Neskutečný příběh belgického Meresjeva

Neskutečný příběh belgického Meresjeva
Autor: archiv Petra Blahuše|Popisek: Willy Coppens se stal nejúspěšnějším lovcem balonů celé 1. světové války
31 / 12 / 2018, 16:00

Willy Coppens se stal nejúspěšnějším belgickým stíhačem všech dob, ačkoliv si musel pilotní výcvik zaplatit z vlastní kapsy. Bojoval proti Němcům v obou světových válkách, kdy jeho zemi Německo napadlo - a to dokonce bez nohy.

Willyho Coppense (celým jménem Willy Omer François Jean Coppens de Houthulst) zastihla Velká válka jako pěšáka 3. praporu, který se připravoval na Východní frontu, kde měl bojovat po boku ruské armády proti rakousko-uherským a německým vetřelcům. Těsně před odplutím v roce 1915 si Coppens vyžádal u svého velitele dovolenou, během níž chtěl projít pilotním výcvikem. Protože však v Belgii - navíc z velké části už okupované německou armádou - žádná pilotní škola nebyla, musel Coppens přeplout La Manche a dvouměsíční výcvik absolvovat ve Velké Británii. Nejprve u soukromé pilotní školy, a protože byl dobrý, pokračoval dál po přezkoušení na vojenské bázi v Etampes. Po vyřazení létal nejdříve jako pilot pozorovacích a průzkumných letounů, ale v srdci toužil stát se stíhačem. To se mu vyplnilo až po absolvování 70 bojových letů.

Teprve 15. července 1917 je přiřazen ke stíhací escadrille No. 1 v Les Moeres. Na své první vzdušné vítězství si musel počkat půl roku, až do 17. března 1918 (tedy do doby poslední německé strategické ofenzivy), ale pak už nebyl k zastavení. Hned další den sundal z oblohy silně bráněný německý pozorovací balón a brzy se stává skutečným spojeneckým přeborníkem na ničení těchto důležitých prostředků nepřítele. Do září 1918 má na svém kontě více jak 30 vzdušných vítězství a stanul na čele belgických leteckých es. Svůj nejslavnější den zažívá postavou malý, ale duchem velký Coppens 4. září 1918. Nejprve promptně sestřelil německý pozorovací „buřt“, ačkoliv byl chráněn nejen silným protiletadlovým flakem a když se mu do cesty postavil německý stíhač, promptně ho dvěma krátkými dávkami jediného kulometu Vickers ráže 7,7 mm poslal k zemi za balonem. Za pouhé tři minuty zahlédl nad pevnostní linií Houthulst další pozorovací balón a svou speciálně vymyšlenou taktikou (při které se maximálně snažil využívat před útokem krytů mraků, aby se pak vrhl na balón z převýšení v kolmém piké) ho rovněž sundal.

Coppens

Za toto své trojnásobné vítězství během jednoho dne (a jednoho letu) byl podporučík Willy Coppens vyznamenán řádem francouzské Čestné legie, který mu připjal osobně francouzský premiér Georges Clémenceau. Za jeho úspěchy mu poděkoval také belgický král, který ho osobně pasuje do šlechtického stavu a jmenuje rytířem z Houthulstu (na paměť místa jeho trojnásobného vítězství).

I v dalších dnech Coppensova vítězná šňůra pokračovala. Štěstí už čerstvého kapitána Coppense opustilo až těsně před koncem války, 14. října 1918. Při náletu na německou pozorovací „jitrnici“, kterou zapálil (byl to jeho už 26. balónový skalp) ho do nohy zasáhne německý šrapnel. Prudká bolest Coppense málem omráčila, jeho letoun spadl do vývrtky a pilotovi se ho podařilo vybrat jen těsně nad zemí. S posledních sil ho posadil těsně za frontou a pak omdlel.

Coppens

V nemocnici Coppensovi museli lékaři nohu, roztříštěnou německým granátem, amputovat, ale ani tento handicap malému Vlámovi nezabránil, aby se po vyléčení do vzduchu a k létání vrátil. S protézou létal celou dobu mezi oběma světovými válkami a jako jeden z mála pilotů Velké války se přes své zranění i věk zúčastnil i prvních bojů nové, další, 2. světové války. Na svůj poslední bojový let, proti staronovému německému agresorovi, odstartoval Coppens 10. Května 1940, v den, kdy wehrmacht začal svou operaci Fall Gelb. Před postupujícími Němci musel ale brzy opustit svou vlast a dostal se do neutrálního Švýcarska. Po německé porážce v roce 1945 se stal leteckým atašé belgického království ve Velké Británii.

Coppens a jedna z jeho obětí

Willy Coppens za 1. světové války potvrzeně sestřelil 34 německých balonů a tři stíhačky, což z něj dělá nejúspěšnějšího belgického stíhače a nejúspěšnějšího specialisty na sestřelování balónů ze všech letců první světové války. Všechny své skalpy získal na letounu Hanriot HD.1, belgické stíhačce, která nese primát jedné z nejdéle používaných letadel z 1. světové války. Za své úspěchy byl vyznamenán mimo jiné belgickými řády Ordre de Léopold II, Ordre de la Couronne a Válečným křížem, francouzským řádem Čestné legie a francouzským Válečným křížem, srbským Řádem bílého orla a britským Válečným křížem a řádem DSO. Zemřel v požehnaném věku 94 let 21. prosince 1986.

 

Zdroj: V. Kubec: Odvaha jim nechyběla

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace