Nešťastný parník SS Bremen: Potopila ho britská zpravodajská služba?

Nešťastný parník SS Bremen: Potopila ho britská zpravodajská služba?
Autor: Bundesarchiv, Bild 102-11081 / Georg Pahl / CC-BY-SA 3.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_102-11081,_Schnelldamper_%22Bremen%22.jpg|Popisek: SS Bremen
29 / 06 / 2019, 16:30

16. března 1941 vypukl na luxusním zaoceánském německém parníku SS Bremen mohutný požár, který odsoudil loď ke zkáze. Němci spekulovali i o tom, že parník mohla potopit úmyslně britská zpravodajská služba.

SS Bremen byl německý zaoceánský parník postavený společností Deutsche Schiff - und Maschinenbau. Parník, který měl i sesterskou loď Europa, byl 286 metrů dlouhý s výtlakem 55 600 tun. Parník poháněly čtyři sety parních strojů, které generovaly výkon 33 750 koňských sil. Loď mohla plout rychlostí 27 uzlů (50 km/h). Během testů na moři se však podařilo z parníku ,,dostat" údajně až 32 uzlů (59 km/h). Parník byl na svou dobu vybaven skutečně luxusně a z lodi doslova čišel všudypřítomnný přepych, kteří si užívali zejména zámožní pasažéři.

SS Bremen byl dokončen v roce 1929 a v témže roce absolvoval svou první plavbu. Němci chtěli postavit velký a rychlý parník, který by se stal prestižním symbolem předválečného Německa. To se také posléze podařilo. SS Bremen tak podnikl cestu například do New Yorku, v roce 1939 se objevil v Jižní Americe a byl první lodí, která překročila Panamský průplav. V roce 1939 již měl parník za sebou 190 transatlantických cest.

   

Po vypuknutí druhé světové války se přesunul parník do Murmansku, kde se cestou dokázal vyhnout britským křižníkům. 10. prosince 1939 pak Bremen vyplul směrem do německého přístavního města Bremerhaven, kam dorazil o tři dny později. Bremen byl na začátku války používán jako ,,plovoucí kasárna" a později měla být použita jako přepravní loď v plánované operaci Lvoun, tedy nacistické invaze do Velké Británie. Tento plán se však nikdy nerealizoval. A to jakoby předznamenalo další osud parníku.

16. března 1941 vypukl během pobytu parníku v přístavu Bremerhaven v jídelně lodi mohutný požár. Ten se brzy rozšířil velmi rychle po celém plavidle. I když hasičské brigády zareagovaly pohotově, nepodařilo se se Bremen zachránit a ten klesl do řeky Vezery. V roce  1946 byly části lodi vyzdviženy na písčinu v městské části Blexen v Nordenhamu a zničeny trhavinami.

Gestapo při vyšetřování požáru podezřívalo britskou zpravodajskou službu, která měla úmyslně zničit loď. Tato teorie se však nikdy nepotvrdila a za zkázou parníku tak zřejmě stojí nehoda v podobě masivního požáru.

 

Zdroj: warfarehistorynetwork.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace