foto: Repro John Erling Blad, CC BY-SA 3.0/Panzer I v Norsku - podobnou siluetu nabízal i čínská armáda
Druhá světová válka a předcházející či související konflikty proti sobě postavily v některých místech a za různých okolností techniku různého původu. Známé je až nečekaně úspěšné nasazení západní techniky, zejména amerických stíhacích letounů Buffalo, finským letectvem proti SSSR. Nebo třeba méně úspěšné, ale zejména pro nás zajímavé nasazené stíhacích B-534 bulharským letectvem proti americkým strategickým bombardérům. A patří sem i vzájemná střetnutí japonské armády a německých tanků. K těm došlo v Číně a osádky německých panzerů byly čínské.
Čínsko-německé vztahy měly dlouhou tradici sahající daleko před Hitlerův nástup k moci. V Číně drželo Německo několik významných koncesí, a z úzkých obchodních vztahů těžily obě strany mj. na poli produkce zbrojního průmyslu.
Psali jsme
Německé tanky jsou pojem. Tedy především ikony jako těžké Tigery a Panthery nebo nejpočetnější střední Panzer IV, zejména po instalaci dlouhého...
Pro čínské nacionalisty bylo poražené poválečné Německo zajímavým partnerem. Nemělo žádné kolonizační ambice, a naopak rozvinutý průmysl a zkušenosti, které mohly být dobře uplatněny při rozvoji vlastní čínské armády. Pro Němce byl tento vztah vítanou příležitostí, jak alespoň částečně obejít přísná omezení Versailleské mírové smlouvy a pokračovat ve vývoji zbraní.
A přátelské vztahy byly udržovány i po Hitlerově puči v roce 1933; kromě obchodních zájmů svou roli sehrála snaha podporovat nacionalisty v jejich boji s čínskými komunisty. Do Číny byl vyslán generálplukovník Hans von Seeckt, zkušený štábní důstojník z východní fronty Velké války a do roku 1926 vrchní velitel Reichswehru. Jako vojenská atašé pomáhal Číňanům reorganizovat armádu, která ve značné míře přešla i na německou operační doktrínu. Výsledkem jeho působení a dodávek výzbroje a výstroje bude, že pravidelná čínská pěchota Čankajškova režimu v německých přilbách působila zdálky typickou siluetou na první pohled jako pěchota německá. Měla německou výzbroj, i německý výcvik.
Kromě licenční výroby karabin Mauser tu ovšem byly také německá děla, kulomety, letouny včetně moderních středních bombardérů Heinkel He 111 a dopravních třímotorových Junkersů Ju 52/3m. A také tanky.
V roce 1936 Německo prodalo Čankajškově vládě 15 tanků PzKpfw I Ausf. A. Šlo o lehké tanky, spíše pásová obrněná vozidla vyzbrojená dvojicí kulometů. Jejich původním účelem nebylo polní nasazení, ale výcvik osádek a vypracování doktríny tankového vojska. Osádku tvořil řidič a velitel, který rovněž působil jako střelec. Slabě chráněné vozidlo nebylo určeno ke střetnutí s tanky nebo obrněnou technikou nepřítele.
Psali jsme
Před 80 lety proběhla série masivních náletů japonského letectva na tehdejší čínské hlavní město Čchung-čching. Byly součástí dlouhotrvající ofenzívy,...
V čínských službách nešlo o jediné tanky, které byly k dispozici. Nepominutelné byly stále světově velmi rozšířené francouzské Renaulty FT, které byly vyzbrojené kanónem ráže 37 mm, a jako takové měly na Dálném východě stále určitou bojovou hodnotu. Dále britské tankety Mk. VI Carden Loyd s otevřeným prostorem pro osádku, ve srovnání s nimiž byly Panzery I mnohem užitečnější. Rovněž britské 6tunové Vickersy (asi 20) a obojživelné tanky Carden Loyd (těch bylo k dispozici asi 30).
Německé tanky budou nasazeny 3. tankovým praporem spolu s dvacítkou italských pásových obrněných vozidel CV-35, a kromě nich bude z Německa dodáno také několik kolových obrněných průzkumných vozidel SkKfz 221 a 222. Dodávka Panzerů I nebyla bezproblémová. Do Číny dorazila vozidla v technicky nevyhovujícím stavu a čínská vláda obvinila Němce, že za cenu nových vozidel prodali vyřazený šrot. Než však mohl být problém vyřešen, vypukla v roce 1937 válka s Japonskem a Číňané neměli na výběr: vlastními silami uvedli tanky do provozu a poslali je na frontu.
Neosvědčily se. V průběhu léta trpěly vysokými teplotami a jejich motory se neustále přehřívaly, páky a pedály byly rozpálené. Se zavřenými poklopy bylo v horku prakticky vyloučené vést palbu z kulometů. Za dešťů zase nevyhovovaly úzké pásy, nevhodné do těžkého bahnitého terénu, tanky se snadno bořily, a pohyb například v rýžových polích byl vyloučen; pohyb mimo cesty vyžadoval velkou řidičovu zručnost i v suchém terénu.
Čínské obrněné jednotky nejen proto proti Japoncům neuspěly; 1. a 2. tankový prapor vyzbrojené francouzskou a britskou technikou byly v boji proti lépe vybavenému nepříteli s efektivní leteckou podporou v bitvách o Šanghaj a Nanking rychle zničeny. U Nankingu, tehdejšího hlavního města, byl také nasazen 3. prapor vyzbrojený německou a italskou technikou. U některých Panzerů I Číňané vyměnili původní kulomety MG 34, pro něž se nedostávalo munice, sovětskými kulomety DP-29.
10. prosince 1937 se Japonci probili do města, odrazili několik čínských protiútoků, vedeným mj. zbývajícími německými tanky Panzer I. Čankajškův rozkaz k ústupu z města se podařilo splnit jen několika kolovým průzkumným vozidlům 3. praporu. Všechny Panzery I byly buď vyřazeny v boji, nebo technickými závadami. Několik padlo do rukou Japoncům, kteří je vystavili jako válečnou kořist v Tokiu. Podobně jako v úvodu zmíněná západní technika dodaná Finsku v důsledku přepadení Finska Sovětským svazem bojovala během tzv. pokračovací války proti americkým a britským spojencům, tak i Němci Číňanům dodaná technika byla využita proti spojencům německým, ač dosud neformálním (Pakt tří, tzv. Osa Berlín-Řím-Tokio) bude podepsán v září 1940.
Zdroj: Mark Felton Productions; tanks-encyklopedia.com
Tagy