlavní zbraní Kolohousenky pak byl kanón Škoda Pěchotní dělo L / 27 ráže 37 mm.
Kolohousenky si uchovala armáda do roku 1930, kdy byly vyřazeny z výzbroje. Rychle se totiž opotřebovávaly a jejich netradiční koncepce již neodpovídala době. Proto vozidla až do zmíněného roku 1930 sloužila po svém vyřazení ze služby jako výcvikové jednotky.
Zdroj: PEJČOCH, Ivo. Československá těžká vojenská technika, Wikipedia
Tagy